Najlepší z najlepších 3: Niet návratu

V malom, južanskom zapadákove s početnou komunitou černochov, sa sformovala organizovaná skupina bielych neonacistov. Rozhodli sa, že tam zjednajú poriadok. V mene arijskej rasy a ku-klux-klanu začali terorizovať mesto. Miestny šerif si s nimi nevie dať rady. Na pomoc mu príde jeho ázijský šokmooký švagor Tommy Lee. Titul s komplikovaným distribučným názvom "Karate Tiger 7: Najlepší z najlepších 3: Niet návratu" je najslabšou časťou tejto akčnej série. * (21.09.2016)

Tento Karate Tiger je udělán prostě špatně. Největším problémem je děj. Je nudný, a absolutně mě nezajímal. Když už se ve filmu objevila nějaká akce, vůbec mě nezaujala. Svou akcí nepřipomínala ani bojová béčka z devadesátek, jako jsou třeba Martial Law, apod. Co mě ale hodně potěšilo (a to byla asi jediná dobrá věc na filmu), byl návrat Phillipa Rheeo, jelikož ten byl v Karate Tigeru 5,6 naprosto sympatický hrdina. Tento film, i když se vám líbilo prvních šest dílů Karate Tiger, nedoporučuji. (08.07.2022)

Fuch. Tohle už byla dobrá píčovina ťaman proti pomateným rasistům. Konec pěkně odfláknutej a nepřesvědčivej. občas je to svou stupiditou i nechtěně zábavný, ale bohužel jenom občas. Takže naprostá sračka a ostuda! Vůbec nespojovat toto dílo se sérií Karate tiger i když to k ní možná papírově patří.15% (18.07.2014)

Hle, jak jednoduché je v USA natočil film. Na tsunami vyvolané zvýšenou nabídkou po mlátičkových béčkách, Seagalovým Patriotismem a Walkerovým rangerstvím se Phillip Rhee ujal režie (na co něco takovýho studovat) svého akčního spektáklu, ve kterém odsoudil ty špatné chlapce s holými lebkami a zálibou v armádních výprodejích, vyburcoval a přesvědčil všechny rednecky vůkol. K tomu mu dopomáhej Bůh! Amen. (19.01.2014)

Třeba, že námět o boji proti rasismu je stokrát obehranou písničkou, musí se do lidí hustit pořád, protože si lidi nedají a nedají říct. Phllip Rhee si ale měl najmout dobrého scénáristu, který mu námět obalí zajímavým hávem. Jako režisér akčních sekvenci by se autor neztratil ani dnes, selhává ale při pokusech vyvolat emoce. Prvoplánově totiž stavý na slizkém výrazu Marka Rolstona, toho času známého jako Buggse z Shawshanku. Ermey se nestihl moc ohřát a do děje nijak nezasáhl. Rozhodně snímek nezatracuju, dostává se mi zde prvotřídní béčkové zábavy, ale nepředpokládám, že to byl autorský záměr. Ona potřeba něco sdělit zde totiž moc nekoresponduje se sdělovací formou. Rozhodně se z toho dalo vyždímat mnohem víc. (02.01.2012)