Goro, bílý pes
Ôgon no inu
Epizódy(9)
Obsahy(1)
Japonské dievčatko Reiko Kitamori spokojne nažíva so svojim tatínkom v Tokyu i s jej krásnym a oddaným psíkom Gorom z rodu Kishu. S láskou chodí na hrob svojej mamičky a "rozpráva sa" s ňou, akoby ešte stále bola s ňou. Snaží sa celým srdcom i dušou pomôcť tatínkovi potlačíť smútok, ktorý potláča hlboko vo svojom vnútri. Do života im ale vstúpi otcov dávny priateľ, ktorý ho požiada o ulovenie obrovského medveďa, ktorý mu znepríjemňuje žívot a aj ľuďom na okolí. Otec aj Goro sa vydávajú na ďalekú cestu a Reiko ostáva doma, v Tokyu. Onedlho sa Reiko dozvedá smutnú správu, že otec podľahol zraneniam, ktoré mu spôsobil medveď a Goro sa stratil. Vydáva sa na cestu naprieč Japonskom nájsť svojho psíka a Goro, toto oddané a statočné stvorenie sa vydáva hľadať svoju milovanú Reiko. Čakajú ich dobrodružstvá o akých ani nesnívali... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (120)
Příběh je o věrném přátelství psa a člověka. Je vůbec možné, že seriál je tak starý? Na něm jsem vyrostla. Vždycky mě dokázal strašně dojmout. Cítila jsem šílenou bezmoc, když Reiko zkoušela pískat na píšťalku, ale Goro se neobjevil. Nepochopí, kdo nemá doma věrného psa, který vás bezmezně miluje. Už jsem zase sentimentální. Tu píšťalku mám doma v šuplíků. Buď nefunguje nebo je můj pes hluchý. ()
Od doby, kdy jsem Gora viděl v Magionu, uteklo spoustu vodu. Dnes mi to přijde šíleně dlouhé, nekvalitně natočené, místy hloupé a nelogické. Co zůstalo je nezapomenutelná japonská písnička, skvělý pes, šíleně zastaralý dabing a moudro "zmatený jako Goro před Tokiem". Překvapí množství násilí a docela dost mrtvých. A také to, kolik lidí mé generace (1980) si tento seriál pamatuje. Sbohem a šáteček, Goro. ()
Nechci být sentimentální, ale tohle byl seriál mého dětství (ostatně, asi jako ostatních kdo jej hodnotili) a u každého dílu jsem věrně seděla a brečela. Dodnes si pamatuju tu úvodní melodii, už u ní jsem bulila - jaksi do zásoby. A taky mám v paměti hlášku "zmatený jak Goro před Tokiem", v té době hláška dost frekventovaná. Jo, a každý chtěl mít doma neslyšitelnou píšťalku, a nakonec jí doma měl skutečně kdekdo - jak ten, co k ní měl i psa, tak ti bez hafanů. Co si pamatuju, byla oběma skupinám tak říkajíc k houvnu, i když je možné, že skupina první měla kromě píšťalky i hluché psy… Je to zhruba dvacet let zpátky, co jsem seriál viděla, a z dnešního pohledu bych ho nejspíš hodnotila jinak, přesto, i když je to neobjektivní a nefér, ale už kvůli těm vzpomínkám prostě musím dát za čtyři****. ()
My všichni, co jsme tohle sledovali jako děti v osmesátkách, a dnes to vidíme znovu, nemůžeme kritizovat. Tenhle seriál je emocionální dojemná ždímačka, i když pravda je, že když jsem teď po dvaceti letech viděl onu scénu s medvěděm, po které jsem kdysi nemohl spát, úsměvu jsem se neubránil. Ale Goro je machr. ()
Tohle je prostě legenda z magionu a kdo se chce vrátit do dětských dob, kdy vysedával u tohoto pořadu a koukal na tyhle pohádky, ať se mrkne na http://www.flyingczechman.org/index.php?cat=4 kde se dá stáhnout všech 9. dílů GORA. Je to fakt retro, ale krásné :) ()
Zaujímavosti (3)
- Goro je pes Kishu, což je původní japonské plemeno určené k lovu. Tito psi jsou přátelští, vytrvalí, učenliví a extrémně oddaní. Kromě bílého zbarvení známého ze seriálu existuje ještě červená a sezamová varianta. (campa)
- Filmovanie seriálu prebiehalo v mestách Kawasaki, Hakodate, Aomori, Tokio - v prefektúre Towada a v oblasti Shibetsuv. (dyfur)
Reklama