연애소설
Lover's Concerto
Réžia:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(viac)Recenzie (104)
Čekám zuřivou bitku srdcí a bůhví čeho ještě a - ejhle, ono to kálí na hlavu divákovu. Korejská kinematografie má u mě status pozitivní, jenže tam, kde nic není, ani Smrt nebere. Byl to suchej strom uprostřed pole, bez vody a energie. To diktátorský kázání: breč! bilo do očí fest, ale když máte pro určitý životní uzle slabost, máte nutkání jet do cíle. Já dojel, ale překážek tam bylo víc, než moje gumy dokázaly zvládnout. To jsem si zas dal... ()
Vitriol do očí všech cyniků, kteří nevěří v lásku na první pohled, v přátelství mezi mužem a ženou, v idylické soužití tří lidí různých zájmů. Ač Lover’s Concerto ukazuje rovněž všelijaká úskalí těchto pomyslných „mýtů“, jeho konec vyznívá do pozitivna. Brečet přesto budete. Zaručeně. Pravdou zůstává, že mě toto jihokorejské slzavé údolí nezanechalo v natolik vláčném stavu jako jiné tamější snímky. Dílem vinou zdlouhavějšího nabíhání hlavního romantického motoru, dílem lehkou zmateností, co se postav a jejich vzájemných vztahů týče. Bez ostychu si toto dovolím vyčíst režisérovi, jehož následující film, Almost Love, rovněž nevynikal sevřeností. Minimálně tři časové roviny a množství nedůležitých vedlejších postav zavání přehnanými ambicemi. Je toho příliš a jen máloco plní svou funkci, když už to napíšu takhle bezcitně. Naopak právě srdce a jeho rozechvělost během posledních minut tlačí hodnocení silně nahoru. Nenechám se ovládnout city a této veskrze průměrné romanci, nepříliš zajímavé ani zábavné, čtyři hvězdičky nedám. Jsem svině, co se dá dělat, ale když koncert zamilovaných, pak raději Lásku nebeskou. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, MartinNDL, tragos ()
Tenhle film je pro mě srdcová záležitost, co se týče korejských filmů. Ani nedokážu vyjádřit jak neskutečně nádherný film tohle je. Smrtící nálož na city přicházi zhruba v poslední čtvrthodině, kdy umírá Soo-in (později se Ji-hwan dovídá, že to byla Gyung-hee, jelikož si dívky prohodili jména) je neskutečně silná scéna, poté setkání po letech s pravou Soo-in a záverečná scéna, kdy Ji-hwan čte dopis od obou dívek, zvlášť pravé Soo-in. Film podbarvuje velice pěkný soundtrack. Pokaždé, když uslyším hlavní melodii z filmu, tak mě stále vždy zamrazí. Pro mě velice silný zážitek, na který nikdy snad nezapomenu. 100 %, jak jinak. ()
Romantická melodráma o jednom milostnom trojuholníku, ale keďže je v tom zakopaná tradičná línia o smrteľnej chorobe, tak sa naplno neprejaví ani z jednej strany a všetci traja sú celý čas len dobrí kamaráti, ktorí spolu trávia príjemné chvíle, kým sa nerozpúta tradičné kórejské citové vydieranie naplno. Ústredné trio je neskutočne sympatické, za čo určite môže dokonalé herecké obsadenie, vďaka čomu som si vychutnával každú sekundu v ich spoločnosti a najradšej by som bol, keby film trval dvakrát dlhšie. Najviac si cením, že tu nie sú žiadne pubertálne vtipy, ktoré by mi pripadali trápne. Zaujme aj menšia línia so sestrou hlavného hrdinu. Trochu nevierohodne pôsobí, že hlavný hrdina o chorobe jednej z nich netuší, ale nakoniec som bol pointou trochu prekvapený aj ja, takže som asi podobne nepozorný. Až do finále to je taká kvalitná skoro romanca za 4*, ale tragické finále ma konečne dojalo naplno, takže dávam aj piatu hviezdu. 9/10. ()
Verdikt: Neco na tech asijskych, potazmo jihokorejskych filmech je...jinak jak uz pise Adrian: Ako opísať vierohodne lásku slovami? Ako sa dá chytiť vietor do rúk? Nedá sa. Rovnako ako sa nedá slovami presne opísať zážitok zo sledovania tohto filmu. Niečo tak krehké, smutné, ale zároveň krásne a preplnené citmi sa len tak ľahko nevidí...ja bych doplnil, ze kdyz uz se to vidi, tak prave ve filmech z asijskeho kontinentu. A budme za to radi. ()
Reklama