Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (184)
Nechci prozrazovat, ale ten dějový zvrat, co ke konci přijde, za to by se nemusel stydět ani některý z moderních seriálů. To propojení Cimrmanovy fiktivní hry s ústavem pro přestárlé, bylo naprosto geniální. "Křivý nožičky, na zádech číslo, oni vypadaj jako fotbalisti." Po zdařilém semináři nás soubor obohatí zpěvem Elektrického valčíku a pak to přijde. Jedno z nejlepších představení. "Ruce na deku. Obě!" ()
Pumpa v zimě---Franta Pepa jednička--- Všechny hry (snad až na velmi slabou Afriku) jsou geniálním úkazem brilantního inteligentního humoru a na žádnou z nich nemohu použít nic jiného než superlativy. Pánové autoři (ať jste dosud mezi námi nebo již v českém nebi), smekám před Vaší inteligencí, všeobecným rozhledem, uměním pobavit, uměním hrát, předávat lidem radost a nenápadně šířit vědomosti o historii nejen naší země. ()
Dobrá hra, ale přijde mi celkově taková pozapomenutá a přehlížená. je to asi tím, že má pro jednou kvalitnější seminář než hru a pro představení jsou rozlišována hlavně podle her. Zde je spíše průměrná, zato myšlenka semináře jako diskuze po představení před představením byla výtečná a velmi dobře zpracovaná. Tentokrát 80 %. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Škoda, že se nedá hodnocení rozdělit mezi nadprůměrný seminář a podprůměrnou hru (podprůměrnou v měřítku Divadla Járy Cimrmana). Vynikající „slepokolejní“ seminář, vedený jako vždy excelujícím Zdeňkem Svěrákem, bohužel markantně převyšuje hru samotnou, jenž ačkoliv vygradovaná nápaditou pointou, během svého trvání nepřináší mnoho humorných situací……….na druhou stranu, pořád je to Jára Cimrman. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (30)
- Část semináře, kdy členové souboru tvoří anekdoty, ač to tak možná nevypadá, není improvizací. Tuto část semináři bychom prakticky ve stejné podobě slyšeli i v době prvních repríz v roce 1982. Miloň Čepelka k tomu uvedl: „Ono ani moc nešlo improvizovat. Jednak to neumíme a za druhé text musel být předem schválený a nemohl se měnit. Taky se až na pár drobných změn za tu dobu nezměnil. Až po revoluci ty drobné změny, či nové vtípky mohli do hry bez problémů.“ (mnaucz)
- Věta: "někdo si pustí hubu na špacír a pak se klepe, že půjde za katr" musela být zcela odstraněna. (Kulmon)
- "Vedle veliké rakve monarchie pohřbí lidstvo i malé rakvičky jejich přisluhovačů. Děti, které přivedete na svět, pane Formánku, už nebudou znát slovo Pihrt." I tato věta se v představení nesměla v 80. letech objevit. (Kulmon)
Reklama