Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti

Mnohem vymakanější a zábavnější, než jednička. Akce je plno a je nápaditá a brutální. Líbilo se mi že i malý Daigoró už se zapojuje do bojů. Je stále hrozně roztomilej, ale ve svém bojovém kočárku dokáže z nepřátel udělat krvavou paseku. Japonsko je tu stále stejně drsné. Neexistuje tu dobro a zlo. Jasně, Stínoví Jagjů jsou proradné kurvy, ale Ogami Ittó rozhodně není žádný velký klaďas. On sám ve filmu praví, že on a jeho syn už nejsou lidské bytosti. Například to smrtící bratrské trio mi bylo docela sympatické, jen měli smůlu, že byli najati zrovna proti Vlku samotáři. Panuje tu zabij, nebo budeš zabit. Pro mě jsou Vlk samotář a mládě jedny z nejlepších postav kinematografie vůbec. (02.03.2008)

Druhý díl "Vlka samotáře" je stejně kvalitní a excelentní, jako díl první. Takže pro něj platí stejný komentář, jaký jsem napsal k prvnímu dílu. Ogami to znovu řeže hlava nehlava a hravě si poradí i s třemi elitními zabijáky, z nichž tomu nejlepšímu zasadí mečem jeden z nejkvalitnějších seků ve své bojové kariéře. Složivší se protivník padne na zem a Ogamiho výpad stačí ještě řádně ocenit ... Pak z něj vystříkne tak 20 litrů krve na okolní písek pouště, kde se konfrontace odehrává a film končí ... Šílené a geniální zároveň. (09.12.2007)

Krom ústřední dvojice a scény ošetřování jsem moc pozitiv nenašel. Sice jsem už viděl daleko větší psychárny, jenže to není důvod přidávat hvězdy a rozplývat se. Je pravda, že jsem se bavil, ale spíše tím, co ještě dokáží japonci vymyslet a kočárek byl opravdu silně dech i mozekberoucí. Dvě scény musím vypíchnout. 1) Útěk z lodi. Vlk samotář je opravdu borec roku. 2) Ředkve. To se musí vidět. Pokud se chcete seznámit s japonskou kinematografií a toto byl váš začátek, nedivil bych se, kdyby to byl i konec. Osobně doporučuji raději úplně původní Godzillu. Přesto rád trilogii dokoukám, protože mě baví pozorovat, kam japonci sáhnou tentokrát a jestli bude drsný vlk zase jen jezdit s kočárkem a zle koukat navíc je tu pár skvělých nápadů (Past v písku, pantofel do studně) a občas člověk takovou psychárnu vidí rád. (18.02.2009)

O dost slabší, než-li první díl, příběh je totiž snůška podivunehodných pitomin, ve kterých se utápí i jinak jistě zajímavé postavy, jakými je například trio tajemně se tvářících samurajů, z nichž každý používá méně často viděné zbraně místo katan a to ve filmech vždycky rád vidím. Jenže co je to do háje platné, když jsou tam třebas jakési bojovnice, které bojují se samotářským vlkem pomocí... Bojové zeleniny! Vrhací vražený tuřín, poslední hit v oblasti nájemného zabíjeni, jak jinak! Sice chápu, že tahle série míří spíš směrem Exploitatací (víc krve a usekaných údů, víc krve a usekaných údů!!), než-li cestou klasických samurajských dramat, ale čeho je moc... Hlavně z počátku totiž působí akce až moc béčkově a trapně (ehm, to opravdu nikoho nenapadlo uhnout tomu kočárku, co mu z koleček trčeli čepele?) a vlastně jen díky dobře vygradovanému závěru, kde je již akce skvělá a atmosféra výborná si druhé dobrodružství Osamělého vlka zaslouží alespoň průměr. (26.09.2014)

Ve druhém dílu ještě přibývá akce, obrazy evokují komiksový styl asi nejvíce ze všech epizod, dobře zvolená jsou prostředí (loď, poušť...). Akční scény jsou typicky brutálně poetické, stylizace je maximální, zábava rovněž. Ke slovu se zde také dostává Daigorův kočárek, jako pak ve všech následujících epizodách..:) (23.12.2007)