Yeonae soseol

Já vam nevim, jihokorejci, jako mistři těchhle bechderoucích romancí natočili podle mě lepší kousky. Kdybych se dokázal vyhnout tomu porovnávání s ostatníma citovkama, který mě vyždímaly až do morku kosti, byl bych asi nadšenej víc. Takhle je to o trochu menší concerto, než nabízí třeba muj vrchol A moment to remember. A co mi tam trochu vadilo, že chvílema jsem se v těch dějovejch liních ztrácel, tim pádem jsem se snažil najít, a tim pádem mě to odtrhávalo od vnímání. Naopak to ale nemění nic na tom, že jihokorejci jsou v tomhle žánru prostě asi nejlepší. (04.01.2010)

Je to veľmi dobrá romantická dráma. Má dosť dobrý príbeh o mladíkovi, ktorý sa spozná s nerozlučnou dvojicou dievčat a keďže sa do jednej z nich na prvý pohľad zamiluje, vyzná jej lásku, lenže je odmietnutý a tak sa stanú aspoň priateľmi. Lenže puto sa medzi všetkými tromi zosilňuje, ale časom sa prestanú stretávať a keď si na to mladík po pár rokoch spomenie, rozhodne sa obe priateľky nájsť a zistiť, ako sa im darí. So spracovaním som spokojný, chválim rozdelenie filmu na dve časové línie, minulosť, kedy sa samotný vzťah medzi tromi priateľmi odohrával a súčasnosť, kedy si mladík na svoje kamarátky spomína a navyše má menší priestor aj jeho sestra, ktorá je tiež zamilovaná. Hlavný priestor má samozrejme minulosť, ktorá je dobre zvládnutá, po dobre podanom úvode, z ktorého zaujme hlavne scéna s hodinami sa už začne nerozlučné priateľstvo, na ktoré sa skvelo pozerá, v strednej časti sa už viac začne riešiť láska, čo sa mi tiež páči, ale z celého filmu ma to zaujalo najmenej hlavne kvôli tomu, že som nevedel, komu mám najviac fandiť, keďže si ma získali všetci. A najlepšia je posledná tretina, ktorá už prejde do čistej drámy a navyše ponúkne jeden zaujímavý zvrat a tomuto už ani nemám čo vytknúť. Takže celý film nemá slabé miesto, páčil sa mi od prvej do poslednej minúty, ale stredná fáza trochu zaostáva. Herecké obsadenie je vynikajúce, klasik žánru Cha Tae-Hyun, moje obľúbené Son Ye-Jin a Lee Eun-Ju, táto trojica má s prehľadom najviac priestoru a v menšej úlohe poteší aj mladá Moon Geun-Young, takže obsadeniu sa nedá nič vytknúť. A podobne spokojný som aj s réžiou a technickou stránkou, Han Lee to zvláda bez problémov, len emócie tu nie sú až tak silné. Plné hodnotenie dať nemôžem, na špičku žánru to podľa mňa nemá, ale aj tak je to veľmi príjemný zážitok, ktorého všetky stránky sú výrazne nad priemerom. 79% (15.08.2012)

Kórejská trojka alebo dve nádherné ženy milujú jednoho dobráckeho ňoumu. Pokiaľ by to bola jedna z mojich prvých ázijských romancí, asi by som šiel s hodnotením vyššie, takto však len pochválim Eun-ju Lee (večná škoda tohto dievčaťa s pre mňa neodolateľnou žensky chuligánskou charizmou), Ye-jin Son a Tae-hyun Cha, za to ako hrali svoje postavy a dám silných 8/10, lebo pokiaľ ide o tragické romance z Ázie, existujú omnoho lepšie exempláre než Lover´s concerto. (17.02.2006)

Pořád tu překlikávám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami a nakonec nechávám těch pět. Tenhle příběh si to zaslouží. I kdyby jenom za to, že v posledních dvaceti minutách mi se mi na těle usadily zimomriavky a nechtěly ty mrchy ani za nic pryč. Tak krásný a něžný "milostný trojúhelník" jsem ještě neviděla. A i když jsem si myslela, jak to má zase předvídatelný děj, tak jsem se hrubě zmýlila. Předvídatelný byl, ale jenom do určitého okamžiku... Krátce a jednoduše - zase mě ti Korejci dostali. (15.04.2012)

Nádherně se krystalizující příběh s prolínámím časových rovin, který je ověnčen navíc těžkým nádechem něčeho zvláštního, co z tohoto příběhu platonické lásky udělá něco víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Celou dobu víte, že tenhle příběh nemůže dopadout dobře, protože něco visí ve vzduchu, ale i přesto, že hlavní pointu odtušíte, zbytek příběhu s ní spojený vás stejně pošle do kolen. Je to kýč jak bič, ale právě díky takovým kýčům jako je tento, se snaží ostatní tvořit kýče další a další. On totiž i kýč může být uměním. Čtyři hvězdičky dávám jen a jen proto, že silný příběh ústřední trojice je nepochopitelně prokládán příběhem druhým (knihkupec a zřejmě sestra hlavního hrdiny). Nejvýraznější je to právě ve velkém finále, po kterém jsem seděl jako přimražený a těšil se na titulky, během kterých zůstanu mlčky sedět a budu přemýšlet nad smyslem každého mavnutí motýlích křídel a života vůbec, ale místo toho jsem byl probrán "dokončením" tohoto příběhu, který ze mě ten neobyčejně zvláštní pocit smyl. Škoda. [červen 2006] (13.06.2006)