Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Paulette Goddard, Henry Bergman, Chester Conklin, Lloyd Ingraham, Louis Natheaux, Gloria DeHaven, Richard Alexander, Mira McKinney (viac)Obsahy(1)
Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (293)
Díky ČT a jejich nedávnému vysílání snad všech Chaplinových celovečeráků jsem dospěl k jednoduchému závěru: Ten chlapík měl v každém dalším filmu hezčí a hezčí babu!!! Fakticky, tyhle herečky by dělaly velkou parádu v jakékoliv době. Je s podivem, že to zas tak velké hvězdy nebyly, protože Charlieho filmy, to je jedna šťabajzna za druhou. ()
Chaplin byl geniální v tom, že ať dělal cokoliv, vždycky uhodil hřebíček přímo na hlavičku. Ryze autorským způsobem si přisvojoval širší témata, ať už se jednalo o modernizaci (Moderní věk), nesvobodu (Diktátor), chudobu (Kid), či obětavou lásku (Světla velkoměsta). Pokaždé to dopadlo skvěle. A co víc, jeho pohled na svět byl (je a bude) vždy nejen vtipný a satirický, ale také hluboce lidský a neuvěřitelně povzbudivý. ()
Skvělé gagy a scény (naprosto skvělé ježdění na kolečkových bruslích ve 3.patře obchodního domu, kde chybí zábradlí; nechtěný odchod z věznice, ...), samozřejmě nechybí sociální podtext, který mi ale bohužel místy do děje 100% neseděl. Ale i tak jde o skvělou pohodovou podívanou, u které se (alespoň já) zasměju několikanásobně víc, než u většiny komedií vznikajících v dnešní době. ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jedna ze 140 nejlepších komedií - 140 Greatest Comedy Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Geniální Chaplinův film, kde má jako obvykle velmi blízko obyčejným lidem. V Moderní době pozorujeme Charlieho jako přepracovaného dělníka utahujícího matice u pohyblivého pásu, vzbouřence, blázna, vězně, miláčka dozorců, nezaměstnaného, stavitele lodí, nočního hlídače, číšníka, zpěváka a samozřejmě vždy především smolaře a tuláka. Za všechny pamětihodné scény jmenuji stádo prasat mířící na porážku a stádo pracujících směřujících do práce, pak celou úžasnou tovární sekvenci - od utahování matic na zrychlujícím pohyblivém páse po průjezdy ozubeným soustrojím: http://www.youtube.com/watch?v=DfGs2Y5WJ14, staré grotesky zase připomene automatická krmička dělníků: http://www.youtube.com/watch?v=N4sjKJvUia0 a nový zvukový film již vstupuje skrze nádherný šanson zpívajícího číšníka Charlieho: http://www.youtube.com/watch?v=_UopgPw_BPU. Chaplin rulez! ()
Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. ()
Galéria (68)
Zaujímavosti (28)
- Paulette Goddard zasáhla významnou měrou do struktury děje. (džanik)
- Charles Chaplin bol kvôli filmu Moderná doba obvinený z plagiátorstva. Produkčná spoločnosť Tobis tvrdila, že nápady a scény prevzal z filmu Ať žije svoboda. Režisér filmu, René Clair, bol veľkým obdivovateľom Chaplina a preto odmietol vypovedať. (Diazbros)
- Ve světě film vyvolal bouřlivou diskuzi – v nacistickém Německu a fašistické Itálii byl dokonce zakázán. (everlong)
Reklama