Povolení zabíjet
Licence to Kill
Réžia:
John GlenKamera:
Alec MillsHudba:
Michael KamenHrajú:
Timothy Dalton, Carey Lowell, Robert Davi, Talisa Soto, Frank McRae, David Hedison, Everett McGill, Wayne Newton, Benicio Del Toro, Anthony Starke (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Brzy po svatbě je žena Felixe Leitera (David Hedison) zavražděna a Felix je znetvořen svým úhlavním nepřítelem, narkobaronem Franzem Sanchezem (Robert Davi). James Bond se vydává pomstít svého starého přítele a dokonce ignoruje příkaz od M, který mu odejímá "licenci na zabíjení". Za pomoci agentky CIA Pam Bouvierové (Carey Lowell) se pouští do boje proti Sanchezovi a jím korumpovaným vládám v Jižní Americe. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (418)
Z mého pohledu lepší než Dech života, kde James unikal z Bratislavy do Vídně přes Tatry :-) Hodně lidí ji, zdá se (alespoň podle CSFD), odmítá, i když nevím proč. Ano, je trochu psychologičtější, Jamese teď nejvíc táhne pomsta z mrtvého kamaráda. Ale proč ne? Jinak Timothy mi do role Bonda celkem sedí, mám ho dokonce radši než Moora, který na mě v celkovém dojmu ze svých 7 bondovek působil hodně staře... ()
16. bondovka - Všemi odmítaný snímek. Považovaný za potupu Bonda. Hloupý akčňák. Z Bonda je Rambo. A kdesi cosi. Kdepak. Odebrané Povolení zabíjet je v TOP3 Bondovek. Platí tu to samé co u Lazenbyho debutu. Příběh, který Jamese posouvá někam dál je zavrhován. Ale také se na to podívejte tak, že 16. bondovka započala novou éru akčního filmu. Viděli jste někdy do té doby, že by se v akčňáku rozebíraly psychické pochody hlavního hrdiny. Ne. A najednou v 90. letech se s nimi roztrhl jak se říká pytel. Ale pokud to mám brát v kontexu bondovek - Jamesovi zmrzačí přítele. Nestojí proti němu parodická světovládná organizace, ale mnohem nebezpečnější drogová mafie. A tak musí zvládat největší partu zločinců za kariéru. V čele stojí poďobaný ultra padouch Franz Sanchez. Jeho hlavní poskok Dario si hraje s ostrými noži. Účetnictví vede úlisný Truman-Lodge. Drogy přepravuje ustrašený Milton Krest a v popředí všeho náboženský šejdíř moderátor Butcher. Navíc má Sanchezova organizace prsty v CIA a v politice. No a když si scénárista vymyslí takto zvrácené postavičky musí Bond zákonitě přitvrdit. Což vede k vašemu odmítání. Nebudu to vyvracet, jen říkám, že je to neprávem.... John Glen cistenrovým finále potvrzuje, že byl nejlepším režisérem co se týče tvrdé akce. Raději neříkám realistické, páč cisterna jedoucí po kolch jen jedné straně někoho přivádí k zuřivosti :-) Good Bye Mr. Dalton. Nebýt všeobecného nepochopení mohl jste tu s námi být ještě dlouho. ()
Dalton představuje největší selhání v dějinách bondovské série. Nechte mě to vysvětlit. Po skomírající éře "moorovek" přišel herec s obrovským kouzlem, fyzickým potenciálem a ochotou postavu posouvat, produkce ale bazírovala na tradičním scenáristicko-režisérském týmu. U Dechu života ten konflikt pohledů není ještě tak vyhraněný, ambice a tradice se střetly nejvýrazněji právě zde. Snaha dostat do hry emoce a privátní sféru došla naplnění jen na straně hlavního představitele, který skvěle kombinuje "ikonické" pózy (casino) a privátní charakteristiky (Bond je uzavřený samotář, který, když s ironií v oku nehraje roli neporazitelného agenta, působí unaveně, plaše, v kritických situacích dokonce vystrašeně). Scénář se pokouší o příběhový posun, zakomponování přesahu (k samurajským filmům i žánru revenge movie), změnu zaběhaného stylu, kdy příběh neslouží jako oslí můstek "from stunt to stunt", ale kdy vyprávění je alfou a omegou. Jenže klíčová linie s pomstou je nedohraná a nedotažená, nakonec se zase spíš zachytává povrchních rekvizit, a tak je Dalton a jeho touha "pochopit Bonda jako člověka" sám voják v poli. I John Glen, jakkoli se víc posunul k realistickému stylu (zobrazení násilí, ale i akčních scén), pořád spoléhá na osvědčené trademarky - problém je, že za svou pětifilmovou bondovskou kariéru se nikdy vysloveně neblýskl a šanci uchopit sérii zcela po svém nevyužil ani zde. Přes všechnu kritiku jde o výtečný počin, odkazující v mnohém k In Her Majesty Secret Service a díky Daltonovi posouvající potenciál tohoto odmítaného dílu. Strašná škoda, že se Timothy už nestihl setkat s Martinem Campbellem a jeho vklad do bondovského vesmíru tak naplno využil až Daniel Craig. Stejně mi ale přijde, že Povolení zabíjet vlastně předběhlo svou dobu - úsilím přesadit mýtus do realističtějšího světa a dát mu "kořeny" a city. Lze pochopit, že v době, kdy křižoval kiny Indy, Návrat do budoucnosti 2 či Smrtonosná zbraň 2, se to mohl jevit celkem bláhové... snad jen k tomu Burtonovu Batmanovi měl náhle James překvapivě blízko. ()
Po 20 letech a průkopnickém, přesto též nedoceněném On Her Majesty's Secret Service, se Bond s jeho představitelem opět loučí v čistě osobním stylu. Nebýt Licence to Kill, možná bychom dnes vůbec neznali hrdiny typu Jasona Bournea. Daltonovo rozervané a agresivní pojetí agenta 007 je mimochodem fascinující a Craig na něj svými bondovkami skvěle navazuje, obzvláště pak v Quantum of Solace s podobným motivem pomsty. ()
Galéria (147)
Zaujímavosti (38)
- Přestože si ve světě vedl snímek dobře, v USA se jedná o do té doby nejméně výdělečným filmem ze série. (Terva)
- Mike Grell, spisovatel a výtvarník, pracující pro DC Komiks v New Yorku, přepracoval filmovou předlohu do barevného grafického románu. (Terva)
- Ve scéně, kdy Sanchéz (Robert Davi) střílí po Bondovi (Timothy Dalton) na návěsu cisterny, je možné zaznamenat, že zvuk odražených kulek od kovové konstrukce koinciduje s melodií filmu. (Zofan)
Rok 1989, Povolení zabíjet. 16. bondovka a druhá, kde si agenta 007 zahrál právě Dalton. Ten se po vydání své debutující bondovky Dech života dočkal různých reakcí, přičemž mnoho lidí prostě nemohlo přijít na chuť tomu, že bondovky s Daltonem ztratili vtip, stali se více realistickými a na Jamese Bonda vrhli tak trochu nový pohled. I přes tehdy vlažné přijetí ovšem Dalton dostal druhou šanci a jedno bylo v případě jeho druhé bondovky jasné- Pokud už Dech života mnoha lidem nesedl, Povolení zabíjet to možná bude mít ještě těžší. Povolení zabíjet v podstatě nesplňuje už v podstatě klasickou představu o bondovkách- Hlavní záporák tu nechce ovládnout svět, klasické trademarky série víceméně chybí a James Bond tu není ten klasický šarmantní hezoun, který zvládne zachránit svět a přitom do postele ideálně dostat 2-3 ženy. Bond je tu tentokrát mašina na zabíjení, kterou vyprovokuje drogový baron Franz Sanchez, který znetvoří jeho přítele z CIA Felixe Leitera a ještě mu přitom zabije ženu. Vůbec poprvé je tak dokázané, že přátelství, které napříč sérii mezi Jamesem Bondem a Felixem Leiterem vzniká má nějakou váhu. Zajímavé přitom je, že se do role Leitera vrátil David Hedison, který již předtím tuto postavu ztvárnil v bondovce Žít a nechat zemřít (vůbec první bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli) a Leiter navíc zmíní, že měl Bond kdysi dávno ženu. Smyčka se tak vrací k bondovce Ve službách Jejího Veličenstva, která se jako vůbec první snažila Bonda tak trochu nešikovně polidštit. Navrátivší režisér John Glen (pro kterého jde zároveň o poslední bondovku) ovšem zdárně zanechal motivy, které načrtl už v Dechu života a z Jamese Bonda se tak definitivně stává charakterní role. Bond navíc hned ze začátku přijde o povolení zabíjet, stává se zběhlým agentem a jediný, kdo mu ze své vlastní iniciativy pomáhá je Q v podání ikonického Desmonda Llewelyna. Bond se v zásadě vydává na cestu pomsty, která je z lidského pohledu pochopitelná, zároveň se ale vůbec poprvé nabízí otázka, zda náhodou James Bond přeci jen není sadista, který již bez chladnokrevného vraždění nemůže žít a jeho cesta pomsty je pouze ideální pro ukojení jeho tužeb. Tahle bondovka prostě není vyloženě divácky vděčná, zároveň ale plní ideální předpoklady v oblasti akční stránky. Definitivně to ukazuje, že režírování celkem 5 bondovek Glena jako režiséra vyspělo, protože jeho poslední bondovka má nejlepší akci, která má spoustu kreativních nápadů, které se navíc tentokrát musí obejít bez zásoby vychytávek od Q. Háček možná tkví v tom, že se tahle bondovka vydá tak zásadně odlišným směrem, že by možná bylo lepší, kdyby Glen natočil klasické krimi. To by jinak fungovalo bravurně i už jen díky výbornému Robertovi Davimu (jeho záporák Franz Sanchez je prostě luxusní), kterému člověk drogového lorda jednoduše věří a navíc patří mezi nejlepší záporáky celé série. Navíc je jeden z jeho poskoků Dario v podání mladičkého Benicia del Tora a jeho (v rámci série) minimalistické cíle jsou příjemnou změnou. A i ta Bond girl v podání Carey Lowell je strašně fajn. Vlastně mě skutečně mrzí, že Timothy Dalton v téhle formě nikdy nedostal třetí šanci. Na tu opravdu mohlo dojít v roce 1991, po premiéře Povolení zabíjet ovšem došlo k právním sporům ohledně vlastnictví značky a James Bond se tak následně na plátnech kin objevil až v roce 1995. To už ovšem bez tváře Daltona, kterému mnoha fanoušků Bonda kvůli jeho redefinici pojetí agenta 007 nemohlo přijít na jméno, mnozí ovšem naopak ocenili, že byl konečně někdo schopný dát Bondovi duši (Dalton naštěstí není George Lazenby). Právě následující éra s Piercem Brosnanem se vrátila spíše k odlehčenějšímu duchu Mooreových bondovek, následující éra s Danielem Craigem se ale vydala cestou, která má blíž právě k Daltonovým bondovkám. A je bezpochybné, že právě Daltonovy bondovky navedli směr, kterým se později vydali bondovky s Craigem....... () (menej) (viac)