Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Jack Oakie, Reginald Gardiner, Henry Daniell, Billy Gilbert, Paulette Goddard, Maurice Moscovitch, Emma Dunn, Chester Conklin (viac)Obsahy(1)
Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)
(viac)Videá (1)
Recenzie (428)
Chaplin je génius a spolu s Hitchcockem pro mě patří mezi nejgeniálnější a nejvšestrannější tvůrce černobílé éry. Oba dva mistři svého žánru a oba se svými díly nesmazatelně zapsali do filmových dějin. Oni je totiž vytvářeli. Chaplin musel mít tehdy pěkné "koule", když si troufl natočit takový film, zatímco svět stál na pokraji nejničivějšího válečný konfliktu, jaký kdy lidstvo potkal. On si prostě z celé Třetí říše udělal frašku a ještě to divákům naservíroval na zlatém podnosem s patřičnou elegancí a důvtipem. Zároveň je až děsivé a zarážející, s jakou neuvěřitelnou přesností předběhl dobu. Nemohl však ani tušit, kam až to celé vlastně povede a jak vysoké budou skutečné oběti. Jeho proslovy jsou legendární a ten závěrečný je asi jedna z nejzásadnějších řečí v dějinách kinematografie. Chaplin je mistr gagu a jeho ztvárnění "fýrera" je naprosto famózní a podobnost s Hitlerem je, řekla bych, až zarážející. Jestli tento film Hitler skutečně viděl, musel si vzteky vytrhat všechny vlasy na hlavě:) Stejně jako vysocí pohlaváři Třetí říše, kteří zde byli parodováni. "Echte zakta fléten, zí štrecken, Wiener schnitzel mit der sauerkraut!" :D ()
Tak tu je veľmi dôležitý ten rok vzniku. Určite by stálo za prieskum, čo všetko v čase nakrúcania Chaplin o dianí v Európe už mohol vedieť, okiaľ informácie čerpal, kto mu s tým pomáhal atď. Vtedy to musela byť skutočne v kinách pre zainteresovaných bomba. Chaplin podľa mňa nikdy nemal dokonale premyslenú dramaturgiu svojich filmov, medzi súbežnými dejmi by sa dalo prestrihávať elegantnejšie a dnes už to tiež nie je bohvieako vtipná groteska. Ale to záverečné posolstvo v spojitosti s tým, čo svet nasledujúcich pár rokov čakalo, tiež robí z filmu nespochybniteľnú a nesmrteľnú klasiku. Je bohužiaľ jasné, že tu Chaplin hovorí aj pre ďalšie generácie iba do vetra, ako sme sa mali a stále máme možnosť presvedčiť. ()
Jedna z nejdokonalejších satir vůbec. Dokážu si představit vztek karikovaného psychopata z Germánie i taliánského skinheada, měli-li některý někdy příležitost Chaplinův humanistický opus magnum zhlédnout. Osobně věřím tomu, že si to nenechali ujít a je jen velká škoda, že ani jednoho z nich netrefil šlak. Karikatura děsivé moci, jenž byla bohužel pevně ukotvena v realitě. Film, jehož závěrečné poselství sdělené samotným Chaplinem v emotivním projevu, by mělo být vytesáno do kamene v sídlech všech vlád na celém světě. Film, jenž dává i dnes naději, že ideály nejsou přežitkem. Ano, naivita nemusí být vždycky k smíchu, zkuste se nad tím někdy zamyslet a nejlépe s úsměvem. Pět mincí v pudingu.. ()
Některé bezmála geniální scény střídají ty slabší, naštěstí v silném nepoměru. Každopádně se ale Chaplinovi musí nechat odvaha s uvedením tohoto filmu. Je tu i několik zajímavých filmařských nápadů. Například scéna v letadle, kdy je skvěle využita kamera nebo při projevu, kde je zase vychytaný zvuk. Hlavně je to ale o poselství, které dodnes neztratilo a naopak až později se ukázala Chaplinova předvídavost, kterou mělo mít v jeho době víc lidí. Humor a nadhled, který ale nezlehčuje a nezesměšňuje téma, je velmi vzácný. Objektivně čtyři hvězdy za možná až moc dojemné finále, ale já jich musím dát pět. PS: Už jen za to, jak se Hitler při soukromém promítání musel tvářit, musíme tenhle film milovat... ()
Navzdory svému stáří se jedná o vynikající film, který kombinuje prvky (němé) grotesky a válečného dramatu, a co je podstatné, po celou dobu udržuje divákovu pozornost, nenudí a rozhodně se nenechal zubem času nějak výrazně ohlodat. Ve své podstatě bych Diktátora označil za nadčasový snímek a v době, kdy vznikl, byl opravdu velmi důležitým, silným a dokonale satirickým počinem. Chaplinův Hynkel nemá chybu, stejně jako jeho holič, avšak pobaví také Jack Oakie v roli Benzina Napoloniho. Scény, kde se dva diktátoři setkávají, jsou vskutku vtipné a patří k tomu nejlepšímu z celého filmu, ovšem snímek nabízí celou řadu zábavných scén, jež jsou prolnuty dramatičtějšími okamžiky, kde není nouze o napětí. To vše pak směřuje k závěrečnému proslovu, jednomu z nejsugestivnějších a možná i nejemotivnějších v dosavadní kinematografii, při kterém je potřeba vzdát velký hold Charliemu Chaplinovi, neboť bez jeho výtečného podání by nemusel vyznít tak silným a odzbrojujícím způsobem. Diktátor je film, který si zaslouží jasných 5*, neboť skvěle kombinuje žánry, nenudí a má v sobě takové poselství, které by si lidstvo mělo stále připomínat. ()
Galéria (74)
Zaujímavosti (46)
- Charlie Chaplin považoval Adolfa Hitlera za jednoho z největších herců všech dob, zatímco Hitler považoval Chaplina za žida. (Kulmon)
- Když se americký prezident Franklin Delano Roosevelt dozvěděl, že někteří lidé Charlie Chaplina od realizace filmu odrazují, sám se osobně zasadil, aby byl Diktátor natočen. (Kulmon)
- Diktátor mluví němčinou vůbec nedávající smysl. Jazyk, ve kterém jsou vývěsní štíty, plakáty a další názvy v židovské čtvrti, je esperanto. Tento umělý jazyk vytvořil v roce 1887 polský žid, doktor Ludwik Lazar Zamenhof (15. 12. 1859 - 14. 4. 1917) (Kulmon)
Reklama