Kid

Odvážím se tvrdit, že "The Kid" je tím vůbec nejslavnějším němým filmem historie kinematografie. S postavou Chaplinova tuláka ho mají spojený i lidé, jež nemají ani páru o nějaké Langově "Metropolis", či Marnauově "Nosferatu", filmech které by se svým dopadem a kulturním přesahem snad jako jediné mohli s ikonou Charlieho Chaplina měřit. A to ještě především jen u těch diváků, co mají alespoň minimální filmový přehled. Až po nich jsou po sto letech v mlhavém obecném kulturním povědomí i filmy Bustera Keatona, expresionistický "Caligari", či třeba předpotopní Mélièsova "Cesta na měsíc". Chaplinovu filmu hraje do karet rozumná stopáž, kdy zde v archaicky jednoduchém příběhu nic neschází ani nepřebývá. Mě osobně na "The Kid" nejvíce přitahuje obdivuhodný balanc mezi komediální a emocionální stránkou filmu. Chaplinova specialita. A rovněž chirurgicky přesně koncipované scény, v nichž je do posledního detailu promyšlen každý skeč i herecké gesto. (27.06.2023)

Oddělit od sebe Chaplinova Kida - položku z učebnice a Chaplinova Kida - celovečerní film, to může být problém. Na druhou stranu kdo se kdy nedojmul nad herectvím malého Jackieho Coogana a půvabné Edny Purviance? Tak či onak, s Chaplinovou hudbou je možné se ke Kidovi vracet a nemít pocit znásilněné divácké svobody. (23.10.2014)

Že by tragikomedie? Nebo smutná komedie, která má krásný konec? Či krásný příběh s úžasnými herci včetně malého Jackieho, který byl lepší herec, než jsou dnes ostatní dětští? Stačí si jen vybrat. A abyste si sami vybrali, musíte se na šťastného tuláka s malým tuláčkem podívat. Věřte mi, nebudete litovat... (27.11.2011)

Filmem Kid překročil jeho tvůrce svůj stín. Oproti jiným filmům, které Chaplin v té době točil, je Kid méně veselý, na druhou stranu je ale napínavý, drsný, dramatický a dojemný tím správným způsobem, čímž nehrozí, že by se z něj mohl stát kýč. Film totiž popisuje nehostinné až kruté prostředí ve kterém žila chudina, ale také propastné rozdíly v životním stylu mezi chudými a bohatými. Z krále komiků se díky Kidovi stal Chaplin králem filmu. Zde totiž dokázal, že umí s přehledem ovládat celou paletu emotivních nástrojů, které filmařina nabízí a vytvořil šablonu, podle které se podobné dětské filmy točí dodnes. Obdivuhodné je že si nastavil laťku velice vysoko, ale stejně ji poté ještě mnohokrát přeskočil. (10.12.2010)

Stydím se. Ano, vážně. Musím se přiznat. Za svůj dosavadní život jsem viděl jen pár snímků s Ch. Chaplinem. A nepamatuji si z nich bohužel vůbec nic, protože je to už velmi dávno, kdy jsem spatřil tohoto malého mužíka, který je velmi podobný Hitlerovi. A tak nedávno se na trhu levných DVD objevil film Kid, který obsahoval ještě tři další grotesky. Byly to: Chaplin hasičem, Chaplin se vrací z flámu a Chaplin boxerem. Snímek Kid je velmi dobrý počin světové kinematografie. Je zde velmi dobře, ba přímo dojemně znázorněno, jak by se měl správně chovat otec ke svému synovi. A to berte v úvahu, že Chaplin není pravým otcem. Nýbrž jen nalezne dítě, u něhož je přiložený papír, na kterém je napsáno: Zachraňte sirotka. Chaplin se nejprve zdráhá pečovat o cizí dítě a snaží se ho zbavit. Pak se ale rozhodne, že si ho ponechá. Velmi se mi líbila scénka, jak dítě udělalo palačinky a pak je spolu s otcem snědli. Film Kid bych doporučil všem rodičům, aby věděli, jak má správně vypadat výchova dítěte. Z celého snímku mám velmi příjemný pocit a hodnotím ho 85%. (09.10.2008)