Povolenie zabíjať

Po té kritické vlně na tento snímek mám chuť říci, že to byla nejlepší bondovka s Daltonem,abych měl klid, ale já to řeknu na plno--byla to doposud nejlepší Bondovka. To že je Bond v tomto příběhu osobní a není ve službách jejího veličenstva je rozhodně lepší než když se courá někde ve vesmíru. A já půjdu ještě dál, Timothy Dalton je pro mě nejreálnější BOND . Padouch Sanchez nikdy neměl zabíjet Bondovi kámoše a nebo vlastně měl, protože teď skutečně vidíme co to znamená nasrat BONDA. Dalton je nehorázně dobrej zabiják ať už s povolením nebo bez něj. Budu ještě osobnější Carey Lowell považuji za jednu z nejkrásnějších Bondgirl, doslova mě posadila na prdel, přesně to mě chybělo v posledních bondovkách, opravdu krásná a sexy a společně se sexy Talisa Soto vytvořili snad nejkrásnější dívčí tandem v bondovkách. Je jen škoda, že BOND byl tak nasranej a tak moc se chtěl pomstít, protože si klidně mohli střihnout trojku. Neodpustím si jedovatou poznámku, že byla obrovská hloupost neobsadit Daltona mnohem dříve do role agenta 007, jeho tvrdost mě doslova chytla. Půjdu si sehnat povolení zabíjet a producenti .........má msta bude osobní ! (31.12.2006)

Z mého pohledu lepší než Dech života, kde James unikal z Bratislavy do Vídně přes Tatry :-) Hodně lidí ji, zdá se (alespoň podle CSFD), odmítá, i když nevím proč. Ano, je trochu psychologičtější, Jamese teď nejvíc táhne pomsta z mrtvého kamaráda. Ale proč ne? Jinak Timothy mi do role Bonda celkem sedí, mám ho dokonce radši než Moora, který na mě v celkovém dojmu ze svých 7 bondovek působil hodně staře... (08.09.2007)

Dalton představuje největší selhání v dějinách bondovské série. Nechte mě to vysvětlit. Po skomírající éře "moorovek" přišel herec s obrovským kouzlem, fyzickým potenciálem a ochotou postavu posouvat, produkce ale bazírovala na tradičním scenáristicko-režisérském týmu. U Dechu života ten konflikt pohledů není ještě tak vyhraněný, ambice a tradice se střetly nejvýrazněji právě zde. Snaha dostat do hry emoce a privátní sféru došla naplnění jen na straně hlavního představitele, který skvěle kombinuje "ikonické" pózy (casino) a privátní charakteristiky (Bond je uzavřený samotář, který, když s ironií v oku nehraje roli neporazitelného agenta, působí unaveně, plaše, v kritických situacích dokonce vystrašeně). Scénář se pokouší o příběhový posun, zakomponování přesahu (k samurajským filmům i žánru revenge movie), změnu zaběhaného stylu, kdy příběh neslouží jako oslí můstek "from stunt to stunt", ale kdy vyprávění je alfou a omegou. Jenže klíčová linie s pomstou je nedohraná a nedotažená, nakonec se zase spíš zachytává povrchních rekvizit, a tak je Dalton a jeho touha "pochopit Bonda jako člověka" sám voják v poli. I John Glen, jakkoli se víc posunul k realistickému stylu (zobrazení násilí, ale i akčních scén), pořád spoléhá na osvědčené trademarky - problém je, že za svou pětifilmovou bondovskou kariéru se nikdy vysloveně neblýskl a šanci uchopit sérii zcela po svém nevyužil ani zde. Přes všechnu kritiku jde o výtečný počin, odkazující v mnohém k In Her Majesty Secret Service a díky Daltonovi posouvající potenciál tohoto odmítaného dílu. Strašná škoda, že se Timothy už nestihl setkat s Martinem Campbellem a jeho vklad do bondovského vesmíru tak naplno využil až Daniel Craig. Stejně mi ale přijde, že Povolení zabíjet vlastně předběhlo svou dobu - úsilím přesadit mýtus do realističtějšího světa a dát mu "kořeny" a city. Lze pochopit, že v době, kdy křižoval kiny Indy, Návrat do budoucnosti 2 či Smrtonosná zbraň 2, se to mohl jevit celkem bláhové... snad jen k tomu Burtonovu Batmanovi měl náhle James překvapivě blízko. (24.09.2012)

Bondovky s Daltonem se spolu s Goldfingerem řadí k těm nejlepším starým Bondovkám co se děje týče (starým protože jsem ročník 91). Ohledně sympatičnosti hlavního hrdiny jsem byl také spokojen (možná nejspokojenější), Dalton dosahuje kvalit Conneryho (Lazenby mi nevadil) a co se týče R. Moora tak ten mi vzhledově moc neseděl a ani jeho bondovky se mi po dějové stránce moc nelíbily. Největší škoda je, že si Dalton zahrál Bonda pouze dvakrát (namísto nesympatického Moora, který jej ztvárnil 7x). (25.11.2014)

Natvrdo uvařené krimi spíše než plnokrevná bondovka. Nakládání s protagonistou, potažmo s celou sérií je odvážné, jen poněkud neuvážené. Nahrazení oficiální mise štvavou cestou osobní msty, až příliš realistické pozadí zločinů (obchod s drogami) a větší krvavost (včetně pár gore chuťovek) ubírá filmu na lehkosti a oné nezaměnitelné bondovské únikovosti. Humor takřka vymizel, což je po Mooreově rozverném geronto-blbnutí skok z extrému do opačného extrému. Když ovšem zkousnete zvýšený výskyt klábosivých scén, dramaturgicky funguje Povolení zabíjet výtečně. Pomalým utahováním šroubů Bond zlosyny v zásadě donutí pobít se navzájem (inspirací scenáristům byl Kurosawův Yojimbo), aby ve zdařile vystupňovaném, na hranu jdoucím akčním finále jen vykonal svou definitivní mstu na odporně krutém záporákovi. Nepodbízivě krásná bondgirl (Carey Lowell) film vyzdvihuje těsně nad tři hvězdičky. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, HAL, Tiiso (25.07.2011)