Monsieur Verdoux

Nejpozoruhodnější a nejvyváženější Chaplinovo dílo osciluje na pomezí filmové řeči čtyřicátých a padesátých let s pozoruhodnou virtuozitou. Hospodářské otřesy povýší doposud naprosto všedního, nezajímavého účetního na podnikatele svého druhu. Redukovat ho na loupežného vraha nepostačí tím spíš, že v sobě zahrnuje i určitý symbol rychle se kriminalizující doby. Momenty zlatého věku grotesky se projevují v některých scénách zvlášť výrazně (vražda semetriky jako vykoupení nejen pro hlavního hrdinu, ale i pro svět, tj. diváka). Nakonec je však i tento vrah-tulák nemilosrdně válcován dobou (ztráta všech pracně nahromaděných podvodných vkladů a nakonec i milované rodiny). Distinguovaný výraz je pečlivě propracovanou a bedlivě ovládanou maskou; čas od času se však za ní objevuje hrdinova skutečná tvář. V závěru filmu - je nutno přiznat, že ne zcela organicky - se souzený vrah mění v křičící symbol doby. A pak - směřuje ke gilotině v pozadí - odchází znovu náhle oživlá postavička tuláka ruku v ruce s eskortou. Komu to připadá tak trochu jako Chaplinovo loučení s filmem, nepochybí. Silný cit, přecházející do sentimentu, se sice postupně ještě promění do několika filmů závěrečné části Chaplinovy umělecké dráhy, ale s přibývajícím věkem a posléze až neúnosným sentimentem se se vzpomínkovým a sebezpytujícím postupně vytrácí někdejší hravost, nápaditost i tvořivost. Dny každého pozemšťana se dříve či později uzavírají a uzavřou. Ale to, co Charlie vytvořil, nejen zůstává a přežívá, ale i obohacuje a dojímá. Určitě s člověkem Chaplin dotváří i lidství. (27.08.2007)

Ďalší legendárny film legendárneho Chá Chá prináša trochu iné chá chá, ako sme uňho zvyknutí. Monsieur Verdoux je zmesou grotesky, drámy, filozofického filmu a nevyhýba sa ani dojímavým momentom. Má silnú hlavnú postavu, možno jednu z najvýraznejších v dejinách kinematografie. Je otázne, nakoľko plynule sa dá takáto zmes žánrov skľbiť v jeden celistvý celok, navyše, ak sú jednotlivé sekvencie koncipované výrazne odlišne. Raz ako čistá groteska, inokedy ako čistá moralita. Chaplinovi sa to podarilo relatívne bezproblémovo, ale nemám pocit, že úplne na sto percent. Zmena nálad je tu predsa len citeľná. Očakával som záver na svadbe v štýle bláznivej grotesky, Chaplin ale náhle zmenil náladu a žáner filmu a dal divákovi na známosť, že jeho film je omnoho ambicióznejší, akoby sa na prvý pohľad mohlo zdať. Škoda, že Verdouxove baliace metódy už dnes na ženy neplatia, ako návod by bol scenár dokonalou príručkou. To ostatné, relatívnosť pojímania masových vrahov sa bohužial nezmenilo a mám pocit, že ani nikdy nezmení. V súčasnosti v mene viery a na "našej" strane v mene demokracie tolerujeme každé bombardovanie. (12.04.2013)

Kritikou ve své době velmi chladně přijatý film. Ačkoli se běžně řadí mezi Chaplinovi nejsilnější snímky, osobně mám s tímto dílem značný problém. Vkládání komických scén do krutého dramatického příběhu občas působí jako černý humor. Jde ale o humor poněkud trpký. Chaplin vtělil postavě Verdouxe komický rozměr. Člověk by i přál tomu nešťastníkovi úspěch a záchranu, jako se stalo minulým Chaplinovým postavám. Ale sériový vrah nemůže být nikdy kladným hrdinou, ačkoli lze vnímat lidský rozměr jeho osobnosti nebo beznaděj jeho chování. Tradiční lidský rozměr Chaplinových hrdinů zde stojí v ostrém kontrastu s 15ti vraždami ze zištných důvodů. Konečné moralizování a antimilitantní postoj tak v celkovém kontextu nepůsobí jen nevěrohodně, ale i pokrytecky. (31.08.2014)

Chaplin nás v tomto díle donutí soucítit s masovým vrahem, dokonce mu snad fandit. Dobré a zlé se proplétá a převrací (skvělá scéna s tulačkou, kterou pan V. vezme domů, aby na ní vyzkoušel jed) a já nestíhám kroutit hlavou, že něco takto černého a cynického vytvořil milý veselý chlapík Chaplin. Zaujalo mě i to, že má Charlie velmi dobrý mluvní herecký projev, nástup zvukového filmu mu myslím vůbec neuškodil.. (20.01.2011)

Na filmech Ch. Chaplina je krásné to, že v nich lze poznat, jak se postupem času vyvíjel sám autor. Rok co rok Charlie stupňuje hloubku a promyšlenost svých filmů, ačkoliv stále neupouští od prvků humoru, které zvládá taktéž na výbornou. Tentokrát prvotní myšlenka na film vzešla sice z hlavy O. Wellese, ale Chaplin si jí upravil podle svého a využil jí výtečně k projevení svých názorů na svět a existenci v něm. 9/10 (06.03.2008)