Monsieur Verdoux

Charlie Chaplin opět dokazuje, jak moc je tenká hranice mezi komedií a dramatem, v tomhle případě skutečně krutým dramatem. Co je ještě zajímavější, to je skutečnost, že on vytvořil postavu vraha a přitom je to on, kdo je celou dobu neodolatelný, a to i v naprostém závěru, nebo vlastně v něm především. Ta slova, která pronáší, mu prostě věříte. Není proč nevěřit, on má pravdu. (06.10.2014)

„Business is a ruthless business“ Chaplin je skoro stejně odvážný jako o sedm let dříve s Diktátorem. Za vzor si opět bere skutečného vraha, ale tentokrát ho přetváří v milujícího manžela, jenž svými vražednými zálety sleduje dobrou věc. Nezachází tak daleko, aby obhajoval vraždu za určitých okolností (což by autor námětu Orson Welles možná udělal), ale i ta trocha rozporuplnosti, kterou do černobíle nazíraného tématu vnáší, potěší. Největší devízou je nepřekvapivě Chaplin sám. Rozkošně amorální kriminálník. Pro ležérnost, s jakou dvojsmyslné hlášky prokládal starým dobrým slapstickem jsem si provinile přál, aby měl stále koho vraždit. Svým přístupem „vraždy s úsměvem“ má Pan Verdoux něco společného s Jezinkami a bezinky, které jsou ale sevřenější a svižnější. Chaplin taky oproti Caprovi netočil jenom ztřeštěnou komedii. Proto je škoda, že stejnou péči jako zapojení společenského podtextu nevěnoval úloze rodiny (Verdouxova hlavní motivace), na kterou jaksi zapomíná. 80% Zajímavé komentáře: sportovec, Radko, the_weaver (16.01.2020)

Chaplinovo vybočenie z línie možno pre neho znamenalo jeho najobľúbenejší film, ale pre mňa po rokoch sklamanie. Samozrejme dojmy z mladosti sú irelevantné a súčasný dojem je minimálne rozpačitý. Chaplin sa ešte ani v tomto filme nezbavil maniér tuláka Charlieho, prehrával a to stvárneniu tejto novej postavy dosť ubližovalo. Celý zámer nakrútiť čiernu komédiu a konanie vraha vysvetľovať nanajvýš čudnou argumentáciou ma núti znížiť hodnotenie na neutrálne tri hviezdičky. (24.02.2018)

Ďalší legendárny film legendárneho Chá Chá prináša trochu iné chá chá, ako sme uňho zvyknutí. Monsieur Verdoux je zmesou grotesky, drámy, filozofického filmu a nevyhýba sa ani dojímavým momentom. Má silnú hlavnú postavu, možno jednu z najvýraznejších v dejinách kinematografie. Je otázne, nakoľko plynule sa dá takáto zmes žánrov skľbiť v jeden celistvý celok, navyše, ak sú jednotlivé sekvencie koncipované výrazne odlišne. Raz ako čistá groteska, inokedy ako čistá moralita. Chaplinovi sa to podarilo relatívne bezproblémovo, ale nemám pocit, že úplne na sto percent. Zmena nálad je tu predsa len citeľná. Očakával som záver na svadbe v štýle bláznivej grotesky, Chaplin ale náhle zmenil náladu a žáner filmu a dal divákovi na známosť, že jeho film je omnoho ambicióznejší, akoby sa na prvý pohľad mohlo zdať. Škoda, že Verdouxove baliace metódy už dnes na ženy neplatia, ako návod by bol scenár dokonalou príručkou. To ostatné, relatívnosť pojímania masových vrahov sa bohužial nezmenilo a mám pocit, že ani nikdy nezmení. V súčasnosti v mene viery a na "našej" strane v mene demokracie tolerujeme každé bombardovanie. (12.04.2013)

Chaplin tentokrát laškoval s tématem obzvlášť ošemetným. Mně osobně to na satiru připadá přespříliš rozverné. Ale víc mi vadí jiná věc. Tohle je klasický příklad toho, jak humanističtí umělci 20. století soustavně pracovali na mravní relativizaci. Sériový vrah coby pouhý živnostník ve srovnání s kapitány politiky a průmyslu? Vraždy coby celkem racionální reakce na krutou hospodářskou krizi? --- Je zajímavé si připomenout, že mravní relativizaci nenáviděl například Hitler. Ten z té nenávisti ovšem nakonec vraždil ve velkém. Jenže relativizovat se dá i z opačného konce: kolika vražd je vlastně zapotřebí, aby šlo o absolutní zlo? --- Starozákonní "nezabiješ" si výmluvně vystačí bez čísel. Ovšem ohánět se touto absolutní etikou v dnešním relativním světě je jednou z mála věcí, která je absolutně o hubu. Tohle jste chtěl, Mr. Chaplin? (20.04.2015)