Bent

Strhující film o lidech, kteří nepřestali býti lidmi navdory době a krutosti, kterou sebou přinesla. Musím říct, že v mých očích se jedná o velmi povedený film, který je k mému nepochopení českému publiku naprosto neznámý. Filmů, které se zabývají lidmi, jejichž osud byl smutně ovlivněn žlutou hvězdou na kabátě, je vcelku mnoho, avšak filmů o lidech s růžovým trojúhelníkem želbohu mnoho není. Tento film je ale vydařená výjimka. (26.09.2010)

Koukám, že být gayem a navrch židem, to nebyla za druhé světové žádná sranda. A ani tenhle film není. Nejdřív kapku rozvláčný děj přechází v emocionálně vypjaté drama, a je to naturalistické, otevřené, dekadentní, vizuálně strhující, s podmanivým hudebním doprovodem a opravdu skvělými hereckými výkony (jistě, Mick Jagger v roli starého homosexuála Grety potěší, ale Clive Owen a Lothaire Bluteau v ústředních rolích jsou opravdu dokonalí). Divadelní hru jsem neviděl, ale věřím, že tohle je více než věrné (a povedené) převedení do filmu. A ještě něco. Už mám dost toho odporného obhajování úlohy civilních Němců, co se v poslední době tak vyrojilo. Tenhle film jim dává na frak, a to se mi líbí. (31.10.2007)

,,Lidé si působí bolest a říkají tomu láska." Prostřednictvím výtvarné kamery, která nejprve snímá římské dekadentní orgie (vizuálně připomene Felliniho, Brasse či Viscontiho), později pak minimalistické scény v kamenolomu, jsme svědky tragického příběhu Maxe. První silnou scénou je vlaková brutalita - dej sadistickému praseti moc a nebudeš se stačit divit. Ostatně nejbrutálnější agresoři bývají zakomplexovaní slaboši, kteří si potřebují stále dokazovat, že na to mají, i když nemají. Silné psychologické drama o přátelství, zapovězené lásce, síle, touze a nenávisti. ,,Miluji tě, co je na tom špatného?" Uhrančivá hudba P.Glasse jen podtrhuje zvláštní magičnost mimořádného snímku. (23.02.2013)

Divadelní předloha z toho přímo čiší a je to spíš dobře a zajímavě postavené, než prožité. Přesto mě zaujalo - i když to byl taky zjevný kalkul - posun vnímání sexu. Pro hlavního hrdinu je to nejdřív jen nezávazná kratochvíle, kdy ani kokain a několik mužů v posteli nedokáže uspokojit, ale později se pro něj stane hlubokým prožitkem dokonce bez dotyku jenom skrz slova. A nakonec je pro něj intimita projevem nejhlubší oddanosti a vlastně prostředku k záchraně života (aspoň dočasně). I když je z dnešního pohledu jasné, že vězni z první poloviny třicátých let měli jen mizivou šanci na přežití. A fakt mě štve, že to Intersonic vydal bez titulků! /26. 10. 2010/ (26.10.2010)

Homosexuálna láska v koncentráku. Titanské výkony hlavných predsatviteľov- C. Owen a L. Bluteau. Owen sa odhaľuje až na dreň (a to takmer doslova, dámy!), nazvať toto nejakým "hraním" je neprípustné, on nehrá, že by hral, tomu ani sami neuveríte. Uvažujem, kedy mi už príde trápne, ako tu Owena regulérne velebím... Odpoveď: Nikdy! Jednak to vážne nejde ani štipku dokopy, no a jednak sa od istého času usilujem vo veci ako trápnosť neveriť :).......... Napriek tomu, že tu zavadíte o toľko špiny, márnosti i depresie, vo vyznení celkovom ide o komorný víťazný manifest, kde navzdory všetkému víťazí teplo humánnosti, ľudská hrdosť, duchovná neporaziteľnosť človeka a slobodná vôľa. A to je veľmi veľa... Netreba byť ani Huntingom v matike, aby vám promptne nedošlo, že príbeh Maxa a Horsta do ružového života nevyústi, vaše emócie však zalapajú po dychu, akoby ste to ani nečakali. Nie je to celkom predvídateľné, i preto je tomu tak. Expresívny záver mixuje krutosť a senzitívnosť v tom najsvedčivejšom pomere. Áno, na pár sekúnd mnou trýznivý smútok zalomcoval, ale hneď nato ho odplavil a suploval nesmierne pozitívny prúd. Tak si vravím: "Bravó!!" (28.11.2008)