Zlo

V dobách, kdy se hlavnímu hrdinovi postupně vše hroutilo na hlavu, jsem jen čekala, kdy vezme spravedlnost do svých rukou a ukáže těm bohatým frackům, že je dokáže porazit nejen v bazénu. Hlavní hrdina se vydal přesně opačnou cestou a agresi oplácel flegmatickým přístupem. Být na jeho místě a mít jeho sílu, asi by mi několikrát - zvlášt během ringové epizody v závěru, kdy útočníci do nevinné oběti kopali - vytekly nervy a všechny bych zmlátila nehledě na to, jestli mě vyhodí a budu do konce života umývat nádobí v restauraci, ale Erik to vyřešil mnohem lépe a jeho kariérní dráze se dá jen tleskat. Málokdo by podobně jako švédští filmaři dokázal natočit podobný závěr tak, aby nepůsobil násilně a vystylizovaně. (SPOILER: Jednomu slavnému a velmi populárnímu vězeňskému dramatu, které v hodnocení ČSFD najdeme na prvním místě, se podle mě podobně právnický konec zadařil mnohem méně. KONEC SPOILERU) Kdybych neměla někdy pocit, že do podobné situace by už dávno zasáhl někdo z mocných rodičů a podal na "elitní školu" žalobu, šla bych s hodnocením ještě výš. Menší reálnost příběhu jako takového je totiž jedinou vadou na kráse. (27.07.2010)

Zlo má nepřeberně forem a mnoho je i cest, jak s ním bojovat. A ne vždy je vítězství na té >správné< straně... Nu, v tomhle případě konec dobrý, všechno dobré... :-/ . . . Trošku mě ten závěr svým způsobem i zklamal, čekal jsem dramatičtější >rozuzlení< a vlastně tak s odstupem se mi i celý film jeví mírně prvoplánový, ale i rád uznávám, že v tomto případě to je zase jednou čistě můj problém. Každopádně jde o řemeslně vynikající a emocemi nabitý film, který naštěstí i v nejvypjatějších scénách nikterak nesklouzne k nějakým falešným pózičkám, kluci v hlavních rolích (ale i herecký ansámbl po poslední malou roličku paní kuchařky) odvádějí přímo fantastické (a uměřené!) herecké výkony a člověku, který byl někdy na internátě nebo na vojně, vytanou v mysli hnedle všelijaké nemilé vzpomínky... Tohle "Zlo" je zkrátka příběhem silný a skvěle uvěřitelně natočený a odehraný (v tom opravdu nejlepším smyslu slova evropský) film. - - - P.S. A taky jsem si zase jednou uvědomil, že ač uplatnění právních norem je sice v civilizované společnosti asi ten nejlepší prostředek k domáhání se spravedlnosti a zadostiučinění, leč co naplat, takový zmrdovi dobře uštědřený výprask, no... - - - P.P.S. Naposledy jsem se opravdu >natvrdo< pobil v sebeobraně někdy před čtvrtstoletím právě na té vojně. Od té doby už raději ne - a vůbec ne proto, že bych právě já v té mele dostal na frak. I já se jako Erik umím - když na věc příjde - prát. Prostě ale jde o tu >filozofii< bytí, že... Ale tenhle film mi zase jednou nasadil brouka do hlavy... - - - - - (Poprvé viděno 8.1.2008 na dvd, komentář zde jako přemnohý - 8.1.2008) (08.01.2009)

Skolna rada, ktora nie je zlozena z ucitelov ale zo ziakov z najvyssich rocnikov by mi ani tak nevadila, keby sa spravali normalne a nezneuzivali svoju moc na sikanovanie a tyranie mladsich ziakov, pricom oci privierali rovnako kucharky ako aj samotni ucitelia vratane riaditela, co bolo pre mna nepochopitelne, pretoze niekde predsa musia byt hranice aj pre brutalnu skolnu radu, ale to by potom asi nestalo za to natocit tento film. Pacila sa mi Erikova taktika, ako sa snazil odporovat starsim ziakom, ale zaroven robil vsetko preto, aby nebol vyhodeny zo skoly, co bolo dost tazke. Trosku mi ten ich system pripominal povinnu zakladnu vojensku sluzbu, kde mladsi vojaci boli taktiez sikanovany starsimi, co som zazil aj na vlastnej kozi, len ja som samozrejme neodporoval, pretoze by som nemal proti starsim ziadne sance. Najviac sa mi pacil zaver filmu a cely film ma udrzal v napäti od zaciatku az po zaver a preto ma u mna 5 hviezdiciek... 17.01.2011 ________ Andreas Wilson - (Erik Ponti) +++ Henrik Lundström - (Pierre Tanguy) +++ Gustaf Skarsgard - (Otto Silverhielm) +++ Linda Zilliacus - (Marja) +++ Jesper Salén - (Dahlén) +++ Filip Berg - (Johan) +++ Hudba: Francis Shaw +++ (17.01.2011)

Hm, dobré, hodně dobré dramátko, ale abych pravdu řekl, podle hodnocení a některých komentů jsem do toho šel s velkým odporem, a čekal jsem podstatně tíživější podívanou. Podle úvodu filmu to tak i vypadalo, ale jak se děj přesunul od internátní školy, víceméně jsem filmu přestal věřit, což mělo za následek pohodové dokoukání bez větších emocí nebo znepokojení. V podstatě bych to zhodnotil jako trochu drsnějšího Dobrého Willa, na kterého to ale celkově skoro celou hvězdu ztrácí. Věřil jsem, že tohle budu doporučovat jen otrlým jedincům, ale ve skutečnosti to můžu doporučit všem, klidně i malým spratkům...85% (01.03.2013)

Klasické téma šikany na internátní škole, téma, které je stále aktuální. Nejspíš spousta z nás si ve školních letech zažila situace podobné těm ve švédském snímku - ponižování, ba i fyzické násilí od jedinců starších nebo silnějších. Nejsem výjimkou, proto pro mě bylo velmi snadné identifikovat se s postavou hrdého Erika, držet mu palce, aby se nepoddal a pořádně nakopal tyranům dolní záda. Závěrečné vyznění, proti násilí je třeba bojovat násilím, asi není zrovna "výchovně" korektní, navíc to nefunguje vždy a proti každému. V reálném životě to často chodí jinak, jakkoliv by bylo hezké, kdyby morální převaha, duševní síla v kombinaci s fyzickou, vedla pokaždé k vítězství, k porážce zla. Občas ano... ale obvykle je to snaha hlavou prorazit zeď. Idealizovaný konec mě tedy zanechal mírně rozpačitou - čekala jsem něco depresivnějšího, více reálného (vždyť to nenatočili v Hollywoodu). Osobně nepovažuji za pravděpodobnou ani zjevnou toleranci učitelů k násilnému chování starších studentů (navzdory zasazení do tvrdší doby zhruba padesátých - šedesátých let zkrátka nevěřím v nečinnost a morální slabost celého sboru profesorů). Z pohledu cynického dospělého tedy musím strhnout hvězdičku, nicméně tento film v sobě nese silné morální poselství a spoustě dnešních teenagerů by měl být promítán každodenně tak dlouho, dokud v sobě nenajdou Erikovo vnímání spravedlnosti, jeho hrdost, jeho morálku. 85% (24.03.2009)