Hasta el viento tiene miedo

Ak vám na celom tomto spektákli budú pripadať najlepšie tie rebelantské kikkiny, niekde bude problém. Netuším, či je to mojou prívetivosťou ku krásnym ženám, alebo proste len averziou voči nudným ducharinám, ktoré spoliehajú viac na kecy, ako na činy. Priemer, pri ktorom sa rozhodne nepos€riete od strachu a to aj keby ste boli napr. taký nyktofobik. (15.05.2017)

Po mexickém dívčím internátě brouzdá duch mrtvé studentky a s nejasnými úmysly se čas od času - noc od noci - zjeví někomu ze současného osazenstva. Na první pohled nevypadá Haste el viento tiene miedo jako něco, co bych musel za každou cenu vidět, silné hodnocení mě ale přesvědčilo - a dobře jsem udělal, že jsem se přesvědčit nechal. Vyloženě hororových momentů ve filmu není k nalezení mnoho, atmosféra je ale po celou dobu silná. Existuje i remake, který jsem zatím neviděl. Horror movie of the year (15.09.2010)

Co se atmosféry týká tak je orzhodně nejlepší co jsem za poslední dobu viděl. Vidět tohle jako malej asi bych se už nevzpamatoval. Duch pěkné holčiny straší a straší opravdu bravůrně. Hned v první dvaceiminutovce osobě dá znát. Herci nepůsobí rušivě a hrají celkem dobře. Temná ponurá atmosféra staré školy je opravdu neuvěřitelná. na remake zvědavej nejsem ale tohle je rozhodně překvapení týdne. (24.03.2012)

Jednoduchý duchařský příběh “Dokonce i vítr má strach” se odehrává v dívčí internátní škole ve 20. století, ale nese současně známky tzv. gotického hororu, typického spíše pro lokace a období 19. století (tajemná věž v zahradě, noční vize, skučení větru aj.). Byl jsem příjemně překvapen uměleckou úrovní, v níž je vybudována atmosféra napětí a tajemna tohoto jinak velmi prostého scénáře. Hororový prvek je navíc okořeněn humorem a lehounkým erotickým nádechem, ovšem zcela v mezích vkusu a mravních mantinelů, takřka jen v náznacích. Herecké obsazení je přehlídkou různých typů (vždy bezvadně nalíčených) mexických dívek a žen. V roli Lucie, zástupkyně ředitelky, můžeme vidět mexickou hvězdu Maricruz Olivierovou. Film na mne vizuálně působil překvapivě evropsky; zjednodušenou typizací postav se příliš nelišil např. od západoněmeckých wallaceovek první poloviny 60. let, vesměs nezávadných i pro děti a mládež. Ale naopak, něčím je jiný a hodně zvláštní. Mně se ten film moc líbil. (31.12.2010)

Studentky internátní školy jsou konfrontovány s přízrakem své předchůdkyně, který v nočních můrách terorizuje jednu z nich. Postupně však v jeho existenci uvěří všechny... Mexická duchařina režiséra Carlose Enriqua Taboada z roku 1968 má všechno, co by podobný snímek měl obsahovat. Jejím nejsilnějším prvkem je bezesporu úchvatná atmosféra plná poletujícího listí, poryvů větru a temných koutů. Na takovýhle film narazíte jednou za dlouhý čas a vůbec nevadí, že příběh sám je celkem jednoduchý a předvídatelný. (23.07.2009)