Zamatová extáza

Sakra nádherná atmosféra britský scény a glamrockový hudební odnože. ____ Sametová extáze, ač se to nezdá, disponuje nesmírně rafinovanou strukturou: 1, Vypravěčský model pátrajícího reportéra vychází z Občana Kanea. 2, Film provází flashbacky, v nichž se objevují nové postavy, které nejenže posléze nasedají na hlavní linii příběhu, ale taktéž vzpomínají a pomáhají odhalovat zase další postavy. 3, Vypravěč neustále zostřuje vidění různých postav, poté je zas opouští a zanechává v optice jiných postav. Kupříkladu hodně věcí je braných z pohledu Balea a stejně tak i Bale je pro spoustu postav zkoumaným objektem. Což vychází z tematizace skutečnosti, že umělec sám o sobě, stejně jako jeho dílo, nic neznamená. Tvar mu dává až úsudek ostatních lidí. 4, Začátek se obejde bez dialogu a vypráví přes montáž nechronologických sekvencí a přes nespolehlivého vypravěče (podveden je divák, zatímco autor se směje – ohledně postav, některé „ví“ a některé „neví“). 5, Vypravěč někdy jen pozoruje, jindy je aktivní a hroutícím se postavám pomáhá. Ale katarze stále nepřichází. 6, Všechny songy jsou dokonale (ve smyslu neviditelně) všité do příběhu. 7, Plus celý příběh provázejí intertextové (odkazy samotné), hypetextové (proplétání odkazů) a metatextové (dávající odkazům nový smysl) narážky. Tyhle kulturní reference (najít si je můžete na wiki) jen podtrhují konceptuálnost filmu. 8, Taktéž herci vycítili příležitost a ještě předtím, než je pohltil Hollywood, odvedli nadstandardní kus práce. (10.09.2008)

FIlm divoky a odviazany, ako 70-te roky same. Vtedajsiu dobu vam nepriblizi, on vas do nej na dve hodiny vtiahne. Na Dve hodiny posypane pozlatkom, nasiaknute mlznou atmosferou hlucnych nocnych barov, hiriacich farbami, lesklymi kostymmi a ludmi zijuciimi bezuzdny zivot. Podobne ako v The Wall (iked nie az v tak velkej miere), hudba tento film priam vytvara. Glam rock v sebe nesie onu podstatu - divokost vtedajsej doby, a hercom tak dovolila podat over-the-top vykony. Nutno podotkunt, ze to mohutne podporili aj spevacke kvality McGregora a Meyersa. Jedinecna exkurzia do nesputanych cias, z ktorych zostali len zabudne skladby tisko hrajuce zo stareho radia. (10/10) (22.02.2008)

No jako vizualni orgie nebo narez, jak tvrdi distributor mi to neprislo. Hudba ve filmu me nic moc nerikala, ale nektery pisnicky byli dobry. Co se tyce hereckych vykonu, tak jednoznacne nejlepsi byl Ewan McGregor, kterej to fakt zahral uzasne. Ostatni herci, hlavne Jonathan Rhys-Meyers a Christian Bale byli docela v pohode, ale zadnej extra vykon nepredvedly. Celkem me potesilo, ze to nebyl jen takovy dokument o zpevakovy, ale tvurci do toho dali detektivni patrani. Na druhou stranu to bylo obcas ku skode, protoze to neustale preskakovani v deji bylo mistama celkem zmateny. Ze zacatku, kdyz bylo vsechno takove barevne a silene, tak me to docela dostalo, ale cim dyl jsem to sledoval tak me to tim vic nudilo. Ono se vsechno okouka a sledovat dve hodiny jak se chlapi malujou, oblekaj saty a vypadaj jak teplousove opravdu casem nudi. Rozhodne by snimku prospelo kdyby byl kratsi a i pres to, ze je dost silenej, tak by moh bejt jeste silenejsi, pak bych dal mozna vyssi hodnoceni, ale takle jen 3*, protoze jsem z toho fakt nejak moc unesenej nebyl, jak bych od "strhujiciho hudebniho dokumentu" cekal. (16.05.2005)

Už od prvních minut, plných křiklavě barevných písmenek, mně bylo jasný, že tenhle film bude patřit k velmi bizarním počinům. Glam-rockovou érou 70. let jsem byla totiž až doposud takřka netknutá. O to více mě ovšem film ve výsledku nadchnul. Blyštivé třpytky, zářivý make-up, šílené barevné kostýmy a boty na vysokých podpatcích u mužů i žen - šílenost, která mě ovšem zároveň hrozně bavila. Provokativní pózy, androgynní stylizace a bisexuální orientace hlavních hrdinů - extra-ordinérní výstřednost, která je možná pro řadu konzervativně založených jedinců nestravitelná, pro mě je ovšem skutečnou oslavou života a hédonismu. Pokud jde o hlavní herecké duo - Jonathan Rhys Meyers i Ewan McGregor jsou vynikající (a to dokonce i po hudební stránce), ovšem ani Toni Collette nebo Christian Bale nejsou špatní (k Baleovi bych chtěla jenom dodat, že mu v podstatě nebylo dáno zase tolik prostoru - ono, když máte hrát obdivujícího fanouška, který vzhlíží ke svým 2 zpěvákům - idolům, tak se asi s ohromujícím hereckým výkonem moc počítat nedá). Nicméně si myslím, že postava, kterou zde Bale ztvárňuje (fanoušek a později novinář), je v podstatě dost důležitá - je totiž jediný, kdo vlastně posouvá celý příběh dopředu a pomáhá jej rozplétat. No a nakonec k hudbě - podle mého názoru dokázal Carter Burwell velmi chytře poskládat hudbu plnou chytlavých melodií od známých interpretů (Roxy Music, Iggy Pop and The Stooges, Lou Reed atd.). Soundtrack vybrousil k dokonalosti i tím, že zde můžete slyšet v několika písních nadpozemský hlas Thoma Yorka z Radiohead. Mě osobně taky potěšila účast Briana Molka z Placebo, škoda jen, že se ve filmu objeví jen párkrát. (06.07.2010)

Podle mě film, kterej skvěle vystihuje období glam rocku v čele s dokonalym Jonathanem Meyersem a Ewan McGregorem a jim sekundujícím Balem. Dlouho sem neviděl film, kde by vedle sebe stáli dva tak hodně charismatický herci. V podstatě sem se ani chvíli nenudil. Soundtrack na výbornou, mile mě ke konci překvapili Placebo. (19.07.2009)