Správna dvojka II

Ve srovnání s třicet let starým prvním dílem mě tento film přišel kupodivu chvílemi i zábavnější, částečně i díky mnohem sympatičtější zápletce, jelikož původní předloha je spíše takovou introdukcí do celého soukolí okolo dvojičky Madison & Unger. Neil Simon ale k mé nelibosti v souladu s trendy devadesátých let trochu přitvrdil, občas jakoby z nouze přimíchal různé popkulturní reference (western Hodný, zlý a ošklivý, nebo známý hit Glenna Millera "In the Mood" - proslavený mj. také tím, že si jej nechal Peter Sellers zahrát na pohřbu), občas tak některé momenty tak nezachránilo ani opětovně bezchybné podání Waltera s Jackem, na kterých to zde stojí ještě více, než jsem byl zvyklý. Naproti tomu se mi ale líbila i provázanost s jedničkou (zkratkovitá mluva, alergické příznaky, závěrečná věta), která díky chybné české distribuci méně vynikne - nejen změna názvu, komerční stanice podstatně častěji vysílají právě tento snímek. I díky tomuto nemohu hodnotit hůře než originální story z newyorského bytu a osobně bych doporučoval sledovat snímek podobně jako "Návrat do budoucnosti" - oba díly vidět a zažít v jednom odpoledni. "Raději bychom měli zavolat do půjčovny, aby nám faxem poslali jiné auto." (12.08.2010)

Je málo filmov, ktoré môžem vidieť každý mesiac, stále dokola a dokola. A medzi takéto patrí komédia o dvoch dôchodcoch, ktorí sa zhodou okolností vybrali na svadbu svojich detí. Napriek tomu, že obaja sa nemajú v láske, sú tak roztomilí a vtipní, že im dokážete odpustiť všetky nedostatky a prešľapy, ktoré robia v tejto „road movie“. Jack Lemmon a Walter Matthau rozohrali svoju typickú choreografiu a stávajú sa tak nesmrteľnými. (23.07.2011)

"Správna dvojka II." je úplnym opakom takzvaných teenagerských komédií. Jedná sa o ten istý žáner, ale pre celkom inú skupinu divákov. Osobne som si to označil ako geriatrickú komédiu. Dvaja dôchodci, každý s inou povahou, sa spolu ženú cez celú Ameriku na svadbu svojich potomkov. Popri tom samozrejme zažijú plno nečakaných udalostí. Hodne jednoduchý námet pre hodne jednoduchých hercov. Jack Lemmon a Walter Matthau ma nidky nedokázali svojim herectvom osloviť. S ich pribúdajúcim vekom a vráskami sa im do darí menej a menej. Z úcty ku starším dávam tomuto filmu tri hviezdičky. *** (22.05.2009)

"Jak dlouho jsem spal?" "Nevím, nevěděl jsem, že ti to mám stopnout." Tenhle film se u nás vysílá mnohem častěji než první díl a tak jsem ho díky tomu viděl dřív. Naštěstí Vám to nezabrání v chápání děje, protože jediné, co tu zůstává, je skutečnost, že hrdinové spolu kdysi bydleli a nedopadlo to zrovna nejlépe. A zatímco Podivný pár se téměř celý odehrává v Oscarově bytě, tak dvojka je road-movie a možná trochu víc crazy než jednička. Podíl Alana Silvestriho jako skladatele není tak veliký, průvodní melodie je z prvního filmu a je v Americe profláknutá seriálem vzniklého podle prvního filmu. A je trochu symbolické, že zrovna v těchto rolích se Jack a Walther na plátně sešli naposled. (19.05.2007)

Správná dvojka Podivného páru. Říkejte si, co chcete, ale tahle komedie je mimořádně vtipná. U kritiků se, stejně jako třeba Tanec na vlnách, nesetkala s pochopením, ale faktem zůstává, že Neil Simon (autor původního Podivného páru) je scénárista par excellence a mistr vtipného dialogu, takže Walter a Jack tady mají co hrát, rozhodně víc než třeba v "Dej si pohov, kámoši!" (a to se mi taky dost líbí). Bez této "správné trojky" by to byla jen obyčejná road movie, jakých už jsme viděli mnoho. Takhle je to velkolepá sranda, vytěžená i z těch nejbanálnějších situací. 80 % (11.04.2003)