Povolenie zabíjať

Bondovky s Daltonem se spolu s Goldfingerem řadí k těm nejlepším starým Bondovkám co se děje týče (starým protože jsem ročník 91). Ohledně sympatičnosti hlavního hrdiny jsem byl také spokojen (možná nejspokojenější), Dalton dosahuje kvalit Conneryho (Lazenby mi nevadil) a co se týče R. Moora tak ten mi vzhledově moc neseděl a ani jeho bondovky se mi po dějové stránce moc nelíbily. Největší škoda je, že si Dalton zahrál Bonda pouze dvakrát (namísto nesympatického Moora, který jej ztvárnil 7x). (25.11.2014)

Je zvláštní, že to, co bychom dnes přehlédli, nám u filmu, který byl natočen před lety, může třeba vadit. Tohle je podle mě takové Bondovo našlápnutí do nových časů, co na tom, že změnilo představitele a mělo delší přestávku. Brosnan nad ním totiž vzhlížel už delší dobu. A navíc je to s odstupem už stejně jedno. (29.09.2009)

Překvapuje mě, že zrovna Povolení zabíjet mohlo být polibkem smrti pro celou sérii. Dalton ani tady nezklamal. Jeho Bond je emocionálně pestřejší a dává tak zapomenout na tragický pokus Lazenbyho o něco podobného. Cesta za odplatou je však značně utahaná a nebýt odmítnutí poslušnosti, tak nenabízí další vypjaté zkoušky charakteru, ale jen hromady mrtvol. (06.05.2019)

Daltona mám v téhle roli fakt rád, takže mě mrzí, že zrovna on neuspěl a málem poslal sérii k čertu. Vždyť ty jeho filmy byly jedny z nejlepší bondovek. Dějová linka se mi zamlouvá, tyhle osobní příběhy o pomstě jsou vždy velmi osvěžující a těší mě vidět nejlepšího agenta, jak se žene za šmejdem, který ublížil jeho příteli. Samozřejmě nic proti tomu, když James zachrání planetu. Ohromně mi sedí Robert Davi, ten by se svým charismatem mohl bourat stěny, stejně jako tehdy mladý Del Toro. Největší star ale stejně představuje Desmond Llewelyn, který se dočkal většího zapojení do děje a jako Q v akci exceluje. (10.02.2007)

Daltonovkám jsem původně docela křivdil. Ale měl jsem k tomu své důvody. Timothy Dalton se svým úsměvem a charizmatem do role Bonda absolutně nepasuje, stejně poloha Bonda jako emocemi ovládaného romantika, navíc beze smyslu pro humor. V tomhle díle je vůbec všechno postaveno tak trochu na hlavu. Soupeřem mu jsou "obyčejní" drogový dealeři (podruhé, po těch neobyčejných z "Live and Let Die"), motivem osobní msta, která se střetává se zájmy CIA i azijské rozvědky, jedná mimo MI6, o Bonda soupeří obě Bond-Girl a do skutečné akce se dostává i Q, který tu má asi nejvíc prostoru ze všech dílů. A tou skutečnou akcí myslím akci, za kterou by se nemusely stydět ani thrillery let '90. Jako film to rozhodně špatné není, ale osobně mám problém s tím, že když zazní bondovské téma, přijde mi to trochu jako omylem. Jsem na trochu jinou stylizaci a skloubit bondovský feeling s moderním thrillerem se povedlo až následovníkům jak Daltona, tak Johna Glenna. (15.02.2007)