Requiem za sen

Nikoli dokonalé, ale velmi silné. Expozice je pomalejší a celkově děj není nijak zvlášť výjimečný. Nicméně práce s emocemi prostřednictvím obrazových hrátek je podmanivá a osudy postav zdrcující. Je to film, který začíná pozvolna, aby postupně nabíral na síle a na svém konci udeřil silou všech karet, které si postupem hry uložil pod ruku. Na konci jsem nebyl schopen slova, nedýchal jsem, za to ta, i přes nepopiratelnou dějovou banalitu, pátá hvězdička... (29.07.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Úžasně natočený snímek o drogových závislostech, který však raději už nikdy nebudu chtít vidět. Ellen Burstyn hraje v Requiem za sen hroutící se milující matku podobně jako ve filmu Vymítač ďábla, zde je však její výkon kolabující staré ženy závislé na stimulujících prášcích na hubnutí a duševně závislé na televizních estrádách ještě přesvědčivější. Její syn Harry s přítelkyní Marion a kamarádem Tyronem podnikají typickou životní jízdu narkomanů - od drogové zábavy přes absolutní závislost až po životní zatracení v nemocnici, vězení a prostituci. Zajímavé je právě to paralelní srovnání drogově závislých životů "obyčejných narkomanů" a osamocené důchodkyně. Kamera v tomto snímku je velmi experimentující a řekl bych také jakoby drogově ujetá. Zrychluje i zpomaluje, širokoúhlé objektivy mění prostor, dynamicky se potácí za postavami, nebo snímá cestu drogy ve velkém detailu od vpichu po rozšíření zorniček. A do toho různé zvuky a místy andělská místy ďábelská hudba na cestě z nebe do pekla. Trailer: http://www.csfd.cz/film/14317-requiem-za-sen/videa/ (16.03.2009)

Tohle by se mělo povinně preventivně pouštět všem, kteří uvažují o tom, že zkusí drogy a hlavně by to mělo být na denním programu na odvykací kůře (i když to už je obvykle pozdě). Tak sugestivní zobrazení čehokoliv ve filmu jsem už hodně dlouho neviděla. Co všechno je člověk ochoten podstoupit, aby sehnal trochu toho matroše? Co se může s člověkem stát (a mnohdy i stává), když se mu to podaří? A hlavně co všechno lze považovat za drogu? Odpovědi na všechny tyto otázky najdeme v Requiem za sen - opravdu silný příběh, navíc naprosto perfektně sestříhaný, natočený, ozvučený, hudebně podkreslený, fantasticky odehraný, originální (hlavně skvělá práce kamery) a co je hlavní, skvěle fungující jako celek. (20.02.2006)

Spracovanie filmu o drogách je netradičné ale zato pôsobí osviežujúco a vďaka tomu dosahuje aj určitú zaujímavú sondu do života ľudí, z úplne iného pohľadu ako sme doteraz boli zvykli, len škoda že časom tie extra deptajúce vložky znejúce v rýchlom strihu už nepôsobia tak aby umocnili zážitok z filmu, kde je obsahová stránka dosť silná ale nie rozvinutá do určitého vnútorného citu kde by sa dalo súcitiť s trpiacími. Plusom pre film je hudba od Clinta Mansella, čo dodáva pri niektorých scénkach slušnú úzkosť. ║Rozpočet $4,5milióna║Tržby USA $3,635,482║Tržby Celosvetovo $7,390,108║ Aronofsky má jednoznačne talent ale pripadá my to, že sa ešte trošku hľadá aby našiel to správne vygradovanie príbehu a verím že časom sa k tomu dopracuje (06.03.2008)

Aronofského odstrašující malá noční hudba ( aka nikdy nekončící můra ). Čtyři roční období, čtyři okruhy ohraničující jeden rok, čtyři schody do pekla lidské existence. Léto ještě představuje opojnou naději a snovou lehkost nadcházejícího přízraku budoucnosti, avšak podzim utopený ve vyvržených vnitřnostech a tělních tekutinách přináší vystřízlivění, aby mohlo být konečné delirium ukončeno zimním pádem až na samotné dno. Aronofsky svým postavám sadisticky odebírá a zároveň odepírá možnost snít. Sny a představy nechává přetavovat v přízraky, sebeklamy a noční můry nepřinášející žádné vydechnutí, jen vystřízlivění. Závěrečná sebedestruktivní koláž, bez veškeré naděje je režisérovým requiemem za ztracený sen. Na konci snímku jsem to byl já, kdo chtěl křičet z plných plic: „I want to live“. (08.09.2009)