Réžia:
Petr KolihaScenár:
Václav ŠašekKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Miki JelínekHrajú:
Ondřej Pavelka, Karel Heřmánek, Vladislav Beneš, Iva Hüttnerová, Jan Hartl, Radoslav Brzobohatý, Josef Vinklář, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Vladimír Salač, Eva Salzmannová, Jiří Císler (viac)Obsahy(1)
"Tento příběh byl volně inspirován skutečným kriminálním a soudním případem. Odehrál se v Praze a v Tatrách v letech 1926-1928 a byl později označen za jeden z největších, ne-li vůbec největší, jaký předmnichovská republika zažila. Přesto se tehdejší policii a justici nepodařilo objasnit a uzavřít případ tak, aby ještě dlouho po skončení procesu nevyvolával oprávněné otázky. I když soud vynesl rozsudky, zůstal případ svým způsobem otevřený, a tak je také zachycen ve scénáři, který zůstal v základním půdorysu věrný skutečnosti," říká scenárista Václav Šašek, autor dvoudílné televizní inscenace Proces s vrahy Martynové... Proces zabíral první stránky tehdejších raníků i večerníků, novin všech politických stran a směrů. Proč tolik senzace? Do té doby pro vraždu před soudem stávali většinou lidé, kteří trestný čin páchali z běžných pohnutek: žárlivost, sociální motivace, loupež. Tentokrát se před soudem pro vraždu ocitli tři mladí intelektuálové: lékař, spisovatel, esejista, překladatel, divadelní kritik a recenzent - v jedné osobě, známý novinář se styky ve vysokých kruzích a herec. (Česká televize)
(viac)Recenzie (31)
Jako studie lidských charakterů, především té záporné části lidských vlastností je to víc než ucházející. Pavelka jako sebestředný cynický manipulátor, Heřmánek jako sobec, defraudant a lhář a Beneš jako slaboch a pokrytec tvoří dohromady pěkně zvrhlý trojlístek... Dobrá příležitost k charakternímu herectví, které využil především Pavelka vzhledem k tomu, že má největší prostor a jeho postava k sobě váže největší pozornost. Celkový dojem: 75 %. Jen ta stopáž vzhledem ke dvěma dílům je přetažená. ()
Film jsem shlédnul poprvé dnes, když ho ČT zpřístupnila pro smrti Karla Heřmánka. Na to, že se jedná o inscenaci z doby těsně před revolucí musím uznat, že je to slušné a koukatelné. Výkony herců na téměř divadelním prostoru jsou výborné a atmosféra se taky povedla. Jediné, co se mi nepozdává je samotný soudní případ. Že by šlo otevřít případ vraždy bez nalezení těla poškozené a bez prokázání násilné smrti? ()
Traja intelektuálni kaviarenskí povaľači Pavelka, Heřmánek a Beneš si užívajú zhýralý nočný život v pražských prvorepublikových kabaretoch, kľučkujú medzi veriteľmi aj ženami a popritom trúsia cynické hlášky. Sklapne im, keď sa stanú podozrivými z vraždy vyvolenej jedného z nich a následne sa na súde zapletajú do protichodných tvrdení a pochybných svedectiev. Súdne drámy a vyšetrovanie sú celkom zaujímavé, za zmienku určite stoja herecké výkony kriminalistu Brzobohatého, psychosvedka Abrháma aj advokátov Hartla a Munzara, no aj tak nakoniec nevedú k žiadnym jasným dôkazom viny. Hodne nevierohodne tiež pôsobia zábery z "Tatier" a konfrontácia pražského bohéma s bačovským otcom v ovčom kožuchu so zlou slovenčinou s prízvukom. Inak sa ale atmosféra celkom vydarila a ako televízna inscenácia to nie je zlé. ()
Už jen z toho námětu, který je inspirován skutečnou událostí, mě mrazilo v zádech.. Poctivě přiznávám, že ten úvod byl pomalý a jaksi vlažný, ovšem pak se to rozjelo a valilo se to expresem.. Karel Heřmánek toho sice moc nenamluvil, přesto působil přirozeně přesvědčivě.. Moc se mi líbil Radek Brzobohatý, tohle je přesně role, která mu padne jako ulitá, čestný a spravedlivý muž.. Luděk Munzar a Josef Abrhám jsou tu úžasní a pochvalu jistě zaslouží i Jan Hartl, já mu věřila každé slovo.. Mýma očima zdařilé kriminální drama.. ()
Československá dvojdílná televizní inscenace natočená podle skutečné události, která se převážně zabývá soudním procesem s třemi obžalovanými muži, kteří se měli podílet na smrti bohaté ženy. Obžalovanou trojici mužů tvoří lékař Klapáč (O. Pavelka), novinář Mikovec (K. Heřmánek) a neúspěšný herec Korejs (V. Beneš). Tito pánové byli zpočátku přátelé, kteří z nemístného žertu vymýšleli nápady, jak se zbavit nepohodlné ženy (I. Hüttnerová). Zejména dr. Klapáčovi, který byl, jak se zdá, hlavní postavou inscenace, přišel tento druh humoru velmi zábavný, což podtrhl účastí na falešném svatebním obřadu, kde vystupoval jako nepravý oddávající. Jaké však bylo jeho překvapení, když se najednou ocitl u soudu, kde se pod dohledem soudce R. Lukavského vyšetřovala vražda paní Martynové. Zpočátku snižoval význam soudního přelíčení, dokonce se soudu vysmíval a domníval se, že mu tato negativní reklama zvýší věhlas v očích veřejnosti. Pozdě pochopil, že tady končí veškerá legrace a jeho svoboda je vážně ohrožena. Snímek lehce vyplňují retrospektivní pohledy na přátelské žertování mezi obžalovanými, většina snímku se však odehrává v soudní síni. Samotné přelíčení je velmi zmatené, neboť všichni obžalovaní často mění své výpovědi a vyprávějí nepravdu. Popis situace, která předcházela vraždě, je od jednotlivých obžalovaných podávána zcela odlišně. Divák se tak vůbec nedozví, kdo ve skutečnosti onu dámu zabil či zda byla vůbec zavražděna. Snímek P. Kolihy je výborně doplněn herci ve vedlejších rolích, státního zástupce představoval L. Munzar, Klapáčova obhájce ztvárnil J. Hartl. Dále můžeme sledovat R. Brzobohatého jako hlavního kriminalistu, kterému se však nepodařilo obstarat jakékoli důkazy a nebylo nalezeno ani tělo oběti. V roli nedůvěryhodného svědka se ukázal J. Abrhám. V jediné významnější ženské roli se objevila E. Salzmanová coby partnerka dr. Klapáče. V malé roli poslance se v jednom ze svých posledních televizních vystoupení objevil I. Prachař. Celkově se domnívám, že toto televizní dílo není nic výjimečného, děj je zřejmě úmyslně zmatený, aby se divák ani postavy nedobrali pravdy. I přes obsazení mnoha hereckých legend hodnotím tento film pouze průměrně. ()
Reklama