Keď život chutí

Totální pecka! O tomhle filmu jsem do letošního festivalu vůbec neslyšel, pak jsem si pustil trailer, ten mě nalákal a tak jsem si na to zašel a byl jsem mile překvapen a vlastně i nadšen. Mladý Ben žije normální život normálního kluka s normálními problémy. Chodí do školy, má nejlepšího kamaráda, je zamilovaný do spolužačky, chce péct a vařit, ale má nadváhu, tudíž se nevyhne depresím nebo například šikaně. Je to prostý příběh o dospívaní a o všem s tím spojené. Po vizuální stránce je film velmi povedený a vypiplaný, v některých momentech možná až moc. Hlubší myšlenku ale nemá. 7/10 (08.07.2024)

"Život k sežrání" má fantastickou stop motion animaci plnou hravých detailů a zcela adekvátně se o něm hovoří jako o velkém úspěchu novodobé české kinematografie, nejen té animované. Stejně jako jeho vizuál skvostně balancuje mezi bizarností a líbivostí, tak i scénář poučený zahraničními vzory (od tvorby pro menší děti, přes ikony žánru, po teen klasiky nového tisíciletí) zvládá vyvažovat edukační ambice se zábavností. Jenže to má jedno “ale”. U takhle skvělého a vypiplaného filmu s jasným poselstvím totiž tím spíš zamrzí, že tvůrci přes všechny své ambiciózní záměry nedohlédli, že zatímco jisté stereotypy a klišé skvěle nenuceně rozrušují, jiné bohužel (zřejmě) nevědomky utužují. ___ SPOILER ___ Především je to obezlička, že řešení šikany přináší fyzická eskalace ze strany utlačovaného, která dodává úlevu, zadostiučinění i uznání. Při tom právě že některé ze zahraničních inspirací (přinejmenším "Perks", které animák důmyslně parafrázuje v jedné ze svých několika vrcholných scén) už toto dávno posouvají do adekvátnější podoby či to alespoň problematizují. Podobných scenáristicky chabých a co do osobně psychologického i společenského statu quo problematických elementů najdeme ve filmu bohužel více (personifikovaná motivace pro osobní zlepšení a větší část na to vázaných motivů hraničících se stalkingem, včetně finále s falešným příslibem). Což je škoda, když na druhé straně tvůrci např. výtečně scenáristicky i edukačně vyřešili to, aby ze svého obézního hrdiny neudělali otloukánka čekajícího na spásu či přijetí od okolí. (30.06.2024)

Celkem originální film, který se nebojím označit za další z přelomů v české loutkové (potažmo animované) tvorbě. Námět, který dokáže zaujmout celou rodinu, autentické dějové prvky, realistické kulisy a v nich se pohybující kamera, hlasové obsazení, použitá hudba a písně... K tomu vtipná parafráze na Rockyho, kromě ní jsem tam ještě zachytil (ale možná jenom já sám) odkazy na raného Vorla (Ing., Oldův večírek z Pražské pětky, Kouř), ale i Mechanický pomeranč nebo E.T.-ho. Pokud vím, jedná se snad o teprve třetí tuzemský loutkový film, natočený na širokoúhlý formát (po Trnkově Snu noci svatojánské a po více než půlstoletí Malém pánovi). Tleskám! (06.07.2024)

(KVIFF 2024) Na Život k sežrání mě nalákala jak zvědavost vidět jeden z nových českých animovaných filmů, tak i samotný, ne úplně tradiční námět, který vedle běžných témat jako jsou mezilidské vztahy (rodinné, kamarádské, partnerské) problematizoval i téma dětské obezity, o kterém se ve filmu tolik nemluví. Divák si musí zprvu zvyknout na poněkud svérázný vizuál loutek, které v polovině případů vypadají spíše jako zombie strašáci, nicméně animace jako celek na mě velmi zapůsobila. Vedle toho nabízí Život k sežrání líbivý soundtrack a především humorný scénář, který řeší vážné i méně vážné problémy s odlehčeným nadhledem. (30.06.2024)

Po TonděSlávce přichází v krátké době další výborný český animák. Úvodní rapový song sice vyděsil, ale naštěstí se pak ukáže, že hlavní postava je sympatická. Na konci jsem se obával nějakého poselství o tom, že bodyshaming je špatný a že je jedno jak vypadáte, důležité je, jací jste uvnitř, bla bla, a když na konci nic takového nebylo, tak mne to mile překvapilo a zvýšil jsem hodnocení na pět. Na Lvech bohužel očekávám nominaci jen na animák. (05.07.2024)