Povolení zabíjet
Licence to Kill
Réžia:
John GlenKamera:
Alec MillsHudba:
Michael KamenHrajú:
Timothy Dalton, Carey Lowell, Robert Davi, Talisa Soto, Frank McRae, David Hedison, Everett McGill, Wayne Newton, Benicio Del Toro, Anthony Starke (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Brzy po svatbě je žena Felixe Leitera (David Hedison) zavražděna a Felix je znetvořen svým úhlavním nepřítelem, narkobaronem Franzem Sanchezem (Robert Davi). James Bond se vydává pomstít svého starého přítele a dokonce ignoruje příkaz od M, který mu odejímá "licenci na zabíjení". Za pomoci agentky CIA Pam Bouvierové (Carey Lowell) se pouští do boje proti Sanchezovi a jím korumpovaným vládám v Jižní Americe. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (418)
Daltonovkám jsem původně docela křivdil. Ale měl jsem k tomu své důvody. Timothy Dalton se svým úsměvem a charizmatem do role Bonda absolutně nepasuje, stejně poloha Bonda jako emocemi ovládaného romantika, navíc beze smyslu pro humor. V tomhle díle je vůbec všechno postaveno tak trochu na hlavu. Soupeřem mu jsou "obyčejní" drogový dealeři (podruhé, po těch neobyčejných z "Live and Let Die"), motivem osobní msta, která se střetává se zájmy CIA i azijské rozvědky, jedná mimo MI6, o Bonda soupeří obě Bond-Girl a do skutečné akce se dostává i Q, který tu má asi nejvíc prostoru ze všech dílů. A tou skutečnou akcí myslím akci, za kterou by se nemusely stydět ani thrillery let '90. Jako film to rozhodně špatné není, ale osobně mám problém s tím, že když zazní bondovské téma, přijde mi to trochu jako omylem. Jsem na trochu jinou stylizaci a skloubit bondovský feeling s moderním thrillerem se povedlo až následovníkům jak Daltona, tak Johna Glenna. ()
Pri sledovaní bondoviek ma napadá jedna choroba. Mentálna anorexia. Zámerne chýba tejto sérii konzumných krimináliek akákoľvek výživa. Varia z jednej prevarenej vody. Popová pesnička v úvode, popová akcia tiež v úvode, očakávania - ktorýže herec si skúsil tú trapáreň tentoraz. Technické čačky -mačky a samozrejme inovácie. Tiež bez chuti zápachu a výživy. Hlavne nech je tam veľa hluku, ultrazloduch, čo vždy vysvetlí svoje grázlovstvá (chráň si chráň tie krásne grázlovstvá) a ženy čo hýbu Bondovým popredím i pozadím. Bondgrlz. No bomba! Tá hrozí buchnúť vždy v závere. A nemení sa to nemení, ani keď je odobraná licencia zabíjať. A nemení sa to ani s kadejakými morálnymi relativizovaniami a inováciami starých postupov a overených citátov, ktoré už údajne v posledných bondovkách chýbajú. Staré prevarené klišé nahradili iné umelé náhražky. Ale zase: bez výživnej hodnoty.Také vychrtnuté ako tie chudiatka anorektické, čo nabehli na diktát módy. Darmo, z hovna bič upletieš len veľmi výnimočne. Bondov prípad to ale nebol,nie je a nebude. ()
Co si tak pamatuji, tak tohle je asi nejslabší film celé bondovské série. Timothy Dalton je ze všech představitelů Bonda ten nejhorší. Typově se hodí spíše do romantických filmů, než do akce. Na zabíjení lidí a svádění žen má moc něžný pohled a divák mu prostě nevěří. Natáčení filmu navíc spadlo do tuhých osumdesátých let, kdy vrcholil úpadek hudby, módy a kultury celkově. A tak bond-grils, jejich obludné účesy, šaty, písně jsou bohužel poplatné této temně kulturní etapě. Také herci film moc nezachraňují. Carey Lowell i Talisa Soto jsou herecky doslova tragické. A Benicio Del Toro má projev herců z podřadných jihoamerických telenovel, člověk by nevěřil jakých výkonů bude tento herec o deset let později schopen. Naštěstí film od úplného debaklu zachraňují slušné akční scény a tak se nejedná o úplný propadák. ()
Rok 1989, Povolení zabíjet. 16. bondovka a druhá, kde si agenta 007 zahrál právě Dalton. Ten se po vydání své debutující bondovky Dech života dočkal různých reakcí, přičemž mnoho lidí prostě nemohlo přijít na chuť tomu, že bondovky s Daltonem ztratili vtip, stali se více realistickými a na Jamese Bonda vrhli tak trochu nový pohled. I přes tehdy vlažné přijetí ovšem Dalton dostal druhou šanci a jedno bylo v případě jeho druhé bondovky jasné- Pokud už Dech života mnoha lidem nesedl, Povolení zabíjet to možná bude mít ještě těžší. Povolení zabíjet v podstatě nesplňuje už v podstatě klasickou představu o bondovkách- Hlavní záporák tu nechce ovládnout svět, klasické trademarky série víceméně chybí a James Bond tu není ten klasický šarmantní hezoun, který zvládne zachránit svět a přitom do postele ideálně dostat 2-3 ženy. Bond je tu tentokrát mašina na zabíjení, kterou vyprovokuje drogový baron Franz Sanchez, který znetvoří jeho přítele z CIA Felixe Leitera a ještě mu přitom zabije ženu. Vůbec poprvé je tak dokázané, že přátelství, které napříč sérii mezi Jamesem Bondem a Felixem Leiterem vzniká má nějakou váhu. Zajímavé přitom je, že se do role Leitera vrátil David Hedison, který již předtím tuto postavu ztvárnil v bondovce Žít a nechat zemřít (vůbec první bondovka s Rogerem Moorem v hlavní roli) a Leiter navíc zmíní, že měl Bond kdysi dávno ženu. Smyčka se tak vrací k bondovce Ve službách Jejího Veličenstva, která se jako vůbec první snažila Bonda tak trochu nešikovně polidštit. Navrátivší režisér John Glen (pro kterého jde zároveň o poslední bondovku) ovšem zdárně zanechal motivy, které načrtl už v Dechu života a z Jamese Bonda se tak definitivně stává charakterní role. Bond navíc hned ze začátku přijde o povolení zabíjet, stává se zběhlým agentem a jediný, kdo mu ze své vlastní iniciativy pomáhá je Q v podání ikonického Desmonda Llewelyna. Bond se v zásadě vydává na cestu pomsty, která je z lidského pohledu pochopitelná, zároveň se ale vůbec poprvé nabízí otázka, zda náhodou James Bond přeci jen není sadista, který již bez chladnokrevného vraždění nemůže žít a jeho cesta pomsty je pouze ideální pro ukojení jeho tužeb. Tahle bondovka prostě není vyloženě divácky vděčná, zároveň ale plní ideální předpoklady v oblasti akční stránky. Definitivně to ukazuje, že režírování celkem 5 bondovek Glena jako režiséra vyspělo, protože jeho poslední bondovka má nejlepší akci, která má spoustu kreativních nápadů, které se navíc tentokrát musí obejít bez zásoby vychytávek od Q. Háček možná tkví v tom, že se tahle bondovka vydá tak zásadně odlišným směrem, že by možná bylo lepší, kdyby Glen natočil klasické krimi. To by jinak fungovalo bravurně i už jen díky výbornému Robertovi Davimu (jeho záporák Franz Sanchez je prostě luxusní), kterému člověk drogového lorda jednoduše věří a navíc patří mezi nejlepší záporáky celé série. Navíc je jeden z jeho poskoků Dario v podání mladičkého Benicia del Tora a jeho (v rámci série) minimalistické cíle jsou příjemnou změnou. A i ta Bond girl v podání Carey Lowell je strašně fajn. Vlastně mě skutečně mrzí, že Timothy Dalton v téhle formě nikdy nedostal třetí šanci. Na tu opravdu mohlo dojít v roce 1991, po premiéře Povolení zabíjet ovšem došlo k právním sporům ohledně vlastnictví značky a James Bond se tak následně na plátnech kin objevil až v roce 1995. To už ovšem bez tváře Daltona, kterému mnoha fanoušků Bonda kvůli jeho redefinici pojetí agenta 007 nemohlo přijít na jméno, mnozí ovšem naopak ocenili, že byl konečně někdo schopný dát Bondovi duši (Dalton naštěstí není George Lazenby). Právě následující éra s Piercem Brosnanem se vrátila spíše k odlehčenějšímu duchu Mooreových bondovek, následující éra s Danielem Craigem se ale vydala cestou, která má blíž právě k Daltonovým bondovkám. A je bezpochybné, že právě Daltonovy bondovky navedli směr, kterým se později vydali bondovky s Craigem....... () (menej) (viac)
Ono to bylo stejně pitomé, jako bondovka-daltonovka předtím, jen si to ještě víc uškodilo tím, že zde bylo o mnoho méně humoru či humorných scének. Vlastně nebyly skoro žádné. Táhlo se to jako týden před výplatou a Dalton byl opět za toho „stréce v obleku“. Byl hrozný. Agent amatér, příšerný milovník, špatný hráč, nedůvtipný plašan. Nikdy už asi nepochopím, jak někdo mohl připustit, že se agent 007 pral jako kluk ze zvláštní školy, aby rozhazoval ručičkama a rozdával tak směšné pěsťovky? Ale to je fuk, to je jen taková vrtošivá… prostě pitomost. Ale dál, byla to smutná a nudná podívaná. A celá ta drogová zápletka mi přišla jako ze špatného sedmdesátkového seriálu. Dalton předvádí jakési agentské motovidlo, po celou dobu s výrazem: Ano, bolí mě zuby. A vůbec, pro mě byl celý tento snímek jako jedno velké rozčarování z bondovské iluze na cestě časem od Skyfallu po Dr. No. Největším plusem, učiněnou spásou, byla Bond girl Pam Bouvierová. Byla velmi suverénní a velmi sexy. Na několik málo zaškobrtnutí dokonale vymyšlená, napsaná a hlavně zahraná. Jakoby vyskočila z úplně jiné doby. Tedy závěrem, Carey Lowell to svým charismatem vytáhla z úplné bídy a nebyla vlastně sama, velmi mě pobavil i mladičký Benicio Del Toro v roli mafiánského pohunka. Celkové mi to ale přišlo jako nějaký nezdařený pokus o vtip. Pokus o akční film, který se chtěl svézt na jméně BOND. Dávám dvě hvězdy. Jednu za Del Tora a jednu za lovely Lowell. ()
Galéria (147)
Zaujímavosti (38)
- Kvůli stávce Svazu amerických scénáristů, která se roku 1989 odehrála, nemohl jeho člen Richard Maibaum svou práci na filmu dokončit. Scénář tak musel dopsat spoluautor Michael G. Wilson sám. (WolfR)
- Posledná bondovka natočená s Timothym Daltonom a zároveň prvá, ktorá začala sériu filmov natočených nie podľa Flemingovej predlohy. (stOKYi)
- Přestože si ve světě vedl snímek dobře, v USA se jedná o do té doby nejméně výdělečným filmem ze série. (Terva)
Reklama