Requiem za sen

Očekával jsem trochu větší nápor na psychiku. Závažnost tématu si uvědomuji ale najde se řada dalších filmů, které mě skutečně dostali do kolen. Hlavní problém tkví v tom, že dobře napsané postavy zbytečně kazí absolutní nelogičnosti a to zejména ve druhé polovině filmu. [Jak se může člověk z napůl odumřelou rukou dostat předně do kriminálu než do nemocnice. Nebo jsem také nevěděl, že si drogy dealeři běžně prodávají z otevřeného náklaďáku někde v zadní části supermarketu.] Faktem však zůstává, že i přes takto banální nedostatky konstrukce samotného příběhu přežívá bez větší úhony a celkově diváky s naprostým přehledem zaujme. Toto jednoznačně potvrdí jeden z pohledů na Saru Goldfarb v podání Ellen Burstyn. Etapa kterou prochází její postava, vzbuzuje skutečný a upřímný soucit v srdci. Je skvěle zrežírovaná a mistrovsky (lépe řečeno učebnicově) zahraná. (08.07.2005)

Vizuální stránka je úžasná, rychlé střihy se šňupáním drog a rozšířením zorniček nebo milostná scéna rozdělená do dvou oken je geniální, ale celkově obsahově už to na mě tolik nezapůsobilo, asi jsem těch feťáckejch filmů viděl moc. BTW Ellen Burstyn je naprosto úžasná, je až neuvěřitelné jak se během filmu změní z milé stařenky na šílenou feťačku, které byste hádali tak o dvacet let víc. (03.10.2005)

Paráda, co říct víc. Lidé, se sklonem k sebevraždě, ji pravděpodobně hned provedou. Lidé ke sklonu k drogám si snad uvědomí, co do sebe perou za svinsto. A i nejvyššímu optimistovi pravděpodobně zamrazí v zádech. (01.06.2008)

Skvělá hudba!! Takhle to pak dopadá, když si někdo začne s drogama!! (09.06.2010)

Natočené a zahrané je to zručně, o tom žádná, ale asi nejsem cílovka, neb film je nejenom značně depresivní, ale myslím, že ani varovně vztyčený prst na téma, kam člověka mohou dohnat drogy (a potažmo nezdravé sny a nezdravé touhy) a že je pozdě potom litovat, není poselstvím zrovna pro mne. (04.05.2023)

Feťácký život bez Trainspottingových odlehčujících srandiček. Tady hlavní hrdina (a s ním všichni ostatní) nevymění heroin za práci, plnou ledničku a život. (10.02.2006)

Působivý „videoklip“ o závislosti na drogách a o tom, kam až to může dojít. Léčba šokem - asi jako když dáte dítěti doutník, doufajíce, že když se pozvrací, už si nikdy víc nezakouří. Aronofsky má neuvěřitelný cit pro tempo, ale to asi nemá ani význam psát. Kvalitní matroš:-) (27.05.2006)

Absolutní nápor na naše nitro. Tenhle film si neni dobrý pouštět, pokud máte už na začátku ne moc dobrou náladu, protože pak vás to rozdrtí a vy budete uplně nepoužitelný. Pokaždý, když na to koukam, běhá mi mráz po zádech. Aronofsky do tohodle filmu vnořil tolik emocí, kolik je jindy u několika filmů dohromady. Úžasně hrůznej film. (02.02.2009)

Loseři a Aronofského kydání lidského bahna vidlemi a lopatou. Povědomí o závislosti a drogách, jejich příčinách i důsledcích, má už každé malé dítě, proto nebudu zbytečně moralizovat. Frustrační podněty startující závislost u Sary G. (hafo kámošek), Harryho a Marion (vzájemná láska, finanční zabezpečení) skřípou v základech. Dají se snad chápat u dealera Taje, který zřejmě brzy ztratil svou milující matku. Divné, že velmi podnětný příběh pana Dr. Felčara byl zasunut někam do zapomění. Strhující výkon Ellen Burstyn měl být oceněný Oskarem, velká škoda *. Herecky nebyli špatní ani ostatní outsideři, vrcholem hnusu byla scéna vpichu do snětí napadené paže. Vizualizací účinku drogy a propojení vzájemných epizod vrcholů a pádů v životě aktérů, citelně utrpěla moje fantazie. Pokud šlo o záměr oslovit jedince s nižším intelektem v rámci prevence nebo jako školní agitku dětem, případně formu resocializace v léčebnách, pak ráda přidám *. Každopádně nic z filmu nezmění fakt, že jsem chtěla cedlo po první třetině hodit do koše, a že si tento destruktivní emocionálně (ne)zážitek, s velkou jistotou, nezopakuji. :-( (14.04.2011)

Requiem za sen jsem viděl před mnoha lety. Pak jsem začal narážet na oslavné ódy na ten film a přišlo mi to trochu divné, protože jsem si z něj moc nepamatoval. Tak jsem si řekl, že si dám repete. Jako forma je fakt zajímavá, ty intoxikační prostřihy a šíleně zběsilé střihové peklo v závěru jsou parádní. Linie syna nic moc originálního, taková klasika - neber drogy, protože skončíš na dně, přijdeš o ruku a tvá přítelkyně bude šlapat. Potěšil mě v ní Marlon Wayans v jedné ze svých vážných rolích a božská Jennifer Connely, pokud z filmu cokoliv zapomenu, tak tu ne. Jen mi pořád vrtá hlavou, za co že je na konci vlastně zavřeli? Linie matky je šílená, ta má nějakou silnou výpovědní hodnotu o fetování v legální sféře. Ale jako jo, forma sice vítězí nad obsahem, ale když je to takhle povedené... (20.09.2017)

Vervní střih evokuje pocity hlavních hrdinů: falešné naděje, chvilky euforie vystřídané pádem a dlouhotrvajícím utrpením s nepříliš nápomocnou institucionalizovanou pomocí. Je to moralita, ale nápaditě natočená a dobře zahraná. (05.10.2017)

Možná nejsilnější filmový zážitek od útěku do divočiny. Uplně jsem nechápal, že v takovém vážném filmu může hrát borec ze Scary movie a podat výborný výkon. Výkony byly skvělé všecky, krátké střihy, když si hlavní hrdinové brali svou dávku byly opravdu dechberoucí stejně jako hudba, co provázela celý film. A ten konec....Depres jak prase, nedovedu si představit, že by měl někdo po tomhle movíčku na drogy jen pomyšlení 95% (06.06.2008)

Hm. Dobrý film? Určitě ano. Proč? Dobří herci, hodně neobvyklá práce s hudbou, kamerou, střihem, světlem a různými hejblátky. 34 nejlepší film všech dob? Pro mne asi ne. Nějak jsem se za celou dobu nedokázal s hrdiny příliš ztotožnit, nebyli mi sympatičtí a svým způsobem mi jejich konec přišel docela logický. Navíc jsem se místy trochu nudil. Čímž ovšem nijak nezpochybňuju, že posledních zhruba pět minut tohohle snímku je šokujících a patří mezi nejlepší filmové konce, co znám. (03.03.2009)

(Lumiere - 5.8.2014) (05.08.2014)

Koncentrovaná depka, která je krajně bezvýchodná a je asi dobře, že někdo natočil protipol k oslavě drogám v podobě Strach a hnus v Las Vegas. (30.04.2007)

For ME 98% (24.01.2008)

Zde už se nedá nic říct...vše je vyřčeno. 100% (19.05.2008)

Droga může být cokoliv. Tak nevím, jestli to tady na ČSFD trochu nepřeháním, když mi tu právě přibylo 1000. hodnocení. U mě závislost na dietách nehrozí, ale nerad bych skončil jako doma zavřená roztěkaná paranoidní troska, sedící u počítače a závislá na internetovém připojení. Já totiž pořád mám sen. Všechny ty ztracený existence ve filmu působí fakt odstrašujícím dojmem. Nejvíc mě ale do kolem dostala osamocená matka, která je schopná si pro pár chvil štěstí zničit už tak mizernej život. Lednička nikdy nebyla a nebude tak děsivá. Mě ale mrazilo i při scénách z toho televizního pořadu. (12.12.2009)

NO DRUGS! NO PILLS! NO TELEVISION! NO RED MEAT! NO REFINED SUGAR! (A v konečnym důsledku vlastně taky NO ORGY!) ... aneb Aronofskyho psychedelickej imperativ a zároveň taky extrémně naléhavý sdělení banálního. Jako - je to fakt moc moc nechutný (čili svym způsobem výchovný) a okamžitej účinek to má na diváka enormní, ale že by se konala nějaká nejsilnější filmová depka historie či snad dokonce sonda do feťákovy duše? Kdépák! (02.11.2013)

Uz to tu bylo řečeno, ale tenhle film společně se čtenim knížky Děti ze stanice ZOO bych opravdu doporučovala jako účinnou protidrogovou kampaň. Hlavní představitelé byli úžasní, hlavně Ellen Burstyn - a tady bych pochválila i práci maskérů :-) Posledních 20 minut mě jen mrazilo a hoooodně dlouho jsem pak měla o čem přemýšlet. (06.02.2006)