Réžia:
Nicholas MeyerScenár:
Nicholas MeyerKamera:
Paul LohmannHudba:
Miklós RózsaHrajú:
Malcolm McDowell, David Warner, Mary Steenburgen, Charles Cioffi, Patti D'Arbanville, Corey Feldman, Shelley Hack, Jim Haynie, Joseph Maher (viac)Obsahy(1)
Americký sci-fi snímek natočil režisér Nicholas Meyer podle literární předlohy Karla Alexandera. H. G. Wells právě uvádí do provozu svůj geniální vynález, stroj času. Zároveň se dozvídá, že jeden z jeho známých je policií hledaný Jack Rozparovač. Pod jeho rukou právě skonala další prostitutka na ulici a pachatel musí neprodleně uprchnout. Využije k tomu nový stroj času a poskočí do roku 1970. Herbert se vydá za ním, aby napravil škody a prověřil možnosti vynálezu. U bankovní přepážky potkává velmi sympatickou "úřednici", která je dojata jeho staromódními způsoby a podivným šviháckým oblečením. Není však čas na lásku, neboť Jack Rozparovač touží po nové krvi... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (65)
Jde o poměrně nenápadný sci-fi snímek, který byl natočen podle knihy spisovatele o spisovateli. Kromě McDowella mě ale zaujala i role Davida Warnera jakožto Jacka Rozparovače, který se velmi rychle dokázal začlenit do budoucí společnosti než později příchozí H. G. Wells. Film na mě působí velice klidným dojmem, nedá se říct, že by v mých očích měl nějaké mouchy a děj je logicky uspořádaný. Jak divák později uvidí, k velkému výkonu není potřeba žádných výbuchů, sexy hereček, létajících lidí ani ultraúžasných trikových efektů. A přesto dokáže zaujmout. Především tím, že se lidstvo za celá léta nezměnilo, což je dokázáno tím, že Stevenson do naší doby, bohužel, zapadne lépe než jiný dobroděj. Opravdu jsme jako lidstvo ve všem tom násilí klesli tak hluboko? Přiznám se, že poslední dobou záměrně vyhledávám tento žánr podobného stáří, jelikož oproti dnešním nepůsobí tak přeumělkovaně. Proto nebudu rád, jestli někdo natočí remake. ()
Viděno velmi dávno na tuším ČT 2 nebo obdobné české televizi s dabingem. Z počátku jsem očekával obyčejný film o Jacku Rozparovači, který se však velmi rychle změnil na velmi originální a překvapivý snímek o cestování čase. Originalita se také nese zajímavým obsazením, kdy slavný "pomeranč" McDowell se svými ďábelským obličejem a především očima, hraje hlavního kladného hrdinu a vynálezce stroje času, H. G. Wellse. Velmi dobře film i bez velkých prostředků a jen se standardními efekty zvládl režisér Nicholas Meyer, pro kterého to byl úspěšný debut. Následně získal režii druhého filmového Star treku a slavného apokalyptického snímku, Day After. Takto troufalých (spojení staré legendy a sci-fi) by mohlo vznikat mnohem více, protože i přes menší prostředky se tvůrcům otevírají nové možnosti a také nové způsoby "kritiky doby"("V naší době jsem byl zrůda, dnes jsem jeden z mnoha"), o kterou se "jemně, ale přece" pokusil i Meyer. PS: Mary Steenburgen a první cestování v čase, v Návratu jí to slušelo ještě víc! ()
Príjemné rodinné sci-fi, ktoré mohlo byť tiež spracované ako depresívna a vizuálne okázalá dráma. Meyer sa rozhodol inak, možno na požiadavku štúdia, možno z vlastnej vôle. No mne by ten druhý prípad vyhovoval asi viac. Ak je tu už Jack rozparovač, chcelo by to priadne explicitné násilie! McDowell je tu obsadený proti svojmu charakterovému typu a je to príjemné osvieženie ho vidieť ako kladnú, naivnú postavu. Myšlienka filmu pekná, romantika ústrednej dvojice tiež funguje, takže celkovo spokojnosť. ()
"První, kdo pozvedne pěst, je první, komu došly nápady." Pacifista H. G. Wells na cestě do Utopie zjistil, že násilí je nakažlivé, slovo gentlemana vždycky neplatí a předpokládanou harmonii budoucnosti nahradily světové války. Mě tedy přitom nejvíc bavily tradiční souboje cestovatele v čase - tentokrát s jezdícími schody, samohybem, filmem či elektrickým zubním kartáčkem. A taky mě to donutilo zamyslet se nad tím, kam bych v čase vyrazil já a tady jednoznačně zvítězil pragmatismus nad zvědavostí. Vrátil bych se do května 1996 a zruinoval bych sázkové kanceláře sázkami na MS v hokeji, ME ve fotbale a LOH v Atlantě. ()
Pravý anglický gentleman z 19. století (H. G. Wells) cestuje svým časovým vynálezem do San Francisca roku 1979, aby zastavil Jacka Rozparovače. Klasický nápad, příjemně natočený s fajn herci. Ale s blížícím se koncem se bohužel začne kupit řada nelogičností vrcholící prodlužovaným, neoriginálním koncem. Solidní oddychovka, nic navíc. ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (16)
- H.G. Wells (Malcolm McDowell) ve filmu stále mluví pouze o stroji jako o stroji času, přestože je již při první scéně na stroj času vidět znatelný nápis Argo. Jedná se o nápis, který dal svému stroji Wells ve svém románu, který inspiroval film. (Pavlínka9)
- Do role Amy Robbins původně studio chtělo obsadit Sally Field. (Pavlínka9)
- Ve scéně, kdy Wells (Malcolm McDowell) s Amy (Mary Steenburgen) pospíchají do parku a píchnou pneumatiku u auta, ptá se Amy (Mary Steenburgen) Wellse (Malcolm McDowell), zda-li má desetník pro volání na 911. Přitom volání na tuto linku je bezplatné. (Pavlínka9)
Reklama