Povolenie zabíjať

Povolení zabíjet znamená optikou obyčejného diváka přesně ten samý problém, jako v novém miléniu Quantum of Solace. Tedy žánrově naprosto ryzí film, který je sebevědomý, sveřepý, se syrovou akcí, vědom si "sám sebe" a svých kvalit. Licence to Kill není samostatně příliš funkční. Je potřeba, aby měl divák Bonda trochu "nakoukaného" a dokázal číst mezi řádky, spojit si paralely. V tu chvíli ví, že se koukáme na nejsevědomější díl, který v rámci tvrdé akce posouvá laťku o level dále. To samé se koná v rámci bondgirls, kdy poprvé můžeme vidět to, co v následujících letech bude samozřejmost - tedy sebevědomé mladé ženy, uhlazené, elegantní, "imidžové", reprezentující nejnovější módní trendy. Do té doby to byly až na výjimky (např. Barbara Bach - Spy Who Loved Me) jen doplňky téměř s absencí mozkových závitů. Zde se trademarky trochu mění - či snad upravují. A změnu dostává i samotný hrdina, který je tady paradoxně mnohem tvrdší a přímočařejší než kdy dříve a přece jen je mnohem víc člověk než by se na první pohled mohlo zdát. Jeden ze stavebních kamenů Jamese Bonda. Náklaďákové finále je na učebnici. (21.05.2014)

Bond bez povolení zabíjet, hodinek s vodotryskem, létajícího auta a neprůstřelných spoďárů. Bond s emocemi. Bond prahnoucí po pomstě. Bond ignorující všechny předpisy a jdoucí za svým cílem klidně i přes mrtvoly. Bond, kterého se snaží dostat i jeho vlastní lidé. Bond v mnoha ohledech jedinečný, dá-li se říci, tak i revoluční. Bond nepřijatý jak fanoušky, tak ani kritiky. O dvacet let později vstupuje do kin Quantum of Solace... a přesto divák chce stále pouze naivní sci-fi o uhlazeném děvkaři. (pozn. první nulasedmičky s Connerym nejsou započítány) (28.09.2010)

Po 20 letech a průkopnickém, přesto též nedoceněném On Her Majesty's Secret Service, se Bond s jeho představitelem opět loučí v čistě osobním stylu. Nebýt Licence to Kill, možná bychom dnes vůbec neznali hrdiny typu Jasona Bournea. Daltonovo rozervané a agresivní pojetí agenta 007 je mimochodem fascinující a Craig na něj svými bondovkami skvěle navazuje, obzvláště pak v Quantum of Solace s podobným motivem pomsty. (05.01.2015)

Až na druhé skouknutí po několika letech se mi tenhle Bond zalíbil. Sice to není tradiční bondovka (jenže ty se mi nikdy tolik nelíbily), ale když jí přijdete na chuť, pak vám naservíruje nadprůměrný film. Pro mě je to důstojné rozloučení s Bondem (ty nové filmy jsou trochu o něčem jiném, holt ten Sovětský svaz tam chybí, výjimkou je Zlaté oko) - ten romantický konec se mi kupodivu zamlouval. (08.11.2005)

S odstupem času zjišťuju že Dalton opravdu nebyl moc šťastná volba pro agenta 007. O něco horší než Dech Života, ale rozhodně žádná tragédie. Nejvíce se mi líbil mladý Benicio Del Toro. Možná největší roli v bondovkách zažívá Q, kterého nevím proč oslovují Kjú. Abych se vrátil k Daltonovi, nevěřím zkrátka že by tady vůbec nějakou z těch ženských sbalil. Jeho ztvárněný Bond absolutně ztratil vše čím ho obdařili Connery nebo Moore. Jakoby se Bond měl najednou vyrovnat všem těm Rambům, na které stejně absolutně nemá. 65% (19.04.2007)