Americká fikce

Nebýt polovičatého, až příliš hravého, a na sílu tlačeného rádoby úsměvného finále, vypálil bych maximální hodnocení. Takhle ale Americká fikce zůstává "jenom" šíleně vtipnou satirou s umně dávkovanými dramatickými momenty, která umí tnout do živého stejně jako nezávazně rozchechtat na celé kolo. Nenápadný masterpiece. [Amazon Prime] (31.03.2024)

Film o pokrytectví bílých intelektuálů, který budou milovat zejména bílí intelektuálové... Oproti traileru to byla mnohem méně komedie a mnohem více osobní příběh o muži, který je vám sympatický jen proto, že s ním nemusíte denně jednat. O arogantním spisovateli, který si v jakékoli místnosti myslí, že je v ní jediný dospělý.  O intelektuálovi, který strávil prvních 50 let svého života ve své malé (aspergerovské?) bublině. Jenže ta mu teď praskla, a on se dozvídá, že jeho život není takový, za jaký ho měl. Jeffreyho Wrighta mám hrozně rád, a Monk je možná jeho nejlepší role vůbec. 85 %. (15.02.2024)

(6/10). American Fiction bych zařadil mezi filmy, které jsem si pustil pouze z principu. Tento snímek byl totiž nominovaný na Oscara v hlavní kategorii, takže mi moje tradice zhlédnout všechny filmy z této kategorie před začátkem ceremoniálu nedovolila tento snímek vynechat. Občas tohoto rozhodnutí lituju, protože bych tento v mých očích nezajímavý snímek mohl vynechat. Očekávaní byla na bodu mrazu a s prvními minutami jsem opravdu proklínal Akademii za to, že tento snímek vybrali a já se na něj teď musím koukat. S přibývajícími minutami se však naštěstí začalo blýskat na lepší časy a snímek se mi začal pomalinku zavrtávat pod kůži. Bylo to hlavně kvůli nepředvídatelnému ději, který mě dokázal udržovat neustále v pozoru. Zvraty, které přišly opravdu nečekaně mě dokázaly zaháčkovat a já jsem začínal přistupovat na hru debutujícího režiséra. Svůj podíl na tom měl samozřejmě i představitel hlavní role Jeffrey Wright, který z mé strany nepatří mezi nejvyhledávanější herce, ale tato poloha mu sedla. Snímek hodně zvedala romantická linka, která byla sice lehce na pozadí, ale pro mě se stala středobodem tohoto snímku. Téma černošského etnika je docela častým tématem oscarových snímků, takže se vůbec nedivím, že tam i letos jeden musel z povinnosti být. Snímek krásně ukazuje, jak je dnešní společnost (hlavně ve Spojených státech) nastavená a že bílé části populace stačí pouze to, aby si odškrtli potřebná políčka ve vlastním seznamu a příjemný pocit zadostiučinění je na světě. Chápal jsem motivace postav, ale co mi dosti zvedlo mandle byl samotný konec. Chápu, že se snímek snaží být nekonvenční a závěr je toho jasným důkazem. Mi osobně tento typ konce vůbec nesedl a naopak zanechal v ústech nepříjemnou pachuť. "I'm happy you're not white. -  Me too." (01.03.2024)

I broke the first rule of sales. Never underestimate how stupid everyone is. Na pozadí poměrně zajímavého příběhu jedné rodinné krize jde kromě jiného o výsměch pozitivní diskriminaci, lidské hlouposti a pokrytectví spojeného se současným pseudo liberálním progresivismem, za každou cenu propagujícím diverzitu na úkor skutečné kvality. Už úvodní "N-word scéna" se studentkou je svou pitomostí a zároveň realističností až dojemně vtipná. Že film skončí s nominacemi na to, co sám dost otevřeně kritizuje ("Oscar-baity"), je ironickou třešničkou na dortu, proti které ale já osobně nic nemám, jelikož jde skutečně o chytře napsanou satiru, které bych vyčetl snad jen přepálený meta závěr, který to vytáhl na můj vkus až příliš do absurdna, ačkoliv chápu jeho záměr. (28.02.2024)

Je to hezká a mila konverzačka, která těch 117 dokáže vcelku duržet pozornost a diváka pobavit. Jeffrey je skvělý herec, mám ho ráda a do téhle role mi perfektně sedl. Líbila se mi ta zamotanost a ta ukázka americké naivity nebo spíš vyčůranosti ohledně černých autorů: "hlavně abychom nevypadali rasisticky".  Místy jsem se bavila, místy nudila. Herecké výkony to táhnou hodně nahoru, ale jinak čistý průměr, který neurazí ani nenadchne. (03.03.2024)