Noir

Nejsem velký expert na anime tvorbu, ale takovéhle seriály si nechám líbit. Noir mě uchvátil už od začátku a to hlavně díky animaci (perfektní prostředí a postavy) a hudbě, kterou řadím k těm nejlepším, co jsem v televizní tvorbě slyšel. Hudba zde totiž dokáže přesně dokreslit akci i emocemi vypjaté scény. Je originální, působivá a neskutečně silná. Samotný děj je pak rozdělen přibližně do dvou různých polovin. V té první - epizodicky uzavřené - postavy řeší speciální zakázky, má to švih, napětí a celé to připomíná regulérní krimi filmy Bessonova střihu, kde se navíc podíváme do mnoha koutů světa. Další dějství pak poodkrývá klíčovou zápletku seriálu, motivace postav a jejich jednání, tahle část je proto hodně o emocích. Noir pak postupně graduje až k velkému finále, které využívá i poslední vteřiny na maximum. Za zmínku stojí i dominantní postavení žen, které se zde pohybuje od feminismu až k lesbickému podtextu a později i k jeho ztvárnění. Muži tu představují pouze oběti, které jsou ovládány jako loutky. Po skončení seriálu mě přepadlo dilema, stále totiž nevím, zda je lepší Cante Per Me nebo Salva Nos a kterou postavu mám nejraději: Kiriku nebo Chloe? Opravdu těžká volba :) 9/10 (29.05.2009)

Riziko spoilerů Nešťastně přeceňované. Tohle oblíbené anime si užívá akci, výtečně tvoří atmosféru, ale ztrácí body v plýtvání časem. Šestadvacet dílů je pro natolik prostý příběh nesnesitelná várka a s polovičním počtem by byl zážitek v důsledku stejně hodnotný, ale plnější. Nejvíc mě mrzí to, jak naprázdno vychází parádní navnazení z úvodu. Ony epizodické mise hlavních hrdinek, které spočívají pouze v zadání úkolu, zjištění informací o cíli a následné akční symfonii, pro mě byly oblažujícím zážitkem a jen jsem trnul, co mi přinesou následná odhalení minulosti. Jenže i taková slast se omrzí a s přibývajícími repetetivními zápletkami přišlo neodvratné zklamání. Mezi dvěma skvostnými dvojdíly Intoccabile a Heartless Assassin je totiž nesnesitelná vata, která by klidně mohla být vystřižena a příběh by se vůbec nenarušil. Ještěže závěrečné epizody v panství chytnou neskutečný drive, jinak by se úvodní pocity dokonalého seriálu začaly měnit do přesně opačného výsledku. Díky velmi dobře poskládanému soundtracku tak na Noir zapomenout ani nejde. Přesto je výhrad až příliš mnoho na to, abych se k seriálu někdy vrátil. A co se týče úplného konce, tomu se zatleskat musí. Závěry, které se dají přebrat šťastnou či nešťastnou cestou, miluju. U Noir ho vzhledem k předchozímu vývoji postav a celkovému vyznění závěrečných minut považuji za šťastný. (29.09.2007)

Hudba skvělá. Ale tak nějak absentuju krev, prostě mi to příjde nepatřičné, že tam, kde se tolik střílí, zabíjí, jako zde, není prostě skoro krev. A červená. Takový záběr tam snad byl jen jednou a to na konci, když ona zabila tamtu. Pokládám tohle jako dobré zahřívací kolo, dobrý předvoj pro Madlax, protože tam mi přišla 3-5x lepší. No, shlédnutím tohoto anime jsem určitě nepřišla o drahocenný čas. :-) (25.03.2009)

Ačkoli se jedná o akční seriál, není dobré nějakou akci očekávat. Existují zde dvě kontrastující polohy, ve kterých se seriál odehrává. Jedna poetická, která ukazuje normální život a druhá, kde se odehrává děj a občas i nějaká akční scéna. Tyto dvě složky se příjemně prolínají. Ten samý kontrast je i mezi hlavními postavami. Mireille je spíše praktická a nekompromisní, zatímco Kirika žije ve svém světě, protože svět kolem ní ji spíše zraňuje. Jak tomu bývá zvykem, tak hudba je silnou součástí seriálu a přestože se u všech akčních scén objevuje ta samá hudba, za celý seriál se neoposlouchá. Animace není dokonalá, ale vyšší kvalita v tomto případě není potřebná. (06.10.2007)