Podivný pár

Podivný je pro mě spíše velký úspěch průměrného filmu. Nevadí mi, že jde o nízkorozpočtový snímek dle divadelní hry, ale jestli by to v takhle mdlém tempu probíhalo i na jevišti, asi by nejeden divák v hledišti usnul nudou. Uznávám, že sitcom nikdy nebyl mým oblíbeným (sub)žánrem a přiznávám, že ze stejnojmenného seriálového počinu z let 1970-75 jsem nic neviděl, ale jestli by jednotlivé epizody seriálu působily tak vyčpěle jako půlka "epizod" v tomto filmu, asi by se z Podivného páru nestal v Americe takový kult, který samo sebou udělal legendární záležitost i z tohoto předchozího filmu. Ty epizodky, u kterých bych se býval bavil, tvořily slabší polovinu, zejména v první polovině pro mě převládala nudná vata a rutina. Z příběhu o společném bydlení dvou mužů s naprosto odlišným přístupem k pořádku a ke světu jsem čekal jaksi víc, než sérii více či méně otravných hádek, podivných dialogů a k tomu rámování nekonečnými karetními dejchánky a námětem pokusu o sebevraždu, který v zdejším podání pro mě vyzníval spíše trapně, než silně či dokonce vtipně... Z hlavní dvojice měl zejména Jack Lemmon pár opravdu světlých chvilek a pak epizodka s dvojitým randem v bytě patří k vyvedeným (a naštěstí výrazným) momentem celého filmu. Slabší dvě hvězdičky tedy zaokruhluji nahoru díky hercům a přihazuji třetí za nezapomenutelné osvěžení v podobě návštěvy Cecile a Gwendolíny. 55% (20.10.2020)

Celou dobu jsem tajně doufala, že Oscar Felixe zabije. Já bych to teda udělala:-) Výborný film, který jsem viděla v televizi a on se přitom nahrával na hard disk. Pak jsme za nějakou dobu s manželem projížděli na hd nahrané filmy, viděli to znovu a rozhodli jsme se, že víckrát už tohohle neurotika vidět nechceme. Otravní hyperuklízeči jsou fakt na zabití, když furt lítá s hadrem a vysavačem baba, už to je hrůza, ale chlap, to už je horror....Jinak samozřejmě herecký koncert pánů Lemmona a Matthaua (toho hlavně). (07.11.2011)

Příjemná, avšak ne úplně bezchybná komedie, osobně mi z filmů podle scénáře Neila Simona přijde tento jako zatím nejslabší. Víceméně běžný kohoutí zápas není nijak zvlášť okořeněný (byť takový uklízecí maniak, jakého ztvárnil Lemmon, se jen tak nevidí), úvodní expozice směrem k naší story je poměrně dlouhá a nevím, čím to bylo, ale Felixovy starosti jsem zrovna toho večera měl chuť si brát osobně a přepadala mě melancholie. Nicméně, Walter a Jack ztvárnili opravdu skvostný podivný pár (skoro bych řekl až svazek manželský), až mě samotného překvapuje, že jsem je v stavu pospolném viděl poprvé až nyní (snad mi bude za tuto chybu odpuštěno). I díky nim se jedná o celkem slušnou večerní zábavu a s nadějí vyhlížím pokračování po třiceti letech. "Znám ho dobře. Zabije se naschvál kvůli mě. Pak se jeho duch vrátí a bude mě pronásledovat strašením a uklízením." (08.08.2010)

Jedna s najlepších buddy-komédií svojho druhu, kde inteligentný scenár dopĺňajú úžasní herci, a každú chvíľu sa tieto dva elementy prevyšujú až dosiahnu samotný vrchol svojho žánru. Lemmon a Matthau sa už po niekoľkýkrát uviedli v tomto type postáv, kde každá z nich predstavuje absolútny protipól tej druhej. Scény sú takmer neustále vyhrotené a dialógy tak ostré, že svojimi slovami takmer prerezali obrazovku televízora. Scenár je neskutočne rozkošne a iskrivo spracovaný, nie je v ňom núdza o scény, ktoré vás neskutočne rozosmejú, na druhej strane príbeh prekypuje jemne tragickou ľudskosťou. Scenár, s ktorým by dnes málokto vedel rady, Lemmon a Matthau a wilderovská iskierka atmosféry (hŕstka postáv s obyčajnými charaktermi, priestor obmedzený takmer na divadelné javisko, celý príbeh tvorí len pár ucelených situácií) mu však dávajú pekelne príťažlivý šmrnc. 90%. (19.05.2009)

Dnes jsem se s Jackem Lemmonem a Walterem Matthau bavil o hvězdičku lépe než včera, protože tvůrci vsadili na košaté dialogy a vyhnuli se skečovitým záležitostem, což této konverzační komorovce jasně prospělo. Všechno samozřejmě stálo na ústřední dvojici, a to bylo potenciálním slabým místem celého filmu; stačilo by, aby divák jednoho z herců příliš nemusel a byl by tu problém. Jack Lemmon pro mě byl jedním z těch herců, kteří opravdu uměli zahrát emoce tak, abych jim naprosto věřil, ale s Waterem Matthau to mám trochu jinak. V některých rolích bych ho nevyměnil za nikoho jiného a v jiných jsem ho nemohl vystát. Oscar Madison patřil naštěstí do první skupiny, takže jsem vděčně sledoval soužití tohoto echt chlapáka se starostlivou hospodyňkou Felixem, a přitom jsem plně chápal životní rozhodnutí obou ex partnerek. Já jsem se sice u snímku ani jednou naplno nerozesmál, ale po celou dobu jsem se mírně usmíval a užíval si ty skvělé dialogy, takže jsem se čtvrtou pěticípou nemusel váhat. / Poučení: Hnědý nebo zelený sendvič? Vol uvážlivě, tady jde o všechno. (23.04.2023)