Vlkolak

Pátým diskem z kolekce Universalu, věnované černobílým klasickým hororům, se přehoupneme do 40. let. Tentokrát si tvůrci vzali na paškál pověsti o vlkodlacích, kteří se v ně za úplňku mění z počestných lidí.   Protože už vědecké bádání hýbalo světem, začíná film citátem nikoliv z Bible, ale z encyklopedie, kde se dozvíme, že jde o psychickou poruchu spojenou se schizofrenií. Na zámek svého otce v Anglii přijíždí z Ameriky jeho syn, aby se ujal vlády a řízení správy. Zamiluje se do dívky ze sousedství a pozve ji i její kolegyni na hádání budoucnosti ke kočovným cikánům.   To se však dívčině kamarádce stane osudným – nejenže jí cikán v podání Bely Lugosiho odmítne věštit, ale napadne a rozsápe ji vlk. Mladík vlka zabije, ale sám je zraněn – poškrábán vlkem. A ač tomu sám nevěří, najednou se začne měnit v noci ve vlka a rdousit další obyvatele městečka. Přitom sám netuší, zda jde o duševní poruchu či skutečnost.   Scénář filmu napsal populární sci-fi spisovatel Curt Siodmak a skutečně jde chladně vypočítané a logické dílo, víceméně prosté jakéhokoliv emotivního zaujetí. Komentář si tentokrát vzal na triko filmový historik Tom Weaver a zaměří se především na herce, jejich profily, ale i vztahy během natáčení. Ale dostane se i na detaily z natáčení, včetně vzniku trikových scén a různé chyby v konečné verzi filmu.   Následuje půlhodinový dokument o filmu Monstra za úsvitu měsíce, uvedený režisérem Johnem Landisem, který nejprve probere jakousi minihostorii monster a příšer na plátnech kin té doby, ale také v cirkusech. Dozvíme se o dalších vlkodlačích filmech. A pak se konečně dostane na tento film a zjistíme, kde a jak vznikly kulisy, kde se natáčelo, jak vznikala hudba k filmu a jak se jednotlivé motivy uchytily i mimo film.   A klasicky na závěr nás čekají plakáty a fotografie z filmu, ze zkoušek, a ještě trailer. (06.06.2022)

Klasika od Universalu potěší především fanoušky starých hororů. Vlkodlak ovšem, z dnešního pohledu, příliš strašidelný není. Má však tajemnou atmosféru a propriety gotického hororu. Rozsochaté stromy topící se v mlze, zámek, noční hřbitov, pochodně míhající se ve tmě a děsivá úmrtí. Ač se zdá, že oběti napadl vlk, který jim prokousl hrdlo, nedaří se žádného v okolí objevit. Divák se také dozví několik zajímavostí o lykantropii a to, že vlkodlaka může zabít jen stříbro. Vlkodlačí prokletí je trvalé, zlomit ho může jen smrt. Proto ani narůstající láska mezi Larrym (Lon Chaney Jr.) a Gwen (Evelyn Ankersová) nemá budoucnost, což v různých obměnách zopakovala řada pozdějších filmů. Ač proměna i maska nejsou nijak dokonalé a krve se divák nedočká, osobité kouzlo snímek má. Zajímavý je i motiv pentagramu. Objektivně 3*, fanoušek si ale jistě rád ty dvě přihodí, pro mne tedy 5*. (11.08.2018)

Nechci být nějak přehnaně kritický (zvláště k filmu, který toho tolik pamatuje), ale tohle přece nemohlo být nic světoborného ani v době svého vzniku. Příběh stokrát propraný štěkot; zoufale krátký, banální a bez náležitého vyústění. I ta maska vlkodlaka je nechtěně směšná a amatérská (v dnešní době trojnásobně, speciálně pro ten houmlesácký účes z roku X, tak akorát vhodný pro sousedku v penzi). Jedinou kladnou devizou zůstává cameo mistra Lugosiho a skvělá atmosféra, na níž má velký podíl precizní nasvícení scény. 2,5* (05.07.2008)

Vcelku ucházející podívaná, která trochu ztrácí svou středometrážní délkou, a působí spíše jako krátká a lehce načrtnutá povídka bez silnějšího vyústění, než celovečerní film. Studiové natáčení a vůbec práce s mizanscénou (výtečné svícení) jsou zřejmě nejzajímavějšími záležitostmi na tomto, přes šedesát let starém, horroru. Waggnerovi se podařilo v ateliérech vykouzlit téměř Dickensovská blata, po kterých se neustále líně táhne mlha a střední vrstva se zde pouští to nebezpečného a nerovného souboje s krvelačnou bestií, která svou rozdvojeností trochu připomíná další klasické dílo a tentokráte od spisovatele Stevensona. Racionalitě a vědě je věnováno dosti málo prostoru stejně jako dobrým hereckým výkonům, což je ovšem každému po pravdě ukradeno. Hlavně že je na co se dívat a solidně to odsýpá. Dovolím si ovšem ještě konstatovat, že dvojexpozice v roce ´41 nebyla opravdu žádným trikovým milníkem a vlčí maska zobrazované zvíře vlastně ani moc nepřipomíná. (20.04.2005)

Povedený a velmi dobře obsazený horor z válečného období, který jako by válku úplně ignoroval. Jeden z mála hororových zástupců 40. let 20. století působí jako spojník mezi klasickými třicítkami a průlomovými padesátkami. Je zde velmi dobrá hudba i děj, který se stal podnětem k vzniku dalších známých hororů a vcelku zdařilého remaku. Velké plus patří krásným exteriérům v podobě mlžných lesů. Jde o velmi sympatickou podívanou, kterou by si žádný hororový fanoušek neměl nechat ujít. (21.07.2011)