Johnny Mnemonic

Eh, čekala jsem, že to bude lepší, když v tom hraje Keanu Reeves, ale smůla. Až jsem si občas říkala, kdy už mu ufiknou tu hlavu, ať je pokoj... Některé pasáže, které asi byly míněné vážně mě vyslověně rozesmály (postava Kazatele, proslov o desetitisícové štětce a košilích z Imperialu). Jinak takhle si představuji nepřehlednou akci, člověk pomalu neví, kdo s kým bojuje a většinou to probíhá tak, že vidíme osobu s nožem (bičem, pistolí a kdovíčím ještě...) a potom se k zemi někdo skácí, ale co bylo mezi tím, to můžeme leda tak hádat. Navíc mezi ústředním duem není celý film žádné jiskření, takže když se na konci políbí, vypadá to jak polibek bráchy se ségrou. Navíc mi bylo líto delfína:-( (06.06.2006)

Ne zrovna dvakrát skvěle dopadla adaptace díla největšího "kyberpunkera" Williama Gibsona. Těžko říci, co je hlavní vinou tohoto neúspěchu, snad vzájemné spojení vad, které se pokusím naznačit, snad i něco dalšího. Hádaje z úspěchu Gibsona-spisovatele a nejen z něj, zápletka skrývá v sobě nemalý dramatický potenciál. Má šanci se zhmotňovat v rovině emocionální, adrenalinové, etické, politické a snad i filozofické. Ona tak dokonce i činí, ovšem značně neumětelským způsobem. Jednoduché a po pravdě i logické cíle postav jako "zabít toho chlápka", "získat ta data", "sehnat někoho, kdo mi pomůže" samozřejmě samy o sobě neposkytují možnost jejich nějakého hlubšího rozpracování, rozhodně však s ním nejsou ani v rozporu. Dokonce lze říct, že poskytují určitý základ, na kterém se dá stavět. Žel se tak neděje. Johny jakoby byl pouze zmítán touhou se dat zbavit a přežít. Jeho strážkyni jde nejdříve jen o peníze a pak, najednou z ničeho nic, je zamilovaná. Uvěřit jí, že patří k výkvětu mezi bojovnicemi, považuji za zhola nemožné. SPOILER - Její reakce na zjištění, že návod v Johnyho hlavě ji může zachránit, zanechává ji nečekaně chladnou. KONEC SPOILERU. Beztechové jsou i bez charakteru - nic, jen spravedlivý boj proti zlému systému. Kněz Dolpha Lundgrena je jen vraždící stroj tvářící se jako náboženský fanatik. Jeho psýché je také jak duše stroje. Jednoduchého stroje. Snad jen yakuzák Kitano má v sobě něco chytlavého. Většině herců příliš nepomáhají ani kostýmy a masky, které mnohdy jako by vypadly z postapokalyptického sci-fi stylu Mad Maxe či Vodního světa a jež jsou spíše směšné než respekt, hrůzu či odpor budící. Kyberpunková díla v sobě prý také obvykle zahrnují kritiku přetechnizované společnosti (nebo alespoň její popis, detailní popis), kterou ovládají nadnárodní korporace srostlé se zločinem. To samo o sobě nemusí člověka nijak urážet, ovšem svět filmu Johny Mnemonic zcela postrádá plastičnost a propracovanost. Měl by být džunglí, v níž se vyznat, znamená mít miliony informací. Světem v němž skrytá vlákna vztahů neúprosně dávají do pohybu všeliké události. Ne světem jak z pera patnáctiletého áčkaře. Ale dosti kritiky, určitá část filmu přeci jen nepostrádá svou kvalitu - budu té kvalitě říkat "techno nápady". Spojení člověka s počítači, binární svět, monovlákno řezající i ocel, kyberimplantáty, rukavice pro vstup do virtuální reality - to vše má své kouzlo. A přece i zde, šáhneme-li ke srovnání s mladším Ghost in the Shell, zjistíme, že potenciál nebyl plně využit. GiTS je tím pravým kyberpunkovým filmovým vesmírem. A Gibson snad možná ani nebyl překvapen, že právě z tohoto "technonároda" vzešla perla "jeho" žánru - hádám, že ne nadarmo totiž učinil hlavní zločineckou organizaci v oblasti technologie yakuzu. Silné **. (17.03.2009)

Ještě než Keanu Reeves začal hledat chyby v Matrixu, tak si osahal cyberpunk ve snímku Johnny Mnemonic. Hrdina jmenovaný v názvu filmu ve živí jako pašerák. Jenže on nepašuje drogy, zbraně, nebo peníze. Nene, přece jen žije ve světe budoucnosti, kde se pašují data. To co si dnes můžeme stáhnout, poslat, nebo vypálit to si Johny nechává nahrát do hlavy. Jenže on si ukousne trochu větší porci v tom jak velký obsah dat si nechal nahrát do hlavy a také jaká data, protože ho začne pronásledovat yakuza budoucnosti. Režisér se snažil nastavit tíživou vizi let budoucích s dusnou atmosférou. Prostředí působí ze začátku zajímavě, ale později jeho monotónnost začne ubíjet. Práce s napětím a gradace bojových scén, které měly také podpořit atmosféru, ujíždí režisérovi pod rukama. Keanu Reeves nemá herecky skoro co nabídnout. Pochválit můžu triky, které jsou na rok svého vzniku povedené a Dolpha Lundgrena jako pomateného zabijáka recitujícího bibli. 3* dávám hlavně za to, že se Johnny Mnemonic dá považovat za trénink ke skvělému Matrixu. (04.07.2007)

Vždycky jsem měl slabost pro cyberpunkový pecky a tahle je jedna z nich. Že si potom vzali Wachovští Reevese do Matrixu je asi hlavně zásluha jeho výkonu v roli Johnnyho Mnemonica. Mimo jiné se tu hezky ukázal Henry Rollins a další můj oblíbenec, kamenný Takeshi. V malé roli se mihnul Udo Kier, , taky velká hvězda. Myslím, že zdejší hodnocení je tak 20-25% pod reálem. (14.08.2011)

Samozřejmě není třeba, aby se adaptace úzce držela námětu: Doplh Lungren byl pro mě co by zabijácký kyborg zábavná postava (výborný herec pro roli kyborga – mnohem lepší než zprofanovaný Arnold Schwanzenegger). Líbilo se mi zpracování některých parciálních prvků Gibsonovy povídky (Kitano a jeho monovlákno, delfín – vojenský kyborg), ale jinak jde o dost špatnou adaptaci kyberpunkové klasiky na béčkové úrovni. Přidávám se k většině a chci pořádnou adaptaci Williama Gibsona, neboť je ostuda, že je jeho dílo takto przněno a náměty podřadné úrovně jsou předkládány jako kyberpunkový Parnas (viz trilogii Matrix). PS: jsem zvědavý na Kahnova Neuromancera (2009) – jestli to bude zase kolaps, podstoupím osobně technologickou implementaci a co by kyborg Lungrenovského typu vyhubím to prznitelské plémě neumětelů. (26.03.2004)