Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Martha Raye, Edna Purviance, Barry Norton, Frank Reicher, William Frawley, Robert Lewis, Arthur Hohl, Fritz Leiber, Vera Marshe (viac)Obsahy(1)
Orson Welles objevil v zápisech pařížské policejní kroniky zajímavý případ, kdy byl vážený občan Landru odhalen jako mnohonásobný vrah zámožných žen. Podle jeho námětu natočil Charles Chaplin komedii s prvky černého humoru. Elegantní sňatkový podvodník vystupuje jako bohatý muž v různých profesích a více či méně šikovně obelhává ženy.
Černá komedie o otci rodiny, jehož práce zahrnuje namlouvání bohatých starých panen, získávání jejich bankovních účtů a vraždění. Když byl tento atypický snímek uveden, svět ještě nebyl připraven dívat se do tváře smrti a přítom se smát. Dnes se Monsieur Verdoux počítá mezi Chaplinova nejlepší díla.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (74)
„Business is a ruthless business“ Chaplin je skoro stejně odvážný jako o sedm let dříve s Diktátorem. Za vzor si opět bere skutečného vraha, ale tentokrát ho přetváří v milujícího manžela, jenž svými vražednými zálety sleduje dobrou věc. Nezachází tak daleko, aby obhajoval vraždu za určitých okolností (což by autor námětu Orson Welles možná udělal), ale i ta trocha rozporuplnosti, kterou do černobíle nazíraného tématu vnáší, potěší. Největší devízou je nepřekvapivě Chaplin sám. Rozkošně amorální kriminálník. Pro ležérnost, s jakou dvojsmyslné hlášky prokládal starým dobrým slapstickem jsem si provinile přál, aby měl stále koho vraždit. Svým přístupem „vraždy s úsměvem“ má Pan Verdoux něco společného s Jezinkami a bezinky, které jsou ale sevřenější a svižnější. Chaplin taky oproti Caprovi netočil jenom ztřeštěnou komedii. Proto je škoda, že stejnou péči jako zapojení společenského podtextu nevěnoval úloze rodiny (Verdouxova hlavní motivace), na kterou jaksi zapomíná. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko, the_weaver ()
Charlie Chaplin opět dokazuje, jak moc je tenká hranice mezi komedií a dramatem, v tomhle případě skutečně krutým dramatem. Co je ještě zajímavější, to je skutečnost, že on vytvořil postavu vraha a přitom je to on, kdo je celou dobu neodolatelný, a to i v naprostém závěru, nebo vlastně v něm především. Ta slova, která pronáší, mu prostě věříte. Není proč nevěřit, on má pravdu. ()
Označení komedie je zde mírně matoucí. Co se ze začátku zdá jako zábavná a dosti černá podívaná, se s přibývajícími minutami mění v něco mnohem vážnějšího, plného pesimismu a rezignace. Trpká příchuť dodává výslednému vyznění na důležitosti a výjimečnosti (život přece není jen o zábavě), nehledě k tomu, že tento snímek evidentně předběhl svou dobu. 9/10 ()
Welles historku vyhrabal, Chaplin jí natočil a dovedu si živě představit, jak si roli hyperaktivního svůdníka/vraha užíval. Pan Verdoux je totiž absolutním protipólem normovaného chaplinovského hrdiny, kterého všichni pouze využívají a který je submisivním outsiderem a nadto váhavým střelcem. Verdoux, to je jiná káva: lstivá, nebezpečná a maryšovská. Bohužel se po první brilantní polovině plné černého humoru a podvratných detailů snímek láme do melodramatické bajky s otravným moralistním závěrem. ()
Chaplin nás v tomto díle donutí soucítit s masovým vrahem, dokonce mu snad fandit. Dobré a zlé se proplétá a převrací (skvělá scéna s tulačkou, kterou pan V. vezme domů, aby na ní vyzkoušel jed) a já nestíhám kroutit hlavou, že něco takto černého a cynického vytvořil milý veselý chlapík Chaplin. Zaujalo mě i to, že má Charlie velmi dobrý mluvní herecký projev, nástup zvukového filmu mu myslím vůbec neuškodil.. ()
Galéria (23)
Fotka © MK2 Diffusion
Zaujímavosti (9)
- Výrok "jedna vražda dělá lotra, milion hrdinu", který pronese Pan Verdoux v Chaplinově podání, byl převzat od biskupa Beilbyho Porteuse. (Kulmon)
- Fúzy pána Verdouxa sú ozajstné. Charlie Chaplin si po prvýkrát nechal kvôli filmovej roli narásť fúzy. (Diazbros)
- Charlie Chaplin převzal nápad na natočení filmu od Orsona Wellese, který měl v plánu natočit zinscenovaný dokument o známém francouzském sériovém vrahovi Landruovi, do jehož role chtěl obsadit Chaplina. Zároveň ale chtěl, aby mu Chaplin pomohl se scénářem. Do toho se Chaplinovi nechtělo, a tak z projektu sešlo. Po několika dnech si Chaplin uvědomil, že by z tohoto nápadu mohla být dobrá černá komedie a zatelefonoval Wellesovi, že je za jeho námět ochoten zaplatit 5 000 dolarů. Welles souhlasil, ale vyhradil si podmínku, že bude v úvodních titulcích uvedeno: "Podle nápadu Orsona Wellese." (everlong)
Reklama