Réžia:
David CarsonKamera:
John A. AlonzoHudba:
Dennis McCarthyHrajú:
Patrick Stewart, Jonathan Frakes, Brent Spiner, LeVar Burton, Michael Dorn, Gates McFadden, Marina Sirtis, Malcolm McDowell, James Doohan, Walter Koenig (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Už posedmé se vrací legenda filmové Sci-Fi - Star Trek. Jejími hrdiny jsou opět kapitáni kosmické lodi Enterprise Jean-Luc Pickard a James T. Kirk, kteří se ve 24. století snaží překazit plány šíleného fyzika jménem Soran, který je odhodlán zničit civilizaci. Je to fascinující výlet vesmírným prostorem, v němž rychlostí světla proletíte dobrodružným příběhem nejslavnější a nejúspěšnější vesmírné ságy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (193)
Do nebe volající kravina, kterou z duše nenávidím hned za několik věcí. 1) seriálový pardál Carson není schopný odpoutat se od laciného vzezření a starší ST filmy vypadají kolikrát dražší než celá tahle zbytečnost, 2) nikdo krom Stewarta nesahá původní posádce ani po kotníky, 3) zápletka by těžko vystačila i na čtyřicetiminutovou epizodu a tady je roztažená na dvě hodiny (!), 4) zoufale nenapínavé finále, odehrávající se někde v kamenolomu, je vzhledem k tomu, co se v něm stane, k pláči, 5) mizerně napsané setkání Kirka s Picardem a vůbec začlenění Kirka do děje, které je vyloženě na nakopání do zadnice, a 6) úděsně infantilní humor v podání Data. Nebýt nostalgického úvodu, šel bych na odpad! ()
Tak, pro TOSkaře je the best pochopitelně, prvních 17min. Zbytek jsem již takových 10 let, neviděl. Páč jsem to v dávných letech sjížděl tak nehorázně často, že si to pořád a velmi dobře pamatuji. Je to ale i díky tomu, že tady je satanžel jasně viděti, jak je propastný rozdíl mezi Pikrdem a Kérkem. A to není veselé srovnání. Hl. vinu, samoz. nese režisér, který prostě umí tv Star Treky, ale kinofilmy mu moc nejdou a tady je to velmi výrazné. Řada scén tak působí až moc lacině, když nepočítám parádní efekty. Protože to, co se v tv s. hravě schová, tady trčí, jak palec vzhůru. A přítomnost té (jak jí říká moje matka) zrůdy bez obočí s tou její zdá se, nekonečno sbírkou, debilních klobouků, též ve mě olbřímí chuť se na to v celku, někdy v budoucnu podívati, nevyvolá. Pokud si to někdy pouštím, tak jen těch úvodních 17min., kde pak skřípu zuby, páč bych dnes už vraždil, za film s Enterprise-B a 3 TOS postavami. Já bych dal TNG právě na těch 17min. na konci a zbytek je...jasný,hehe. Tj. zrcadlově obracený film.;-) ()
Sci-fi pohádka pro děti do 15ti let. Provedení spíš televizní, než filmové a místy spíš jako ze sedmdesátých než z devadesátých let. Neusnul jsem sice u toho, ale parkrát jsem to přerušil kvůli lákavějšímu hraní hry na mobilu a podruhé bych si to už nepustil. A McDowell nijak nezaválel, taky nemohl, s takovým scénářem... ()
Zase je to díl spíše z nostalgie. Bavily mě pasáže, které zde jsou s Kirkem a případně s Chekovem a Scottym, ale je jich po hříchu málo. Nová generace "Star Treku" mě nijak nebere a nemám k těm postavám takový vztah jako k těm původním. I když jsem seriál nesledoval, tak ve filmech mě dostaly a setkat se s nimi ještě jednou bylo fajn. Alespoň tedy s některými. ()
Hlavním důvodem, proč mám rád vesmírnou(!) sci-fi, není většinou to "sci", ale ono "fi". Pro představivost je ve vesmíru místa takřka nekonečně, takže se jí místo teorií warpových pohonů a červých děr nechávám unášet prakticky bez zábran. Ale důvod, proč mám rád Star Trek, je ještě trochu jiný a souvisí s tím, že většina sci-fi daleko více než o budoucnosti vypráví o své přítomnosti. Každá doba, kultura má svou morálku, etiku, ideály a také tendenci je do budoucnosti projektovat v destilované a koncentrované podobě. A právě fenomén Star Trek tuhle skutečnost zrcadlí hodně. Baví mě sledovat jeho postupný vývoj a proto tenhle komentář dávám právě na místo, kde se obě generace střetávají. I když spíš než nějaká vize vévodí tomuto dílu Datův emoční čip. Když vás bude zajímat minulost, zkuste zjistit, jak tehdy přemýšleli o budoucnosti. ()
Galéria (68)
Zaujímavosti (23)
- Celosvětová premiéra proběhla 17. listopadu 1994 v Hollywoodu. (Varan)
- Postavou šílence Sorana byl později inspirován i Soran v seriálu Hvězdná brána - zde však nebyl Soran šílený vědec ale pravý opak - šílený náboženský fanatik. (javaznenevim)
- Leonardu Nimoyovi byla nabídnuta role ve filmu i jeho režie. Nimoy po přečtení scénáře odmítl. (ČSFD)
Reklama