Kneecap
Kneecap
Kneecap
Kneecap
Réžia:
Rich PeppiattScenár:
Rich PeppiattHrajú:
Liam Óg Ó Hannaidh, Naoise Ó Cairealláin, JJ Ó Dochartaigh, Michael Fassbender, Josie Walker, Simone Kirby, Jessica Reynolds, Donagh Deeney, Lalor Roddy (viac)Obsahy(1)
Unikátna bezočivá komédia Kneecap prináša pravdivý príbeh vzniku severoírskej hiphopovej formácie Kneecap, ktorá hrdo propaguje írčinu. Odohráva sa v Belfaste v roku 2019 a sleduje osudy sklamaného učiteľa hudby JJ a dvoch mladíkov, Naoisea a Liama Óga. Spolu zakladajú kapelu, ktorá svojím anarchistickým a hedonistickým štýlom premieňa írsku hudobnú scénu. Aby ich hlas zaznel, musia bojovať proti polícii, polovojenským jednotkám a politikom, no ich najväčšími nepriateľmi sú často oni sami. „Kedykoľvek zaznie slovo v írštine, je to ako keď vystrelíš guľku za írsku slobodu,“ je slogan nezastaviteľného tria. Divoký a živý štýl rozprávania predstavuje Trainspotting pre novú generáciu. (MFF Cinematik Piešťany)
(viac)Videá (2)
Recenzie (39)
Neskutečně vtipná irská drzá jízda o vzniku hip hopové kapely, jejíž člěnové si ve filmu zahráli sami sebe a dali českému divákovi povědomí nejen o existenci této osobité, problematické, politicky svérazné kapely, ale i o tom, že jsou fantastickými herci. Je to taková variace na Trainspotting tak trochu pro mladší generace, která rozumí hip hopu a veškerým drogovým zkratkám, ale i pro laické střízlivé publikum, které se chce královsky pobavit a poslechnout si autentickou irskou gaelštinu. Několikrát jsem si u Kneecapu vzpomněla na komediální irský seriál Derry Girls, odehrávající se kolem doby dění irských Troubles, který byl taky hodně funny. Tento film prostě napsal život sám a díky korunovaci skvělými songy, zábavnou kamerou, střihem i barevností vás tenhle film prostě nenechá chladnými. Se mnou to hýbalo ještě na odchodu ze sálu a kdyby letos ve Varech Kneecap koncertovali, určitě tam jdu řádně zapařit. Jo a navíc ještě potěšila přítomnost mého miláčka Fassbendera, který si tam zahrál překvapivě trochu víc, než jsem očekávala. Letos jeden z nejlepších varských zářezů. KVIFF 2024 ()
Ultimátní irská euforie. Trainspotting vibe pocítíte hned v prvních minutách a jak synopse slibovala, budete svědky slušnýho kultovního potenciálu. Na celým filmu je neskutečně cítit radost z tvorby, ať už té hudební, nebo filmově-příběhové. Po 14 letech, co na festival jezdím, jsem úplně poprvé zašel 2x na stejný film. Na novinářských projekcích se v 9/10 případů netleská a Kneecap byl po zásluze onou vyjímkou - 90%. PS: Já ve svejch letech opravdu nechci začít poslouchat irskej Hip Hop. Mám ale po tomhle vlastně vůbec ještě na výběr?! [KVIFF 2024] ()
Drogami nasáklé ústřední trio z Belfastu, které kontroverzně, ale hrdě šíří svůj domorodý jazyk a politické postoje hudbou v zemi, kde frustrace z monarchů bude věčné téma. Freneticky, energicky, vulgárně a volně pojatý origin skupiny, který je právem srovnáván s kultovním Trainspottingem. Ten je sice pro Kneecap využit jako “šablona”, za to ale svoji existenci obhájí snáz než zbytečný T2. Nemusíte soucítit s utlačovanými Iry, mít v playlistu hip-hop a ani být pravidelným uživatelem extáze proto, abyste si tuhle zábavnou jízdu užili. Tady se to obejde bez průstřelu kolene, k plný palbě chybí asi jen to opáčko, které dříve nebo později určitě dám. 8/10, 4*. ()
Již několikrát jsem v komentářích zmiňoval, že mám všeobecně velkou slabost pro Irsko. A tak jsem si tenhle zatím dobře hodnocenej kousek nemohl nechat ujít. A jsem rád, že Irsko nezklamalo. Kneecap je pořádně nadupanou porcí zábavy a tenhle irskej kousek(jak je ostatně zmiňováno ve zdejším obsahu) má opravdu našláplo na to aby se stal kultovním. Ikdyž třeba přirovnání k Tainspottingu já osobně nemám rád protože Trainspotting je jen jeden. A když už tak tohle je hodně novodobě pojatej Trainspotting s HIP HOPovou hudbou kterou já zas až tak nemusím. Ikdyž uznávám, že některý songy byly chytlavý. Jinak ale naprostá spokojenost. Film kterej rozhodně nenudí a má ten správnej tah na branku. Bavil jsem se. Pěkné 4hvězdy ()
(Kneecapping - a form of malicious wounding, often as torture, in which the victim is injured in the knee.) (...) North Ireland flick, kde se řeší jazyk, nezávislost země a postoje a historie očima současné generace (ten všudypřítomný streetart expression je on point). Dva low-life kamarádíčkové z Belfastu, vychovaní k nenávidění staré dobré anglické monarchie, se prokousávají životem sellením drog (všech, ke kterým se chcete dostat a zkusit je, nakupují je přes "Postmana" na darkwebu), dělaním bordelu (třeba proti paramilitární organizaCi RRAD, organizaci proti drogám, která po nich později sama chce prodávat drogy, lol), prcáním ženských (ty political/interrogation sex-talks jsou top) a pomocí jejich blízkému příteli/otci, který jim vštípil lásku k irštině, národnímu hrdinovi, který v utajení předstírá, že není na živu, ale současně není ani mrtvý (Fassbender) a který svým finálním dobrovolným zatčením stvrzuje svoje mučednictví. Při jednom ze zadržení na začátku se dostane deník jednoho z dvojice k učiteli hudebky, který dělá pro policii překlad, ten pak dá dvojici (po přečtení textů) příležitost začít rapovat v irštině s jeho starší výbavičkou a tak hoši začnou v garáži mixovat a dávat to dohromady. Má to hodně blízko k věcem jako Trainspotting. Generační komedie/drama. Drogy. Životní postoje a o postoji je vlastně celá ta hudba, film, celej Kneecap. Pohled na nám asi ne tolik známou otázku a místo, co se mi upřímně líbil pro svoji ukázku toho, že umění přesahuje rámec toho, co je politicky korektní, rámec toho, co pseudo-liberálové začnou vždycky protlačovat, že je správné, co je ten korektní image, který budeme předstírat našim dětem, jak se to má vlastně správně dělat... to v dnešní ubrečené realitě, kde každý, jak řekl John Cleese, "jen čeká na to, aby mohl být uražen, protože jim to pak dává pocit morální nadřazenosti" jde cítit o to více. Za pět ani ne tak pro nějakou brilantní filmařinu, nebo scénář, ale právě z principu co a jak to ukazuje a vypovídá o všem, z míst postavených na letitých konfliktech, jak dostat "message" ven, i když ta message nemusí být vždy úplně přesná, čistá, beze skvrn. Mnoho lidí si myslí, že život je sada pravidel a přesně daných instrukcí, ale to je falešná snaha, odbíhání od toho, co je skutečné. (...) "They want me to lead it." "Of course they do. You're brilliant." "I just don't know if it's me." "Listen. No one is anyone until they are." "Are you still fucking high?" "Aye, a little bit." (...) "This can never work." "Suits me." ... BICEP | GLUE ... Remix Prodigy (...) Téma lásky v tomhle filmu je taky velmi zajímavé, když sledujeme, jak jeden vztah vzniká (a trvá mu to až do konce filmu), další zaniká, protože se cesty dvojice musejí rozdělit a žena sleduje pohyb rtů svého přítele, když je šťastný a chce, aby tohle byla jeho cesta... ale ona k té cestě už nepatří. Vědět tohle a jednat v nesobeckém zájmu, aby mohl ten druhý skutečně žít, to je to. (...) (again) "No one is anyone until they are." (...) "Every word spoken is a bullet." (...) "I reckon everyone's fired enough bullets by now without the need to be shooting any metaphorical ones. Maybe not firing the bullet should be the bullet. Ah, fuck it. I don't know. I mean, we didn't set out to be bullets or guns. But when did bullets ever set out to be bullets? They just are. Waitin', hopin' to be unleashed into the world. To find their velocity. We'd found our velocity." (...) "Stories are built from language. Nations are built from stories. This is our story." Každých čtyřicet dní na Zemi zanikne jeden domorodý jazyk. () (menej) (viac)
Reklama