Réžia:
Nimród AntalKamera:
Gyula PadosHrajú:
Sándor Csányi, Zoltán Mucsi, Csaba Pindroch, Sándor Badár, Zsolt Nagy, Eszter Balla, Lajos Kovács, Bence Mátyássy, Győző Szabó, Péter Scherer (viac)Obsahy(1)
Svižně natočený akční thriller odehrávající se v budapešťském metru maďarského Američana Nimróda Antala. V Maďarsku se stal tento film kasovním trhákem a trumfnul většinu hollywoodské produkce, která se v té době promítala. Jak už bylo řečeno, Kontroll se odehrává ve tmavých tunelech maďarského metra, které jakoby z oka vypadlo tomu pražskému a sleduje několik revizorů a jejich kontrolované pasažéry.
Divák je ve filmu svědkem spousty bizarních, vtipných či divných situací, které se odehrávají mezi těmito skupinami "cestujících" a když k tomu připočteme kdesi se skrývajícího maskovaného zabijáka, tak máme o zábavu postaráno. O zábavu se nám také stará svižná kamera a raketový střih, který v žádném případě neruší a naopak zdatně evokuje každodenní shon v tomto dopravním prostředku. Stejně tak je velice povedený soundtrack od člověka jménem Neo (s Matrixem nic společného nemá) ve stylu Media Ventures (rytmické syntezátory a různé samply). Film byl také oceněn na letošním festivalu v Cannes zvláštní cenou "Award of the Young" a ve Varech byl uváděn v sekci Dny kritiků Variety. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (514)
Vynikající brilantní maďarský symbolický opus, jakoby variace na jednu z poloh Klubu rváčů - motiv schizofrenie, navíc s Tarantinovským nadhledem a místy působící jako parodie akčních filmů (revizoři kontrolující pasažéry v metru, chytání Rychlonožky, revizoři v nových kožených uniformách...). Při sledování filmu je však nutné se držet návodové preexpozice, kde mluvčí budapešťského metra hovoří o abstraktní rovině příběhu, neboť by bylo chybou chápat svět budapešťských revizorů jako svět té nejnižší sociální vrstvy a odkladiště lidských ztroskotanců, jak by se mohl na první pohled jevit. Její skutečnou tvář spatříte až ve vlastní abstrakci celého příběhu - zjevná spojitost mezi světem metra - podzemky, tím, co je skryté světu a světem podvědomí, skrytému vlastnímu raciu, vědomí a místo, kde jsou usídleni naše vlastní běsy. Přeneseně taktéž mezi Dobrem a Zlem, jak říkají v úvodu sami tvůrci filmu. Boj člověka, který nemůže sám vyjít ze svého podzemního světa a bloudí v šerosvitu svého vlastního mozku. Pronásleduje ho tam jeho vlastní já, zatím ale skryté pod kápí a vynořující se navíc jen občas. Proti němu stojí pozitivní symbol - dívka medvídek, jež si na konci nasadí masku anděla a ukáže hlavnímu hrdinovi cestu z podzemí (stejně jako ho dříve zavede ve snu k sobě samému, skrytému ještě v kápi). Režisér Nimród Antal je zjevně velmi talentovaný a svůj americký původ nezapře ani na moment, celým filmem je jakoby duševně lákán do Ameriky (což se mu v jeho další kinematografii skutečně podaří). Brilantně budované napětí, akce, dynamika filmu - a to povětšinou s nulovými trikovými a výpravnými atributy - pouze vynikající hudbou, střihem a stavbou scény, velmi povedené herecké výkony, ponurá mystická vtahující atmosféra (někde mezi Davidem Lynchem a mysteriózními duchařskými thrillery) střídající se s místy cynickým a hodně drsným vtipem, hodně zajímavý scénář, progresivní, novátorské, moderní filmové umění... Zkrátka komedie i vážný film, který by neměl zůstat stranou vašeho zájmu... (a který trochu nabourá vaši důvěru v budapešťské metro:-)) Podobné filmy: Moebius, Podzemka ()
Okázalé, symbolicky hodnotné a veľa štátmi závidené ponevieranie sa party revízorov pohupujúcich sa na hojdačke medzi dobrom a zlom. Táto tajuplná korelácia vtlačená do maďarského metra je ventilovaná didaktickým diktátom od skupiny NEO (!) a pokladá jednu otázku za druhou. Či si ich zodpovieš alebo nie, je iba na tebe. Ždibec čiernejšieho humoru dianie okorení a aj keď rafinovanosť tvorcov sídli niekde na pol cesty, táto undergroundová tinktúra vnútorných pochodov dokonale lieči. ()
Asi jsem tam těch analogií a symbolů chtěl najít mnohem víc, než jich tam bylo a skoro jsem si zapomněl užívat film. No dobře, žumpa společnosti, peklo plné zkrachovalých existencí a do toho hodná medvědice, ale co s tím dál? Proč zrovna revizoři? Měla jejich úloha nějaký zvláštní smysl oproti těm opilcům, chuligánům, pasákům a děvkám? Nebo to byla jen ničím neopodstatněná záminka pro konflikt a akci (která mimochodem není nijak třeskutá a už vůbec ne svižná)? Proč to rozdělení na skupinky, proč nové uniformy...? Že vnitřním běsům je třeba se podívat do očí a postavit se jim, se přece dalo vyjádřit mnohem rafinovaněji. Na prosté historky z podsvětí tam je zase málo šťavnatého materiálu. Za nápad, atmosféru a vizuální/hudební stránku ale nelze jít pod 3. ()
maďarská kinematografia je v posledných rokoch na silnom vzostupe, rodí sa veľmi výrazná generácia režisérov a vznikajú pozoruhodné filmy. jedným z nich je aj tento "experiment" natočený celý v podzemí budapeštianskeho metra (točené po nociach, keď bolo metro odstavené, všetci ľudia a účastníci sú komparz). Technicky a kameramansky je tento film priam DOKONALÝ, tvorcovia možnosť točiť vo vizuálne príťažlivom prostredí metra využili naozaj naplno, príbeh je tajomný, jednoduchý a je to akási symbolistická vízia. Naozaj sa oplatí pozrieť si to, je to jeden z mála stredoerópskych filmov posledných rokov, ktorý sa stal vyslovene kultovým ()
Rok 2009 je na samém počátku, já ještě nestačil spadnout ani do pořádnýho průseru a už mám za sebou filmovej nářez, jakej se tenhle rok bude jenom těžko překonávat. Ňam, tohle fakt moc chutnalo. Vzrušující poměr, který jsem s tímhle filmem měl, ještě umocnila noční doba, ve které jsem s Revizorama prožíval své chvilky absolutního štěstí. Slovíčko underground v kontextu s tímto filmem mě těžce rozpaluje a zvyšuje mé zvrhlé choutky na další a další poměr s tímhle bijáčkem. A co teď s tím ? Nezbývá než sjíždět pomalinku, ale jistě po eskalátorech dolů..... do metra. Do světa ve světě, kde špína, rvačky, násilí, pofidérní lidský existence a ještě pofidérnější situace a příběhy, mě stačí za pár minut pohltit na tolik, že jen těžko budu hledat svýho anděla, který by vrátil mou ztracenou duši zase zpět, po eskalátorech nahoru, mezi sluneční paprsky. A chce se mě vlastně ? ()
Galéria (27)
Fotka © Asociace Českých Filmových Klubů
Zaujímavosti (13)
- Při kolejovém závodu mezi Bulcsú a Gonzó Gonzu téměř udeří projíždějící metro, záběr je skutečný a nebyly použité žádné triky. (TomikZlesa)
- Pro natočení tohoto filmu byl velkou inspirací Nimródu Antalovi film Andreie Tarkovskyho Solaris (1972). (TomikZlesa)
- Natáčanie filmu prebiehalo po dobu 40 nocí. (MikaelSVK)
Reklama