Revízori

Vynikající brilantní maďarský symbolický opus, jakoby variace na jednu z poloh Klubu rváčů - motiv schizofrenie, navíc s Tarantinovským nadhledem a místy působící jako parodie akčních filmů (revizoři kontrolující pasažéry v metru, chytání Rychlonožky, revizoři v nových kožených uniformách...). Při sledování filmu je však nutné se držet návodové preexpozice, kde mluvčí budapešťského metra hovoří o abstraktní rovině příběhu, neboť by bylo chybou chápat svět budapešťských revizorů jako svět té nejnižší sociální vrstvy a odkladiště lidských ztroskotanců, jak by se mohl na první pohled jevit. Její skutečnou tvář spatříte až ve vlastní abstrakci celého příběhu - zjevná spojitost mezi světem metra - podzemky, tím, co je skryté světu a světem podvědomí, skrytému vlastnímu raciu, vědomí a místo, kde jsou usídleni naše vlastní běsy. Přeneseně taktéž mezi Dobrem a Zlem, jak říkají v úvodu sami tvůrci filmu. Boj člověka, který nemůže sám vyjít ze svého podzemního světa a bloudí v šerosvitu svého vlastního mozku. Pronásleduje ho tam jeho vlastní já, zatím ale skryté pod kápí a vynořující se navíc jen občas. Proti němu stojí pozitivní symbol - dívka medvídek, jež si na konci nasadí masku anděla a ukáže hlavnímu hrdinovi cestu z podzemí (stejně jako ho dříve zavede ve snu k sobě samému, skrytému ještě v kápi). Režisér Nimród Antal je zjevně velmi talentovaný a svůj americký původ nezapře ani na moment, celým filmem je jakoby duševně lákán do Ameriky (což se mu v jeho další kinematografii skutečně podaří). Brilantně budované napětí, akce, dynamika filmu - a to povětšinou s nulovými trikovými a výpravnými atributy - pouze vynikající hudbou, střihem a stavbou scény, velmi povedené herecké výkony, ponurá mystická vtahující atmosféra (někde mezi Davidem Lynchem a mysteriózními duchařskými thrillery) střídající se s místy cynickým a hodně drsným vtipem, hodně zajímavý scénář, progresivní, novátorské, moderní filmové umění... Zkrátka komedie i vážný film, který by neměl zůstat stranou vašeho zájmu... (a který trochu nabourá vaši důvěru v budapešťské metro:-)) Podobné filmy: Moebius, Podzemka (01.09.2007)

Môj prvý film z maďarskej tvorby. Dostala som naň výborné referencie - tie síce nie sú v absolútnej zhode s mojím dojmom, čo nevnímam ako niečo negatívne, skôr môj vkus je niekde inde. Napriek tomu, že dávam priemerné hodnotenie, vnímam vo filme všetky pozitívne a originálne klady (zobrazenie peštianskeho undergroundu, ľudských kreatúr v prostredí metra, atmosféru, netradičnosť spracovania, vizuálu, príbehu)..človeka by nenapadlo, čo všetko môže "prežiť" v prostredí železa, betónu, koľajníc a mase ľudských postavičiek. Tematicky je film neokúkaný a ide proti prúdu komerčnosti, no osobne mi nič nepriniesol, ani zážitok, ani obohatenie. Vnímam ho skôr ako netradičný film na jedno pozretie, v ktorom ma nebude nič špeciálne priťahovať, aby som si ho pozrela aj druhý krát. (07.11.2011)

Jednoznačně nadprůměrná zábava v podání maďarských revizorů. Jo, všichni máme ty otravný ocasy rádi asi stejně, ale dívat se na denní režim pobudů, kteří dostanou co chvílu po tlamě, je, věřte mi, více než zábavné. Navíc - celý výlet do výkonu tohoto otravnýho povolání je kvalitně zatemněný a potřísněný krví, takže mi nezbývá než si speciálně po první polovině zalibovat. 85% (05.08.2013)

Asi jsem tam těch analogií a symbolů chtěl najít mnohem víc, než jich tam bylo a skoro jsem si zapomněl užívat film. No dobře, žumpa společnosti, peklo plné zkrachovalých existencí a do toho hodná medvědice, ale co s tím dál? Proč zrovna revizoři? Měla jejich úloha nějaký zvláštní smysl oproti těm opilcům, chuligánům, pasákům a děvkám? Nebo to byla jen ničím neopodstatněná záminka pro konflikt a akci (která mimochodem není nijak třeskutá a už vůbec ne svižná)? Proč to rozdělení na skupinky, proč nové uniformy...? Že vnitřním běsům je třeba se podívat do očí a postavit se jim, se přece dalo vyjádřit mnohem rafinovaněji. Na prosté historky z podsvětí tam je zase málo šťavnatého materiálu. Za nápad, atmosféru a vizuální/hudební stránku ale nelze jít pod 3. (28.10.2009)

Maďarskou kinematografii moc neznám a tak mě mile překvapil tento segedínský guláš při kterém se chvíli smějete, pak chvíli nevěřícně kroutíte hlavou, abyste  posléze přemýšleli, kdo je záhadný muž s kapucí, který zabíjí nevinné lidi v metru. Celý film doprovází elektronická hudba, která je blízká mému srdci a kterou k tomuto filmu složila místní elektro kapela Neo. Občas vám to připadá jako byste se ocitli v pražském metru, protože podoba některých stanic je neuvěřitelná. Ale i nátura některých lidí jako by byla vystřižená z naší metropole. No zkrátka, kultura našich dvou národů je dosti podobná a s příběhy některých občanů je snadné se ztotožnit. Až na ten jazyk, to když na vás vyhrnou hned na začátku tu jejich hatmatilku, tak se z vás po zbytek filmu stane pěknej langoš natřenej česnekem a posypanej sýrem. Tento film je taková sonda do života lidí žijících v postkomunistickém Maďarsku, kteří odolávají všem různým nástrahám kapitalistického nového světa a to doslova, jelikož hlavní hrdina je tak trochu bezdomovec, protože přespává v metru a přes den se živí jako revizor, což je asi ta nejlepší práce, kterou si člověk může vybrat, když chce aby se stal psychicky vyrovnaný občan první kategorie. Co si budeme povídat, asi každý z vás někdy zažil, když do dopravního prostředku nastoupil revizor a myslím si, že je to nepříjemný pocit a to ať už máte jízdenku či ne, tak vždy cítíte tu atmosféru nezvladatelného dusna. Samozřejmě zde jsou vykresleny hlavně ty zábavné historky, kterým se musíte smát, ale realita je většinou jiná a i hlavní hrdina nakonec uvidí světlo na konci tunelu, jelikož se zamiluje do dívky v medvědím obleku, která se ho pokusí vyprostit z tohoto marasmu. Do toho tam máme kriminální zápletku s řadou neskutečných minel, které vypadají jako z nějakého nadpřirozeného paralelního světa, které si hlavní hrdina představuje ve svém asi tak trošku narušeném mozku. Za překvapivou zábavu skoro od našich sousedů s vůní a příchutí nefalšovaného maďarského guláše dávám zasloužených 90%. (18.06.2021)