Silnější než strach

Československý povídkový film velmi nestejnorodé úrovně. První povídku hodnotím jednoznačně jako nejlepší, jednalo se o vynikající drama z období konce protektorátu, v němž excelují Z. Řehoř jako přistižený diverzant a R. Hrušínský jako místní velitel gestapa. V pořadí druhá povídka však byla totální katastrofa, líčící z komunistického pohledu problémy při kolektivizaci, kde v čele stojí neohrožená svazačka I. Obermaierová a na druhé straně pomatený V. Kotva s vidlemi. Poslední povídka byla poměrně slušná, zobrazovala, jak se nesmělý a neseběvědomý mladý doktor v pravý okamžik překonaje strach mění na hrdinu. Velmi dobrý výkon v této časti filmu předvedl O. Vízner. Soudím, že je nezbytné vyzdvihnout nejkvalitnější aspekt celého projektu, a sice hudbu pana Lišky, tento člověk byl skutečný génius, neboť jeho hudba s nezaměnitelným rukopisem dala i prostřední, nepovedené a nudné povídce vyšší rozměr. Celkově si tento snímek dovolím označit jako vyloženě průměrný, z nehož vyčnívají první válečné povídkové drama a vynikající hudební složka. (25.03.2014)

Dost se divím, že tohle měl ještě někdo potřebu v roce 78 točit. Navíc nebarevně. Ale vzali to pěkně po pořádku soudruzi.. Odboj, padesátá léta a pak současnost...Tři povídky, tři činy statečných soudruhů komunistů, vlastně v té prostřední je to statečná soudružka komunistka... Souhlasím s ostatními, že nejlepší byla ta první okupační. Řehoř coby bolševik odbojář verzus komisař SS Hrušínský, To byla panečku opravdu lahoda. Trochu to pokazil závěr ve stylu Bonda, ale holt tvrdě kalenej soudruh lecos dá. To v té druhé Obermaierová nedbá na anonymní výhrůžky (statkářů a sedláků jimž znárodnění zatíná tipec!) a kolektivizuje, meze rozorává, krávy bere sedlákům hlava nehlava a nebojí se ! Vlastně ano, bojí se, že se zamiluje do sličného agenta STB Zounara který jí doma hlídá. Nu a v té třetí statečný komunista Vízner přemůže dvojici vrahounů co prachají na západ..a mimo jiné uvidíme také jak si to dvanáctsetroska OÚNZ uměla hnát aj po náledí až gumy kvílely.... Nevím co komu mělo toto dílo v tom roce 1978 sdělit... Bylo to tak naivní, že tomu nemohl věřit ani ten nejblbější soudruh...no i když... pitomých tam bylo více než dost. Já jsem to dal jako naučnou látku. Po propagandistických a normalizačních filmech jdu a o tomto jsem se dozvěděl teprve nedávno. Dávám tedy za dvě šifry zapečené do chleba. * * (30.12.2017)

První povídka, co se týče kvality je nejlepší, následuje třetí povídla s krvelačnám Luďkem Munzarem a jako nejméně vydařenou hodnotím povídku číslo dvě s Jaroslavou Obermaierovou v hlavní roli, týkající se zakládání JZD v Československu. Všechny tři povídky jsou samozřejmě prosáknuty komunistickou propagandou. (1. povídka : Zdeněk Řehoř agent komunista, 2. povídka : Rozorávání mezí a zakládání JZD a 3 povídka : Oldřich Vízner - kandidát KSČ) (30.10.2012)

V prvni povidce vidime gestapaka Hrusinskeho a odbojare Rehore jak debatuji v kacelari. V druhe vznikajici vztah mezi krasnou kolchoznici Jaruskou a bodyguardem verejne bezpecnosti Zounarem. Ve treti pak naivni ztvarneni unosu lekare Viznera padouchem Munzarem, ktere se cele odehrava ve 1203, sanitce. :-) Proc je to vsechno cernobile taky moc nechapu, na konci sedmdesatek...? Neni nutno videt. 3- (09.06.2014)

Formálně je tady všechno v pořádku, ale obsahově je to značně diskutabilní - a teď nemluvím o tom, jak je to ovlivněno ideologií tehdy vládnoucí strany. Když komunista statečně bojující proti fašistickým okupantům vmete kolaborujícímu policistovi do tváře, že už se stejně jako on nikdy nepodívá do Moskvy, ten se okamžitě roznemůže a postihne ho náhlá srdeční slabost. Druhou povídku o statečné ženě oddané myšlence jednotných zemědělských družstev netřeba komentovat - Jaroslava Obermaierová se pro mě tímto stává druhou největší soudružkou československého filmu. A třetí povídka - to už byl vážně úlet. Hrdinství doktora rychlé služby vyznívalo jako nezáměrná legrace. (27.08.2017)