Requiem za sen

Tak takovýhle depresivní film jsem snad ještě neviděl!! Zážitek ještě umocňuje fakt, že jsem před tím viděl Hotel Rwanda. Darren Aronofsky se svým druhým celovečerním filmem zapsal mezi režiséry první kategorie, což jen potvrdil o šest let později Fontánou. Herecké výkony ústřední Ellen Burstyn, Jareda Leta, Jennifer Connelly a Marlona Wayanse jsou brilantí, obvzlášť Burstyn, která si vysloužila i nominaci na Oscara. Společně s Trainspottingem, Kokaiem a Trafficem nejlepší film o drogách jaký jsem zatím viděl. Jinak už tak depresivní atmosféru podtrhuje ještě depresivnější hudba...... (09.01.2008)

Žádný film ve mně v poslední době ( a nejen době) nezanechal takovou spoustu emocí a pocitů. Ještě teď mám z toho husí kůži a při vzpomínce na tuto fascinující podívanou mi bude vždycky jasné,že tento film nebude ve svém žánru jentak překonán. Sílu tohoto snímku umocňuje vynikající hudba a nepopsatelné herecké výkony. Od tohoto snímku jsem čekal opravdu hodně,ale tohle opravdu ne. Tohle byla totiž fakt síla!!! (07.10.2005)

Requiem za sen je jeden z těch filmů, jejichž maximální zážitek je zaručen snad už jen díky geniální hudbě, která celý snímek ještě více umocňuje a z mnohdy až ne tolik fenomenálně zpracovaného příběhu dokáže takto vytvořit velmi silný filmový zážitek. Ze spousty takových filmů je to však právě "jen" hudba, která mi nejvíce uvízne v paměti. Requiem za sen jsem do této kategorie chtěla také zařadit. Nějak to ale nevyšlo. Především díky sugestivní kameře, "té" slavné melodii Clinta Mansella a hlavně, díky závěrečné půlhodince. Hodně drsné psycho. Naprosto mě to dostalo a zvláště osud Jareda je obzvláště krutý. Od začátku filmu se děj odvíjí spíše v jednotvárnosti a všednosti, zejména co se týče linie Jareda a Jennifer, v mnohém se nelišící od jiných filmech o drogové závislosti. Ještě více mě však začal zajímat příběh jeho matky, která začne postupně propadat jakémusi svinstvu na hubnutí, které jí naordinoval "laskavý" lékař. Jareda zbožňuju a Jennifer je kráska, ale herecky to u mě jasně vyhrála Ellen Burstyn. Její kreace je naprosto famózní a přerod její postavy "mimo" realitu je mrazivý. (01.03.2013)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Úžasně natočený snímek o drogových závislostech, který však raději už nikdy nebudu chtít vidět. Ellen Burstyn hraje v Requiem za sen hroutící se milující matku podobně jako ve filmu Vymítač ďábla, zde je však její výkon kolabující staré ženy závislé na stimulujících prášcích na hubnutí a duševně závislé na televizních estrádách ještě přesvědčivější. Její syn Harry s přítelkyní Marion a kamarádem Tyronem podnikají typickou životní jízdu narkomanů - od drogové zábavy přes absolutní závislost až po životní zatracení v nemocnici, vězení a prostituci. Zajímavé je právě to paralelní srovnání drogově závislých životů "obyčejných narkomanů" a osamocené důchodkyně. Kamera v tomto snímku je velmi experimentující a řekl bych také jakoby drogově ujetá. Zrychluje i zpomaluje, širokoúhlé objektivy mění prostor, dynamicky se potácí za postavami, nebo snímá cestu drogy ve velkém detailu od vpichu po rozšíření zorniček. A do toho různé zvuky a místy andělská místy ďábelská hudba na cestě z nebe do pekla. Trailer: http://www.csfd.cz/film/14317-requiem-za-sen/videa/ (16.03.2009)

Drogy jsou špatné, áno? Ale navzdory všemu, co se povídá, není Requiem film o drogách. Je to film o závislostech a o tom, jak závislosti ničí život. Je jedno, jestli jde o heroin, televizi, sex, čokoládu nebo lásku, pro každou závislost existuje ten moment, kdy přebere kontrolu nad vaším životem, kdy už to nejste vy, kdo kontroluje závislost, ale kdy vaše závislost kontroluje vás. Mění vás a všechno ve vašem životě se podřizuje jí. Requiem tohle krásně ukazuje. Svým vyprávěním o čtyřech životech začíná nevinně, skoro komediálně. Hezky jemně a pomalu všichni hlavní hrdinové překročí tu nepostřehnutelnou hranici, vkročí do té nezastavitelné spirály a divákovi nezbývá než si jejich bolestivý pád na samé dno prožít s nimi. Pěkně vás to vcucne, pořádně semele a vyflusne na druhé straně. A když budete mít trochu štěstí, třeba vám to i otevře oči. (30.12.2010)