Daj si pohov, kamoš!

Skvelá komédia, v ktorej počas Vianoc Ariel (Ann-Margret) pohne ľady medzi čoskoro sedemdesiatnikmi Maxom (Walter Matthau) a Johnom (Jack Lemmon). Určite najmä kvôli týmto dvom hercom je to nadpriemerná komédia, ktorú si je vhodné pozrieť hlavne cez Vianoce. (15.08.2008)

Balzám na duši! Všichni perfektní, ovšem nejlepší je starý pan Gustafson! Pře-fik-ni ji synkuuu! Nebo ji pošli za mnou! Myslím že Lemmon&Matthau jsou nejlepším filmovým párem všech dob:-) Předčí i Laurela a Hardyho a Lorenovou s Mastroiannim:-). Jinak pokud jde o film, byla jsem v pokušení zkopírovat komentář od Amarcord_1, natolik je výstižný a mluví mi z duše. (20.09.2016)

Některé starší kousky s dvojící Matthau-Lemmon jsem ještě neviděl, každopádně tento kousek mohu hodnotit jako zatím nejlepší pokus převést ji do nových časů. Správná dvojka mi přeplácanými situacemi a křečovitou snahou náváazat na to co fungovalo, když pánům bylo o 30 let méně moc nezaujala. O Wilderově Kamaráde, kamaráde radši pomlčím. Dej si pohov, kámoši je naopak čistokrevná pohodovka, která se sice docela drží při zdi, což je u pánů Lemmona a Matthaua asi s podivem. Ale musím říct, že jim role rozhádaných, ale v jádru přátelských dědousků bojujících o novou sousedku velmi sedly a přesvědčily mě, že dokážou být zabavní i v pozdním věku. Hlavně Jack Lemmon mi pořád přišel fajn a Walter Matthau mu zdatně sekundoval. Právě přítomnost pánů film povyšuje na lehký nadprůmer. Jinak se zřejmě jedná o takovou klasickou americkou komedii 90.let, kde je kapka humoru, dojetí, smíření, hodně sněhu a přání šťastných vánoc. Ale mohu říct, že mi to tohoto povánočního zimního zasněženého  času docela sedlo, sledovalo se to příjemné a i vážnější pasáže na mě nezapůsobily špatně. Jako celek nic převratného, ale přijemná odyychovka, u které bych jen vynechal ty časté zmínky o sexu. (13.01.2021)

O hodně slabší film než když byli Lemmon a Matthau v plné životní formě. Je vidět, že v hollywoodské filmové tvorbě 90. let už se točilo na klasickou ucindanou notu, která vyhovovala primitivnímu americkému publiku a přinášela do kasy hodně dolarů. Ne že bych se občas nezasmál, ta potápějící s chata na jezeře byla dobře vymyšlená. Ale mám řadu důvodů k tomu, abych ubíral jednu hvězdičku po druhé. Především to předpokládané klišé, k němuž se od začátku schyluje a končící svatbou a jedním rozvodem. Potom sníh, každý film, z něhož cítím zimu, musím automaticky jednu hvězdičku škrtnout. A pak ty sentimentálně nostalgické žvásty o vánocích a jak na sebe máme o těchto svátcích být hodní. Když to člověk slyší každý rok, tak si už říká, aby bylo po nich. A nakonec ta nenáviděná brokolice. Vida, skutečně k nám po roce 1989 přišla z USA. Odkud jinud. (23.11.2018)

Myslím si, že by se novodobé komedie zde mohli něco přiučit. Místy fakt zvrácený naschvál, který vás pobavil do morku kostí. Pobavil jsem se tak, že mi zde nevadila ani softová romantika, kterou v softových komedií absolutně nemůžu vyzvracet(možná, že to bylo věkem). Taková podívaná na lidi v patřičném věku, kdy už si člověk myslí, že toho moc v životě nezažije, dokáže zpříjemnit den.. proto dávám plné hodnocení. (27.08.2012)