Réžia:
Vladimír ČechScenár:
Rudolf KalčíkKamera:
Rudolf MiličHudba:
Štěpán LuckýHrajú:
Eduard Cupák, Hana Packertová, Jan Přeučil, Karel Höger, Luděk Munzar, Jitka Zelenohorská, Gustav Heverle, Miroslav Krejča, Jiří Krampol, Ladislav Trojan (viac)Obsahy(1)
Příběh muže, který chtěl začít nový život, vypráví české filmové drama s kriminální zápletkou. Bývalý letecký mechanik chce po pobytu ve vězení a práci v dolech začít nový život v malé pohraniční vsi. Nedaří se mu to ale tak, jak by si představoval, a pronásleduje ho smůla. Nešťastnou shodou okolností upadne dokonce do podezření z dvojnásobné vraždy... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (46)
Celkem koukatelná kriminálka z pohraničí. Samozřejmě značně angažovaná ve prospěch VB a hlavně PS. Bohužel její poplach a výjezd trochu vyzněl legračně to když vojáci jen těžko naskakovali na korby tater a véesek ač měli v zadní sajtně důlky pro kanady a na korbě jim pomáhal voják. Stejně tak legrační bylo rozmístění hlídek s vysílačkami často tak blízko a tak debilně u sledovaného objektu, že hrozilo náhodné ukopnutí antény náhodným chodcem. Naštěstí každá vysílačka před příjmem vždy silně zapískala a pokud by si jí někdo nevšiml, byl tu ještě řvoucí pohraničník svoji pozici a sdělení, že nic se zatím neděje... Film zaujal i použitými flasbacky v mlžném oparu, to jsem u této tvorby sedmdesátých let ještě neviděl. Znám to však velmi hojně z asijských filmů, většinou když hrdina umírá a vzpomíná ne veselé chvilky za života... Oprostíme-li se od šaškáren s PS, můžeme sledovat příjemné herectví pánů Cupáka, Högera a Munzara. A velmi mne zaujala krásná Hana Packertová u níž jsem následně s hrůzou zjistil, že se účastnila Kameňáků... Dávám tedy za 3 pomeranče. * * * ()
Film, který diváka při prvním shlédnutí přilepí do sedačky. Já to jako divák zažil, a vychutnával si herecké výkony, repliky, pro dnešek nevšední "pohádkovou krimi", kde přes veškeré potíže, které mezi postavami nastávají, tak nakonec všechno dobře dopadá. Policie pracovala skvěle, zločinci uznali, v čem spáchali protispolečenské přestupky, lásky je ve filmu málo, ale zachází se s ní opatrně a s úctou. ()
Mnoho schvalovacích orgánů za socialismu, jak z knižních nakladatelství, tak z oblasti kinematografie, považovalo detektivní žánr za "buržoazní," snad proto mělo tolik filmů s touto zápletkou i "psychologicko-dramatickou" nadstavbu. Nebo že by to tak chtěli samotní tvůrci? Každá taková snaha potřebuje minimálně ucházející vyprávění, což je tady splněno a taky nadprůměrné herce, což je u některých s Eduardem Cupákem v čele (jako v jiných snímcích), relativně uskutečněno také. ()
Film který mi připomněl, jak v této nelehké normalizační době přijímalo okolí i moji rodinu, která si něčím podobným také prošla. Když mého otce propustili z vězení s označením politického vězně, odsloužil si vojnu u Pomocných technických praporů, ale jako trest tuto zkušenost nebral. Určitým způsobem mu tohle období mnohé přineslo. Například celoživotní přátelství se statečnými a moudrými lidmi, které by jinak nepoznal. A já jsem i přes tyto okolnosti prožila velmi šťastné dětství. A aspoň jsem nemusela tajtrlíkovat v pionýru. ()
V prvom momente som si myslel, že to je ďalší film o horárovi s Tomášom Holým , tá hudba je úplne podobná... Samozrejme, že som čakal detektívku, ale z filmu da vyklula oslava pohraničníkov, krásne hranice, kde miestni ľudia sami strážia hranicu a každého, čo sa im nepáči "nahlásia" úradom. Bývalí väzeň by sa tam ani neohrial a nie, že by tam žil a pracoval. Osobne sa mi zdal K.Hoger strašne unavený...... Len pre hercov dávam 40%. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Josef Janoušek
Zaujímavosti (2)
- Scéna poplachu jednotky pohraniční stráže byla natočena v kasárnách výcvikového praporu v Tisové. Poplach provedla 1. rota, účastníci filmového poplachu jsou pak skuteční vojáci z místního útvaru. (ČSFD)
- Filmovalo se v Kostelní Bříze, Žluticích a na Božím Daru. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama