Boj s časem

Po zdlouhavém a namáhavém dosledování originálního seriálu jsem radikálně změnil hodnocení hned o dvě hvězdičky nahoru. K tomuhle filmu se musí člověk dostat postupně. Když divák do světa starých Doctorů Who skočí rovnýma nohama, nedocení onu zvláštní ulítlost a brakovost. Znalost obnoveného seriálu pomůže jen částečně, protože tohle má blížk k naivním šedesátkovým černobílým (obrazně i doslova) dobrodružstvím, než k moderním morálně rozmlženým a rozpolceným psychologickým sondám. Jen je škoda, že navazující seriál s osmým Doctorem zůstal u ledu. Za necelou hodinu a půl na mě udělal slušný dojem, takže jsem si ho oblíbil víc než pátého a sedmého. (13.04.2012)

Devadesátá léta Pánům času nepřála a jediným zaznamenaným dobrodružstvím je tak tato anabáze v San Franciscu. Přestože původní seriál považuji za chvályhodný počin, který dnes už bohužel nelze sledovat s plnou pozorností a vážnou tváří, na osmou Doctorovu podobu a dějové přemostění mezi starými a obnovenými dobrodružstvími jsem si v rámci oslav padesátých narozenin celého fenoménu čas našel. A nutno říct, že se mi potvrdila domněnka, kterou jsem měl v hlavě už nějakou dobu - tedy to, že Paul McGann si zasloužil cestovat v Tardis podstatně delší dobu než necelý jeden celovečerní film. Souboj s jedním z nejikoničtějších nepřátel nebo tokání s pozemšťankou mu totiž jde skvěle a přestože celý příběh trpí nejedním neduhem či občasným logickým škobrtnutím, má v sobě tento (tehdy zatím ještě marný) pokus o reimaginaci modré budky něco do sebe. Čtvrtá hvězda ale jen za výtečné herectví ústředního tria a nepochybně i z čirého fanouškovství. (22.11.2013)

Čekal jsem něco výrazně slabého co bude citelně poznásilňované americkým přístupem a možná právě proto jsem z toho ve výsledku víceméně nadšený. Ano má to nezaměnitelný charakter amerických béček devadesátých let (..s důrazem na slova "amerických" a "devadesátých"), sem tam vyskočí nějáký logický nonsens a příběh je celkově tak nějak slabší, ALE má to nadšení a ducha obou doktorových srdcí a především parádně vybrané herce. McGann je neuvěřitelně chytlavý a sympatický Doctor, který v sobě mixuje srdečnost, potrhlost, nadšení i odvahu v tak neuvěřitelně chutném koktejlu, že to musí hnout i pravověrnýma tenantovcema. Roberts je fakt respektbudící Master který svým evilxichtem dokáže vytáhnout nahoru i poměrně nezáživnou zápletku. A i Daphne Ashbrook jako doktorova doktorka do své role perfektně sedí a ta jiskra mezi nima je....... Podtrženo sečteno jde o dějově průměrnou doktorovku ze které ale poutavé charaktery, vtip a nadhled dělají nadprůměrný kousek. (20.12.2014)

Pohled na interiery TARDIS byla čistá radost - hrající gramofon, pohodlné křeslo, stará lampa, čajová souprava a knihy pokryté vrstvou prachu...tak v takové TARDIS bych rozhodně chtěla cestovat. Co říct k osmému Doctorovi - špatný nebyl, měl pár povedených momentů a rozhodně velký potenciál (kdo s ním někdy poslouchal rozhlasové hry, ví, že tam ten potenciál opravdu využil). Bohužel, scénář špatný byl a s tím se nic nadělat nedá i když se herec snaží sebevíc. Osmička tak vypadala stejně neschopná jako je občas jedenáctka. (15.11.2013)

Ne až tak špatné, jak jsem si apriori myslel, ale Boj s časem je prostě... Doctor Who po americku, takový klon Terminátora a béčkových akčních filmů, co se jich v letech devadesátých natočilo dvě pr... videopůjčovny :-) Tudíž a propos jsem se podíval jen ze dvou důvodů- jak vypadal Doctor ve skvělých devadesátkách a jaký je Paul McGann jako jeho osmá reinkarnace. Výsledek? Děj je tupoučký (i když potěší přítomnost sedmičky Sylvestera McCoye), Master v podání Erica Robertse tak trochu low, a companionka v podobě zamilované doktorky trošku mimoňka. Přesto je tenhle televizní film vlastně skvělá haluz, kde Doctor jezdí na policejním Harleyi a Master ho nahání v sanitce :-) No a Paul je skvělý, fakt škoda, že DW pro něj tímhle filmem víceméně skončil, i on si zasloužil aspoň jednu celou sérii. (11.09.2016)