Noir

Riziko spoilerů Nešťastně přeceňované. Tohle oblíbené anime si užívá akci, výtečně tvoří atmosféru, ale ztrácí body v plýtvání časem. Šestadvacet dílů je pro natolik prostý příběh nesnesitelná várka a s polovičním počtem by byl zážitek v důsledku stejně hodnotný, ale plnější. Nejvíc mě mrzí to, jak naprázdno vychází parádní navnazení z úvodu. Ony epizodické mise hlavních hrdinek, které spočívají pouze v zadání úkolu, zjištění informací o cíli a následné akční symfonii, pro mě byly oblažujícím zážitkem a jen jsem trnul, co mi přinesou následná odhalení minulosti. Jenže i taková slast se omrzí a s přibývajícími repetetivními zápletkami přišlo neodvratné zklamání. Mezi dvěma skvostnými dvojdíly Intoccabile a Heartless Assassin je totiž nesnesitelná vata, která by klidně mohla být vystřižena a příběh by se vůbec nenarušil. Ještěže závěrečné epizody v panství chytnou neskutečný drive, jinak by se úvodní pocity dokonalého seriálu začaly měnit do přesně opačného výsledku. Díky velmi dobře poskládanému soundtracku tak na Noir zapomenout ani nejde. Přesto je výhrad až příliš mnoho na to, abych se k seriálu někdy vrátil. A co se týče úplného konce, tomu se zatleskat musí. Závěry, které se dají přebrat šťastnou či nešťastnou cestou, miluju. U Noir ho vzhledem k předchozímu vývoji postav a celkovému vyznění závěrečných minut považuji za šťastný. (29.09.2007)

Ze začátku jsem čekala, co se stane...po polovině jsem čekala, až to už konečně skončí. Děj je často naprosto nelogický a nereálný (hlavně přestřelky), postavy jsou vykresleny nelogicky a naprosto nevěrohodně. Neustálé opakování scén je nudné a zbytečné, hudba stále stejná. Jediná pozitiva vidím ve skvělém japonském dabingu, to podivné hekání mužů v oblecích, kteří byli vzápětí zabiti, mě nikdy nepřestalo bavit. A taky by mě zajímalo, jak Mireille třepe očima...ač se snažím sebevíc, nejde mi to :) Dle mého názoru by někdo tak nevyrovnaný, jako je ona, zahynul při první přestřelce. Vůbec neuměla potlačovat emoce, stále se třepala, zbytečně dlouho mířila zbraněmi (někdy i zbytečně často, například na Kiriku) a v těch podpatcích by si určitě někdy zlomila nohu. A mimochodem, japonské anime mám velmi ráda, ač to tak možná z tohoto komentáře nevypadá. Pouze tento seriál se jim moc nevyvedl. Možná kdyby byl o polovinu kratší, tak by pár hvězd přibylo. 4/10 (28.10.2010)

Kirika Yumura ztratila paměť. Jediné, co ví, je, že umí opravdu dobře zabíjet lidi. Mireille je jedna z nejlepších zabijáků na světě. Ty dvě se setkají a uzavřou dohodu. Mireille pomůže Kirike odhalit její minulost, ale až ji zjistí, Mireille ji zabije. Tohle se odehrává v prvním díle a dává to tušit, že diváka čeká nemálo tajemných odhalení. První třetina seriálu je spíše akční, Mireille dostane "zakázku", spolu s Kirikou ji splní, a občas se dozví indicii, která je posune v pátrání po minulosti. Zde bych vyzvedl akční scény, které jsou IMHO velmi dobře vymyšlené a naanimované (např. hned v druhém díle přestřelka v potemnělém casinu). V druhé třetině se na scéně objeví tajemná a vlivná organizace s dlouhou a spletitou historií a v pátrání se objevují nové stopy, včetně toho, co vlastně znamená "Noir". Konec je vyvrcholením toho všeho, a jak bývá u anime zvykem, je hodně emotivní. Druhou specifickou zmínku bych věnoval velmi povedené hudbě, včetně imho vynikající a dechberoucí skladbě "Canta per me". Lepší 4*. (14.07.2004)

Noir si pro sebe hodnotím jako těžce bessonovské anime se silným vlastním duchem a velmi chutnou polevou, korpusem i náplní - což ovšem neznamená, že pomyslné váhy mají jednu misku (tu s negativy) zcela prázdnou. Ale i když bych si představoval poněkud větší variabilitu oděvních součástí, více reality nebo lépe naturalistična v akčních scénách, a trochu více logiky ve "vedlejších elementech" jednotlivých částí, pozitiva výrazně převažují - a to především proto, že o tomhle první z trilogie příběhů o smrtonosných dívčinách ani být nemá. Jenom mně to prostě vadí:) Nebo lépe řečeno mě to ruší. Na což dokonalé bytosti jako třeba Marius opáčí, že je to tím, že jsem osoba bez vkusu, která se na to dívá v angličtině, a že to vlastně vůbec nechápu:) Ale k věci. Na svoji dobu velmi slušná animace (i když s mladší sestrou se srovnávat nedá), na veškeré doby velmi slušné herecké výkony - což znamená přesvědčivost a schopnost přitáhnout a vtáhnout. Například úvodní heslo nebo melodie hodinek jsou z rodu symbolů, které tvoří kulty. Lehce mystický, pomalu se odkrývající ústřední příběh, výborná atmosféra (s výše uvedenými výhradami), a především ÚŽASNÁ a velmi rozmanitá hudba od madam Yuki. Noir si mě získalo a jsem rád (a vděčen jednomu přestárlému upírovi), že jsem ho měl možnost zhlédnout. To, co pro mě znamená Canta Per Me, se slovy postihnout nedá. Přes to všechno, moje srdce stále je s Motoko Kusanagi a její partou, a moje city k fenoménu Noir jsou podstatně chladnější. Proto bych dal 80%. Jenže to by tu nesměla být tea party v měsíčním svitu a "my darling girl" Chloe. Neskutečná a dokonalá...skoro;) Beru to tak, že Noir mi přinesl Yuki a Chloe, a to si zaslouží procentní bonus. Ale i s ním to bude "jen" devadesátka. (19.12.2007)

První díl trilogie girls with guns a moje první setkání s hudbou od skladalteky Yuki Kajiura. Výborný seriál, kde je vyvážený mix akce, psychologie postav, tajemna. Naprosto geniální soundtrack, který bych neváhal označit jako kulervoucí, všechny skladby se do děje hodí, podbarvují výborně celý děj série a dodávají mu další rozměr. Já jen dodám, že příběh Kiriky a Mireille mě dojal opakovaně a tleskám jeho tvůrci s jakou živostí udělal hlavní postavy, které si získají vaše sympatie. (08.07.2006)