Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francúzsko La Révolution française (viac)
Francúzsko / Taliansko / Západné Nemecko / Kanada / Veľká Británia, 1989, 335 min (Alternatívna 360 min, televízna verzia: 4x90 min)

Hrajú:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(viac)

Recenzie (89)

Ivoshek 

všetky recenzie používateľa

První věc je si říct, v jaké kategorii to celé hodnotit. Není to výpravný velkofilm jako je třeba Waterloo nebo Úsvit Zuluů, i když v rámci televizní produkce se nešetřilo. Prostě scény s desítkami tisíc komparsistů tu nejsou a třeba na bitvě u Valmy to je poznat. Druhá věc - není to romantický nebo dobrodružný příběh na pozadí revoluce. Tudíž to nemá jednoho hrdinu, kterého by člověk sledoval, a který by měl jednoznačně kladný profil. A taky tu je jen málo vyloženě vymyšlených věcí. No a právě v tom je asi největší síla tohohle seriálu. Zabývá se reálnými lidmi, kteří dělali reálné věci. V něčem jsou "dobří" (třeba Robespierre je neúplatný, Danton klidný, král snaživý a vstřícný), v něčem "zlí (prakticky všichni revolucionáři jsou bezohlední, mocichtiví a krvelační, Robespierre je fanatik, Marat magor, Danton zloděj, král totálně neschopný). Asi jediná normálnější postava je navrátilec z amerických bojů o nezávislost La Fayette (který je paradoxně fandou konstituční monarchie a ne republiky). Ten ale včas pochopí, co jsou ostatní zač a zmizí. Tohle celé je mimořádně povedená a historicky věrná freska, která nejen slepě odráží věty z učebnic, ale i správně zařazuje jednotlivé postavy i sociální vrstvy do kontextu. Fakt jsem byl spokojenej. ()

Spinosaurus

všetky recenzie používateľa

Nebudu hodnotit, protože jsem to asi po dvaceti minutách vypnul. Tomuhle filmu chybí úplně všechno, co historický film nemá postrádat. Revolučnost, masové scény, dobová atmosféra, to všechno tady chybí. Místo toho nastupuje nuda, komorní scény, příšerně vedený komparz. Korunu tomu všemu nasazuje neposlouchatelný dabing, kde sice dabují přední čeští herci, ale kvalita je opravdu strašná. Moc by mě zajímalo, kdo ho vytvářel. Ať se páni tvůrci podívají třeba na filmy Revoluční rok 1848, Evropa tančila valčík či (a to už je to pověstné kvalitativní minimum) Hitler: vzestup zla. I v tomto televizním filmu je kvalitnější komparz, davové scény a podobné detaily, byť je historicky hodně zkratkovitý, než v tomhle veledíle. ()

Reklama

salahadin 

všetky recenzie používateľa

Vzor ve zpracování historických témat, potřebná pompéznost i realističnost. Co činí z tohoto díla téměř perlu (nejen) francouzské kinematografie je velkolepé score od génia filmové hudby jménem Georges Delerue, jeho mnohotvárná a vyšperkovaná kompozice je obří třešničkou na tomto dortíku. Všichni si vybavíte určitě skladbu Hymne á la Liberté. ()

JASON_X 

všetky recenzie používateľa

Takovéhle skvosty se dnes už bohužel netočí. Film opravdu historický, ne pseudohistorický, tedy v převážné většině přísně faktografický a téměř prostý obvyklého telenovelického balastu, který na historický terminál s oblibou roubují komerční, hlavně pro Hollywood píšící scénáristi. Působivá a neradostná ukázka toho, jak snadno mohou původně vznešené ideály vydláždit cestu do pekla, jak revoluce časem zákonitě požírá svoje vlastní děti/tvůrce, jak pošetilé je bojovat za nějaká práva abstraktního "lidu" a jak snadné je zaklínat se při páchání zločinů jeho jménem, jak nekonečně sprostá, manipulovatelná a stádní pakáž je onen tzv. "lid", tvořený většinou bezcharakterní primitivní lůzou, bezskrupulózními ctižádostivci, nebo v lepším případě politováníhodně naivními idealisty. Nabízí se paralela třeba s průběhem bolševické revoluce v Rusku, nebo s padesátými léty u nás, ale takových paralel k mnoha jiným dějinným událostem jsou v historii spousty a jsou prd platné, protože lidstvo se bohužel z historie a ze svých chyb nedokáže poučit. To dokážou jen nemnozí jedinci, kteří ovšem na chod dějin očividně nemívají žádný vliv. A proto je například naše euroamerická civilizace v současnosti přesně tam, kde je. ()

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tak takhle si představuji velkolepou historicky věrnou fresku. Nechybí vynikající herecké výkony, propracovaný scénář i postavy, výprava, věrnost historickým událostem. Francouzská revoluce je téma samo o sobě tak fascinující, že odbýt to nějakým nekvalitním paskvilem by byl přímo hřích proti lidu :), naštěstí toto je případ takřka dokonalého převedení dějin do filmové podoby, které je stejně kvalitní jak v masových davových scénách, tak při komorních rozhovorech a osobních střetech jednotlivých protagonistů. Málokdy se stane, aby takovýhle projekt dokázal udržet kvalitu v obou rovinách. Tu a tam je možná některý projev poněkud posunut vprospěch divákovi, ale tyhle menší nepřesnosti resp. umělecká licence nevadí, pokud nejdou proti historickým událostem jako takovým. Proč tak nedopadl Napoleon :((. "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná sem tam změní majitele, ale zůstávají." ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (6)

  • Film byl natočen k 200. výročí Velké francouzské revoluce a byl v podstatě státní zakázkou. Projekt podpořila i francouzská ministerstva kultury a obrany. Na vzniku se podílelo celkem šest společností z Francie, USA a Itálie. (argenson)
  • Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
  • Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)

Reklama

Reklama