Johnny Mnemonic

Není to až tak špatnej film, to vůbec ne. Od povídky se liší a marně žhavím hlavu, abych se rozhodl, jestli to prospívá nebo ne. Povídka mi přišla obyčejná a dnes bych si ji vůbec nepamatoval, nebýt filmu. Hodně se mi líbily různé nápady typu monovlákna nebo vůbec zde zobrazená společnost. Já vůbec miluju hlavně ty zobrazovaný společnosti ve scifárnách, příběh považuju za důležitej, ale když je tam dobře zobrazena společnost, jsem na vrcholu blaha. Pro Keanu je to vlastně taková malá příprava na Matrix (o kterým si nedovolím říct, že je lepší, je akčnější, ale nic víc říct mě nepřinutíte ani s kouřící pistolí). Dolph je správnej švihlák a tohle je jeho pravděpodobně jediná role, ve které se mi líbil a trošku za něco stála. Postmodemovou společnost navíc miluju, takže hodnotím jak vidno a to, že těch 300 giga už se dneska vejde na prostor velikosti několika cigaretových krabiček neřeším. Brzo prej má být uvedená do prodeje nějaká nová technologie, kde se vejde na jedno DVD asi stokrát víc dat, než dosud, zajímavý, co? (březen 2006) (14.03.2006)

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko... (09.11.2009)

Tohle je podle mě povedený příspěvek do žánru kyberpunkových filmů. Rozhodně není dokonalý, ale za povšimnutí stojí, jeho nízké hodnocení tady mě dost překvapuje. Jistě, není to Matrix, ale také to neni taková blbina, jak tu všichni píší. Největším problémem je skutečně mizerná režie Roberta Longo. Ta poněkud ničí zajímavý námět. (11.06.2010)

Tak dlouho jsem přemýšlel, proč jsem dal filmu podle scénáře Williama Gibsona jenom tři hvězdičky, až jsem si ho pustil, a potom mu ještě jednu ubral. Laciná, trochu sebeparodická výprava, prkenné (až uvidíte jak se Keanu Reeves potácí po scéně, dojde Vám další význam toho slova) herecké výkony a režie jak z pekla. Zamýšlený filmový milník druhé půlky devadesátých let má všechny znaky béčka konce let osmdesátých. Už úvodních deset minut bylo špatných a zhruba za polovinou začal nezadržitelný pád někam do céčkového bahna. V posledních pěti letech starého milénia a v dekádě po začátku nového, mohl režisér použít neselhávající test kvality své práce. Pokud se mu v záběru objevil Dolph Lundgren, tak točil brak. Robert Longo nebral vážně ani tohle varování a v klidu dál kopal hrob své kariéře. Alespoň v tomhle odvedl výbornou práci. (17.03.2015)

Já tedy nevím, co proti tomu všichni mají. Když film vyšel, byli jsme z něj všichni vysraní a diskutovalo se, jak je to ve srovnání s Gibsonovou verzí a tak nějak to většina lidí brala jako přípravu na zfilmování toho zásadního díla, navazujícího na Johnyho Mnemonica, kterým měl být Neuromancer. To se bohužel nikdy nestalo a místo toho natočili Matrix, který kromě herce neměl s původním dílem nic společného. Kromě neuměle udělaného akvárka na konci proti Johnymu nemůžu říct ani popel. (12.10.2013)