Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
"Na takový návaly tady nejsme zařízený", "Růženka, která se před týdnem vypravila - "děvenka moje starostlivá" - pro šafrán a trochu toho zázvoru.", "Pij! To že řekla? To musí být ženská.", "Naše staré hodiny bijí čtyři hodiny", "Neříkej, že je zde s tebou něžné pohlaví!? Nejen pohlaví! ", "Dobro je prisjetiti se da prividno prav prut prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje...které zapomněl".................... moje hodnocení = 10 z 10. ()
Slabší kousek... Premiéra v den rezignace Důbčeka 17.4.1969...normalizace startuje...a divadlu začíná krušných 20 let...😢 Při přípravě stejnojmenného divadelního představení v roce 1969, z kterého je tento záznam, byli přizváni režisérem Smoljakem jako hudební konzultanti skladatel Jan Klusák a dirigent Pavel Vondruška, za odměnu jim bylo dovoleno si zahrát pár představení. Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán a tak mě strach o existenci souboru. ()
"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. ()
Geniálnímu semináři nechybí vůbec nic z cimrmanovského vtipu, nejlepší příspěvky přednáší Miloň Čepelka. Erömü! Hra už je ale ve srovnání s jinými díly jednoho z řady nedoceněných českých géniů docela slabá a s místy dost hloupými vtipy, které by se spíše hodily do nějakého nováckého Kameňáku (hlavně Čepelka mi v této hře nějak nesedl). I mistři Svěrák a Smoljak se někdy utli. Rozhodně jedna z nejslabších her, ale zase ne tak slabá, jak to z mého popisu vypadá... sem tam je to taky hodně vtipné... No, no, to je spěchu. Mám jen dvě ruce a nejste tady sám! ()
1066. hodnocený film: Další báječné divadelní představení autorů Smoljak - Svěrák, tentokrát však v hlavní roli Miloň Čepelka coby vzduchoplavec a šenkýřka v jedné osobě. Krásná ukázka toho, že není zapotřebí muzikálového megalomaství, kde se sejde na jevišti 50 herců/zpěváků a jeden křičí přes druhého. Minimalismus je unikát a Jára Cimrman je už dneska klasika. 5* si tahle hra jistě zaslouží, protože pobaví spoustu lidí a člověku zůstane hodně hlášek v paměti. 5* ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (23)
- Premiéra hry byla v den, kdy v Československu začala normalizace. (Kulmon)
- Cimrmanova hra s nejvíce reprízami (přes 1000). (Kulmon)
- Tento záznam hry Hospoda na Mýtince byl natočen v době, když už se doprovodná hudba z pásku zpomalila. Je to samozřejmě kvůli tomu, že aktérům již rychlý záznam hudby ujížděl a bylo nutné ho zpomalit. Porovnat to lze na 4. záznamech. Je dobré si všímat i roků, kdy záznam vznikl. V představení „Cimrman sobě“ (1991) je pásek z původní rychlostí. Na této verzi (1997) je pásek mírně zpomalen. V představení „Ze hry do hry“ (2007) je pásek celkem značně zpomalený. A v představení „Psaní do nebe“ (2017) je zpomalení asi nejznačnější. (mnaucz)
Reklama