Dozorkyňa

Psychologická dráma z drsného prostredia väznice, kde neviete, či sa obávate viac väzňov, alebo ich dozorcov. Osobne mi imponoval minimalizmus filmu, ktorý toho málo vysvetľoval, málo rozprával; nechával diváka, nech sa k informáciám dostáva postupne a pomaly; ukazoval iba v náznakoch a nechával nás postupne sa vnárať do vnútra oboch postáv. Nikdy ich však neodkryje úplne, nikdy neodpovie na všetky otázky. Je to ten typ filmu, po ktorého zhliadnutí sa potrebujete s niekym porozprávať, alebo sa len poriadne zamyslieť - čo by som v takej situácii robila ja? Konala by som podobne alebo odlišne? Filmu by som určite vedela vytknúť viacero vecí, jednou z prvých je nereálnosť istých situácií, avšak nepovažujem to za potrebné. Prižmúrila som očko a stále to bol pre mňa veľmi silný zážitok. (IFF Art Film Košice) (29.06.2024)

Každý dělá chyby. Lze ale svou chybu napravit i za cenu toho, že se snížíme na úroveň toho druhého a z pozice nadřazenosti a síly si na něm vybíjíme svou frustraci? Hlavní hrdinka má pádný důvod, proč se mstí mladému trestanci. Ale je to morálně správné? Film si tak nějak plyne, a postupně přitom graduje, aniž by nabídl nějaký uspokojivý konec. Respektive když už to vypadá, že by to mohlo vygradovat, ke kýženému momentu vlastně nedojde. Většinu času jsem tak spíše přemýšlel nad pohnutkami hlavní hrdinky, nad tím, že taková forma msty jí přece nemůže přinášet uspokojení. Ale co já můžu vědět, když nejsem v její kůži. Jedná se o silné psychologické drama ze zajímavého prostředí věznice a sledovat drsné a nepředvídatelné chování trestanců bylo zajímavým zážitkem. Solidně zpracované drama. [30. Art Film Fest Košic] (23.06.2024)