Mach a Šebestová

Proč to dělat jednoduše, když to jde udělat složitě. A takové je to v této české pohádce plné soudruhů se vším. Autoři vymysleli zajímavé příběhy i postavy, které Petr Nárožný všechny skvěle namluvil a zároveň i odvyprávěl příběh, ale určitý cit, co je vhodné ukazovat dětem v roce 1976 jim trochu chyběl a tak nejen pes Jonatán musel vydržet poměrně nepříjemné situace. I tak se ale Mach a Šebestová zapsali do historie a dnes po 40. letech je zná téměř každý. (01.03.2023)

Klasický dětský večerníčkový seriál. Co slovo, to klasický termín. I to mnohé naznačuje. Česká škola animovaného filmu ve svém televizním příspěvku přispěla do jejích dnes již nadčasových hodnot nemalou měrou. Pohádková féerie dvou spolužáků z prvního stupně dnes už zase devítileté školy zaujme nespoutatelnou hravou fantazií moderní pohádky, která pro svou současnost nerezignuje na elementární pohádkovost. Klasickým znakem české školy je i výtvarné pojetí animace, které se nikoliv náhodou snaží s převládajícím úspěchem přiblížit dětské kresbě adekvátního věku (tj. kolem 10 let). Mimořádně zdařilé namluvení Nárožným doplňuje dlouhou řadu skvělých českých herců, věnujících se na špičkové úrovni i této části filmové tvorby (Brodský, Höger, Bohdalová, Dvořák). Zhlédnuvše tento skvost, jsme i my znovu dětmi. A ani se do toho - bez ohledu na pohlaví a věk - nemusíme příliš nutit. Spíš naopak. (23.09.2007)

Všechny díly Macha a Šebestové jsou nádherně nakreslené Adolfem Bornem a plné humoru, který ještě více vynikl v komentování Petra Nárožného. Nejvíce se mi líbí třetí díl "Člověk neandrtálský" a čtvrtý "Kropáček má angínu" a poslední "Ukradené sluchátko". [10529. hodnocení, 137. komentář, 87%, 85. nejlepší seriál] (05.07.2020)

Mám rád tenhle seriál pro jeho originalitu, přecejen Džin z lahve není takovej frajer jako mobil, tedy utržené sluchátko, s hlasem Petra Nárožného, který na jakékoliv prání pokaždé jen sametově odvětí: Ale prosíím:) "Halo, halooo, proč je koček málo? A tak štěkám jako hrom, ať je koček milion." "Ale prosím." Z toho fakt umírám:) (12.08.2008)

Po létech jsem se mimoděk k tomuto hitu vrátil a přečetl jej za pár večerů dětem na dobrou noc - úspěch u této další generace vpravdě zaznamenání hodný (a to v ostré konkurenci kvanta novodobých sponge bobů či blesk mekqínů). Skóruje zde obyčejnost a naprostá analogie a blízkost/dostupnost dějového prostředí (každý z nás je de facto Mach nebo Šebestová a jsme zasazeni do analogického mikrosvěta jako oni), originální a fantazijní výtvarný rukopis, akční dějová stránka, (nejen) pohádkový smysl pro spravedlnost, lehce výsměšný humor a plkavý pitvořivý dabing. To je pěkná směsice.. Dabing samotný jinak považuju v tomto případě za zcela klíčovou součást celku díla jako takového, protože geniálně empaticky dobarvuje výtvarný obraz zvukem, čímž mu přidává další a již neoddělitelnou kvalitu (o podpoře a dynamizaci příběhu samotného samozřejmě ani nemluvě). No a když to pak nahlas čtete, ať chcete či ne, hrajete si na Nárožného..:) (07.09.2016)