Johnny Mnemonic

"Come to Jesus!" Drahšie a výpravnejšie, no témou aj spracovaním takmer rovnaké béčko ako o tri roky starší Nemesis Alberta Pyuna. A rovnako na smiech. Ukrutné dialógy, detinský scenár, nepodarená akcia, prestrelená štylizácia a hrozní herci (dokonca aj Kitano). A pritom sa tu zišla tak rôznorodá partia! Jediná trošinku zaujímavejšia postava je Spider Henryho Rollinsa, naopak napríklad Lundgren tu predviedol asi najhumornejšiu kreáciu celej svojej kariéry (a to už hral sračiek kopec). Ak chcete vidieť niečo v podobnom štýle a z tej doby, dajte určite prednosť Trávnikárovi. (07.02.2013)

S vědomím , že Matrix tu ještě nebyl , tak tu mame solidní scifi s Keanu Reevesem a Dolphem Lundgrenem (tady a pak v Univerzalním vojákovi a Mstitelovi jediny role , kde mi nevadí). Sice je poznat , že moc penez tvurci neměli. To vyrovná atmosféra a prostredi cyberpunku. Jo s polu s Terminatorem v detsví nejoblibenejsí scifi. To jsem tu VHSku protacel xkrát :D. (04.11.2007)

Gibsonův odkaz by si zasloužil lepší film, o tom nemůže být pochyb (možná původní verze? Kdo ví...). Na druhou stranu Johnny Mnemonic dokázal zajímavě a béčkově předvést svět, který měl za pár let (opět s Keanu Reevesem) dobýt stříbrná plátna celého světa. Kyberpunk je tu, plný drátů, špíny a techniky s jasně odděleným světem bohaté vrstvy od chudiny a hackerů, kteří se "vylepšují". Gibsonova povídka má asi dvacet stran, hlavní linie v ní je podobná, všechny detaily zachycené, tak na, co si stěžovat? Sám Gibson viděl původní sestřih a rozhodně byl více spokojený s ním, než s kinoverzí. Velká škoda, že kyberpunk v plné síle musel na svůj pořádný hit počkat. Mnemonic se tak řadí vedle levnější, papundeklové, pohledy do tohoto světa. Asi stále lepší než Nirvana... (12.07.2004)

Když jsem to viděl poprvé v televizi, hodně jsem se na to těšil. Vybavuju si, že ukázky z toho filmu na mě působily hodně sofistikovaně. Čekal jsem nějakou efektní kombinaci akce a moderních trikových scén. Výsledek mě hodně zklamal - a to jsem byl tehdy vůči těmhle typům filmů hodně shovívavý, protože jsem ji je prostě chtěl užít. Tehdy mi to přišlo - nevím, jak to přesně říct. Takové vláčné a ukoptěné. Už od prvních scén jsem nabyl dojem, že se ten film snaží nějak působit, ale vůbec mu to nejde. A že někde uprostřed tomu prostě spadne řetěz a utápí se to v jakési chtěné, nudné a nedotažené post-apokalyptické vizi s vykonstruovanými náznaky rádoby symbolických přesahů. Bavily mě akorát animované sekvence, kdy hlavní hrdina vstupuje do 3D prostředí počítačové sítě. S odstupem se mi to překvapivě líbilo. Hned zkraje jsem přistoupil na brakovou nadsázku, která spíš než pro kina byla určena pro estetický prostor videotrhu. Děj překvapivě frčel. Většina těch dobových elementů do sebe relativně funkčně zapadala - barvy, ploché svícení, hojně užívané rakurzy, digitální animované sekvence a laciná výprava navazující na osmdesátkový trash ("Útěk z New Yorku"). Překvapil mne i solidní Reeves - zvláštní účes ( který v průběhu filmu skript neuhlídal), zvláštní kostým, zvláštní herecký projev, specificky ostrý a relativně důvěryhodný i v teatrálních momentech, Místama jsem měl i dojem, že ten týpek hraje jinak, než jsem zvyklý. Že dokonce se svým omezeným rejstříkem vytváří jedinečnou postavu - která není čistě hrdinská a místy dokonce není úplně sympatická. Kdysi to v Cinemě dostalo 20 %. Žádný velký kult bych z toho nedělal. Ale rozhodně to není až taková sračka. (08.02.2018)

Neuvěřitelně špatná adaptace povedené povídky. Kýčovitý, ale obsahově neuvěřitelně fádní a prázdný svět nefunguje, herci nehrají, ale bezradně chodí po obrazovce a režisér netočí, ale pouze staticky snímá dění. Opravdu velice nepovedená adaptace, kterou nezachrání ani sympaťák Reeves, ani přehrávající Lundgren a ani prkený Ice-T... (22.05.2003)