Pandemonium
Réžia:
QuarxxScenár:
QuarxxKamera:
Colin WandersmanHrajú:
Arben Bajraktaraj, Hugo Dillon, Ophélia Kolb, Manon Maindivide, Jérôme Paquatte, Sidwell WeberObsahy(1)
Poté, co si Nathan (Hugo Dillon) uvědomí, že zemřel na místě autonehody, sestupuje do hlubin pekla, kde je odsouzen zažít bolest mučených duší. (JasonCZ)
Recenzie (15)
Dva muži se objeví na úzké horské silnici. Navzájem se představí jako Daniel a Nathan. Jak vyjde najevo, jsou oba mrtví, a následuje je cesta posmrtným životem. Postupně sledujeme Nathana, jak prochází hlouběji a hlouběji králičí norou, a mezitím sleduje příběhy jiných, jež zažívají své osobní peklo. O snímku jsem si nic nezjišťoval, o to více mě překvapilo, jaký bizár dorazil. Myšlenka je zajímavá, tvůrci ovšem mohli dát dohromady o něco lepší scénář a hlavně pořádný konec. Takhle to za mě stačí jen na lepší průměr. ()
Francúzska fantazmagória na tému večného zatratenia. Úvod je vynikajúci, dokáže diváka navnadiť na prechádzku peklom, takže som si hovoril áno, toto bude horor pre mňa. Len potom sa to prehuplo na akýsi typ antológie, v ktorej sledujeme osudy ďalších mŕtvych počas ich života a radosť okamžite padla na dno. Príbeh o nesympatickom decku a jej mutantíkovi mi prišiel ešte ako tak zvládnutý, ale ten ďalší segment o debilnej matke a jej konverzačky s mŕtvou dcérou ma takmer unudili k smrti. Zachraňuje to démonická záverečná tretina. Celkovo zaujímavý film s fajn nápadom, avšak omnoho vyšším potenciálom. ()
Jak dopadl očekávaný francouzský horor Pandemonium ? Katastrofálně! Mě snad šálí zrak!Tady jsem si sliboval asi až moc velké věci. Čekal jsem zvrácenou procházku peklem s monstry narvanou Gore a střevama, bratříčka tureckého Baskin a nakopnutí letošní French Wave a dostal jsem echt ukecané drama, kde se kurva nestalo vůbec nic za celý film. Až posledních 10-15 minut se objeví poměrně zajímavé masky, ale to je fakt pozdě-Myslel jsem, že podpálím nervama stodolu( Teda ne že bych nějakou měl). Ani nevím, kdy mě naposledy něco tak nasralo, absolutně nezajímavá nuda, která má s hororem společné asi jako KFC s botama. Nakonec se z toho vyklubala antologie,která nemá silný dějový oblouk, nemůže se opřít o žádné zajímavé scény, scénař ani herce a o atmosféře ani nemluvím. Největší zklamání roku. 3/10. Jedna hvězda za závěr, druhá za toho mutanta s holčičkou, kteréj však nepředvedl opět nic. ()
Filosofický snímek o možné podobě toho, co bude po smrti, není očividně určen běžnému divákovi. Označení horor na jedné straně sedí, jelikož jde o film bezvýchodný, beznadějný a temný, na druhou nechtěně naláká ty, co čekají prvoplánový pekelný masomlejn. Zde je však mučena duše, a tak cenobity, pekelné ohně a démony tu nenajdeme...i když... Po smrti se objeví dvoje dveře, přijmou vás ty, z nichž slyšíte hudbu či nějaký zvuk. Nikdo, průvodce Nathana, Peklem sice říká, že lidi sami jsou peklo, a tak skončí v něm, na druhou stranu připouští, že někdo nemusí. Film je jakousi antologií tří příběhů. První je hlavně rozpravou dvou mužů, druhý je o malé dívence, co měla problém s mladší sestřičkou i rodiči, a třetí o matce, jejíž dospívající dcera je ve škole krutě šikanována. Směrem k závěru Nathan zjistí, jak se věci mají, a já si na krátko vzpomněl na to nejděsivěji vyobrazené Peklo z knihy Utrpení knížete Sternenhocha od L. KLímy. A také v samotném konci jsem musel uznat, že vše do sebe perfektně zapadlo. 4* proto zaokrouhluji na 5* ()
Tak na tohle jsem se hodně těšil. A přišlo velký ale opravdu velký zklamání. Přitom námět byl tak zajímavej. Život po životě. A přitom to na začátku nevypadalo vůbec špatně. Jakmile ale Daniel s Nathanem zapadnou za vratama končí i všechny naděje o dobrým filmu. Tohle téma mělo tolik možností a film se mohl vybrat tolika různými směry ale vybral si snad tu nejhorší cestu. Z výsledku jsem opravdu zklamanej. 2hvězdy ()
Keby šlo o Pandemium a v ústrednej role by bol Matovič vyzývajúci do boja, tak vieme, že ide o horor a že nás čaká ešte niečo strašné. Lenže toto je Pandemonium - horor existenciálneho typu, inšpirovaný dokonca Sartreom a tak tu žiadnu podobnú hrôzu očakávať nemôžeme. Začiatok a koniec má svoje momentíky, medzi tým tak hodina hluchoty, dokonca so snahou o vtipnosť, čo mne prišlo úplne nevhodné. Keď sa chcem zasmiať, pustím si najnovšie video s Bidenom a nie horor. ()
Zmatenost snímku má zřejmě reflektovat zmatek, který po smrti těla zakouší odtělená duše. Pěkná byla debata dvou ateistických duchů hned na začátku filmu. Ke špičkovým a krásně propracovaným scénám patří ta, jež ukazuje, za co se i malá holčička může dostat do pekla. S povděkem kvituji, že filmoví tvůrci nemystifikují diváky esoterickými tlachy o bezpodmínečné lásce a všeobecném odpuštění. Závěr filmu se bohužel nepovedl. Tohle nemělo mít žádný konec! Maximálně bych tam dal vtípek před závěrečnými titulky: KONEC PRVNÍ EPIZODY. POKRAČOVÁNÍ ZA 40 TISÍC LET. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu, rovněž chaotického, který měl podobu divadelního muzikálu, občas proloženého filmovými záběry. Pamatuji si z něj pouze zlomky. - - - Sen o pekle (v noci z 21. na 22. února 2000) - - - Ďábel (zahalen v dlouhém plášti, krásný, vznešený a smutný) vede monolog. Mrazivá hrůza se mísí s komičnem: „Ach ne, ach ne, ach ne... Lidé dnes neznají ďábla. Znají snad špičku jeho rohu (kratičký záběr na útok při válečném konfliktu), znají možná růžek jeho ucha (záběr na zmasakrované mrtvoly), znají třeba koneček jeho ocasu (záběr na bombardování) a Věra Mlynářová, narozená ve znamení Vodnáře z Prahy... (Ve snu byla uvedena přesná adresa, kterou jsem zapomněl, ale bylo to někde v centru. Žádnou ženu toho jména neznám.) zahlédla na okamžik i ďáblovu tvář, ale lidé, lidé dnes neznají ďábla. U gnostiků, tam by se měli učit...“ - - - Diskotéka. Půvabná blondýnka převlečená za čerta. Hodně erotická atmosféra. Blondýnka (má stejně andělsky krásný obličej jako herečka, která představovala ďábla ve Felliniho filmové adaptaci Poeovy povídky „Nikdy se s ďáblem nesázej o hlavu“) jde už odmaskovaná za bílého dne po ulici a zpívá na melodii jakési francouzské lidové písně o tom, že dokáže svádět lidi pouze k tomu, aby hřešili proti šestému přikázání. Pokud jí to budou šéfové v pekle vytýkat, tak „zasype celé peklo náručí rudých růží“. Překrásně kýčovitá scéna. - - - Les. Vichřice a biblický liják. Uprostřed lesa stojí past na lidi v podobě bytelného dřevěného srubu. Turista vběhne do srubu, aby se ukryl před nepohodou a zabouchne za sebou dveře. Srub není nijak zařízen a vypadá uvnitř mnohem prostornější než zvenčí. Na návštěvníka najednou padne tíseň a on zkusí otevřít dveře. Nejde to, přestože nejsou zamčené a on s nimi lomcuje vší silou. Nechá toho a prohlíží si srub, kde toho ale není moc k vidění. Tu vběhne druhý turista. První vykřikne „Nezavírej!“ a vrhne se ke dveřím, ale druhý je už stačil zabouchnout. Oba marně lomcují dveřmi. Když zjistí, že to nemá smysl, přestanou. Vběhne třetí turista. Oba jednohlasně vykřiknou „Nezavírej!“ a vrhnou se ke dveřím (scéna má silně cimrmanovský nádech), ale i třetí muž již dveře zabouchnul. Lomcují dveřmi ve třech, opět bezvýsledně. Stěnou srubu prolne ďábel ve společenském obleku a oznámí přítomným, že jsou v pekle. Na jejich údiv nijak nereaguje. Jeden z turistů (kněz, který pomýšlel na sebevraždu), se ptá, jestli sebevrahové přijdou po smrti do pekla. Ďábel odpovídá, že nikdy. Kam přicházejí? Ďábel: „To je různé, nedávno jsem jich pár viděl diskutovat v televizi.“ Děj dále pokračuje jako parafráze Sartrovy hry „S vyloučením veřejnosti“. Jeden z turistů je učitel, jeden podnikatel, jeden protestantský kněz. - - - Hudební mezihra. Skinové v černých oděvech s nunčaky. Směs tance a prvků bojových umění. Velmi dynamická hudba. Refrén: Heil Satan! - - - Scéna z pohřbu. Honosná rakev, tlusté svíce, spousta květin. Pohřební hudba ne z pásku, ale skutečná. Zpěvačka pěje jakousi velmi smutnou píseň, při níž srdce usedá žalem. Pak ale, jak to dělají zpěvačky šansonů, přejde od zpěvu k recitaci a začne vyprávět klepy ze života nebožky: „Víte, to byla ta, jak měla jedno oko menší a...“ Končí úvahou o politickém zřízení v pekle (kam se zesnulá, jak z líčení vyplynulo, právě odebrala), které označuje jako „žalokracii“. (Vláda žalu? Vláda Satana, který je žalobcem?) () (menej) (viac)
Keby to malo prvých 25 minút a posledných 10 minút, tak by z toho mohol byť krátkometrážny film, ktorý ako tak dáva zmysel. Ale toto čo bolo medzi, bolo asi z nejakého iného filmu vsunuté do tohto alebo si to neviem fakt vysvetliť. ()
Strata času. Nuda. A hlavná postava sa objavuje len na začiatku a na konci. Medzitým vidíme príbehy dvoch mŕtvych (šialených) nezaujímavých ľudí, ktorých sa hlavná postava v pekle dotkne. ()
Ako dobre to začalo, tak trápne to skončilo. Počiatočná atmosféra na jednotku, slušná obrazová forma, monumentálny zvuk, pomalé rozmotávanie tragickej udalosti, ktorá dýcha prísľubom niečoho veľkého, mrazivého, depresívneho a hlavne hĺbavého. No a po zhruba dvadsiatich piatich minútach príde vytriezvenie. Dve storky, absolútne nenadväzujúce na seba, či osud hlavného hrdinu. Jednoducho niekto dostal na začiatku nápad a zrazu počas točenia zistil, že nevie čo s ním, ako ďalej, čo povedať, ako to stmeliť do zmyslu plnej kopy...Jeden príbeh pol biedy, druhý úplná pičovina. No a koniec úplne na smiech. Strata času. ()
Snímok je bez príbehu. Ide prakticky o rôzne obrazové sekvencie pozliepané v jeden celok, kde väčšina nedáva žiadny zmysel. Atmosféra a napätie sú tu cudzie. Strata času. ()
Super námět, kterej trestuhodně nevyužili... a ještě víc mě serou skvělé herecké výkony, hudba a kamera v kontrastu s debilní dramaturgií a režií. Nemám rád filmy, kde mi ukážou něco postupně třikřát, aby to náhodou všichni pochopili. Napětí, ani příběhu to vůbec neprospívá. Nemůžete film určený náročnému divákovi natočit pro nenáročného diváka. Film nedrží absolutně pohromadě, byl tam náznak, jak by asi mohl vypadat život po životě. Ale to chce Triera nebo Aronofského. Pokud chcete podobný námět, ale s jasnou vizí, doporučuju Otravný chlap 2006. Pokud chcete něco o dnešním životě, co bude fakt nářez, doporučuju Speak No Evil 2022. Tady mi přijde, že někdo natočil prvních 25 minut a posledních 10 a zbytek dali někomu jinýmu, protože tohle byl jenom melouch. Škoda, za 2... ()
Dlouho jsem neviděl něco tak zvráceného. A bohužel i nudného. Přitom to začalo hodně zajímavě, ale čím víc se film blížil do finále, tím to bylo horší a horší. Dá se říct, že nic nefungovalo, hodně chaotické, špatný nebo vůbec navazující děj. Dvě hvězdy dávám víceméně za malou holčinu, která byla fakt totál krutopřísně ujetá a naštěstí dostala i dost prostoru to dokázat. Konec, ten byl podle mého úplně mimo mísu a měl jsem z něj akorát tak chaos co to vlastně mělo být. ()
Tak jako mám rád francoouzké horory a filmy všeobecně, tak tohle klidně vynechte. Vážně. 98% filmu je docela nezajímavý, i když jsem občas zabrouzdal na FB, ale posledních pár minut to všechno sestřelilo do totálních sraček. Quarxx nebo jak si ten pablb říká, je asi tako frantíkovský Uwe Boll. ()
No teda, 2 stars jen taktak. Začátej je docela OK, akorát je strašně dlouhej, protože to, k čemu ty dvě postavy (nebo minimálně jedna) dojdou, víme už dávno. Ale je to zajímavý a prostředí je nádherný. Dá se říct, že film má vlastně tři části, kdy každá z nich na začátku vypadá zajímavě, ale rychle sklouzne do rutiny a pak už velmi dobře tušíme, co přijde. Vlastně při pohledu nazpět, to tušíme už v prvních minutách filmu, jenom to soudná mysl drží trochu v pozadí. ASI RADŠI SPOILER VAROVÁNÍ: začátek docela gut, středna jedno brdo, konec velmi unylej. Ačkoliv beru "nekomfort" :-) inferna a asi protestantskej pohled na život po tom.. , je to pro mně pekelně (haha) nevyrovnanej film a zápory jasně svojí závažností a poměrem z celkové délky filmu totálně převyšují klady. Bohužel (:-)) ()
Reklama