Horizont udalosti

Je neuvěřitelný, že člověk co vyplodil AvP dokázal natočit i něco hlubšího a s celkem inteligentním a zajímavým příběhem. Než začne vyvražďovačka, tak je to tak napnutý, že kšandy by to nevydržely. Potom už je to celkem klasický, ale přesto ještě dost zajímavý. Z celýho filmu je cítit inspirace jinými slavnějšími snímky. První část je velice podobná Vetřelci. Nikdo neví, co se děje, tempo je pomalý, zlo jen občas letmo blikne. Vyvražďování je dost podobný tomu z mnoha známých vyvražďovacích horrorů. Záporák jako kdyby vypadl z oka Pinheadovi z Hellraiseru. Pravda, konec není takovej, jak by si divák podle atmosféry zbytku filmu přál, ale i tak je to dost kvalitní dílko navíc podpořené dobrými hereckými výkony. Sice předvídatelné nejen co se týká závěru, ale i tak. Pár logických kopanců (ta nahrávka, kterou se nepodařilo rozluštit přístroji, ale sluchem ano) tomu moc neublíží, protože nejsou až tak zjevný. Dobrý kvalitní SF thriller, kterej se nemusí za nic stydět. (07.10.2006)

Horizont udalosti je film, ktorý mal určite na viac než predviedol. Bohužiaľ až príliš doslovne sa obrazom i "enginom" drží svojich veľkých vzorov (napr. Cameronovi Aliens pokiaľ ide o interiéry a pristávanie pri HU, Emmerichov Stargate pri spustení gravitačného „motora“ a ruka prechádzajúceho hrdinu, predstavy a la Levinsonova Sphere či ktorýkoľvek Solaris...etc.) a po stránke príbehu ani jeho formálneho spracovania neprináša nič nové. Andersonovi sa na jeho pomery neobvykle darí budovať napätie v prvej časti návštevy na HU , avšak napätú atmosféru neustále atakujú kecy a „fóry“niektorých nižšie postavených členov posádky (musí temer každý černoch v US filme rozprávať ako idiot?), čo celkový thrillerový charakter prvej polovice zráža smerom dole. Pokiaľ ide o horrorovú rovinu , tu Anderson používa priveľa lacných ľakačiek, ktoré mu skúsenejší divák temer vždy dopredu prehliadne. Postavy mali potenciál, a i keď niektoré sú veľmi sľubne rozohraté (Fishburne, Neill), zráža ich klišoidné zobrazovanie motivácie (pocity viny zo straty manželky a z toho prameniace šialenstvo, či pocity viny z nemožnosti zachrániť priateľa). Záver všetko čo bolo na filme dobré pekelne zmrví „hellraiserovským“ spôsobom. 6/10 P.S. Porovnávať s týmto filmom výborný Boyleov Sunshine je IMHO totálne mimo misu tak po stránke formálnej ako i obsahovej. (14.05.2007)

Nejzajímavější sdělení z filmu je princip ohnutého pijáku. Princip ohnutého pijáku totiž vysvětluje, jak se nejrychleji dostat z toho špinavého smradlavého bodu A, totiž Země, do tajemného neznámého bodu B, kdesi na konci vesmíru. Prostě ohnutím toho prostoru, té neskutečně šíleně velké vzdálenosti, která by za jiných okolností trvala překonat tak nepředstavitelně dlouho... a to je co říct, se kurevsky velká loď v mžiku objeví milion let v kosmu. Pak film vygradoval v jakýsi horor, který pak chtělo napodobit ještě mnoho dalších filmařů, ale to s tím pijákem v hlavní roli se mi opravdu líbilo. Liberate tuteme ex inferis mi ale také utkvělo v hlavě jako khůl hlas ze záhrobí. Podle nejmenovaného zdroje ale mělo být správně latinsky řečeno: libera tutemet ex inferis. (18.05.2012)

Liberate tuternet ex infernis! Vůbece se nedivím, že po tomhle filmu svěřili Andersonovi režii Alien vs. Predátor (to, že to dopadlo tak jak to dopadlo, je věc jiná). Já bych to totiž udělal taky. Snad žádný film od Cameronových Vetřelců totiž neoplývá tak skvělou space hororovou atmosérou jako právě Event horizont. Béčkař Anderson se neuvěřitelně pochlapil a už od samého začátku drží diváky přikované hluboko do sedaček. Nápad s lodí, která cestuje skrz prostor a čas, ale proletí při tom samotným peklem, působí navíc dostatečně děsivě a pro neznalce sci-fi (jako třeba mě) taky hodně originálně. Škoda jen, že tomu ke konci trochu dochází tempo a jako vždy se zachrání "ti nejhezčí" a nejukecanější. (07.07.2007)

Zhruba dvě třetiny filmu jsme byl přesvědčený, že se Andersonovi povedlo cosi naprosto jedinečného. Atmosféra, jakou Horizont oplývá, mě totálně přimrazila a způsobila mi velice nepříjemné duševní stavy. Kouzlo neznámého zla funguje na výbornou – ocitáme se v morbidních útrobách dlouho ztracené lodi, nevíme, co se děje kolem, jen tušíme, že každý další záběr může přinést leknutí a hrůznou brutalitu. Anderson si hraje, natahuje napínavé momenty, pak zvyšuje psychický tlak krátkými střihy, nešetří krví, ale zlo ponechává v zneklidňující anonymitě... až do závěru. Pak náhle mávne kouzelný proutek a z filmu je béčková vyvražďovačka s bezokým humusákem a všechno dosud pečlivě budované napětí přijde vniveč. Škoda, že se Horizont nespokojí s tušeným a namísto toho servíruje pěstní souboj s odporným, ale hmatatelným. Znovu se mi potvrdilo, že Anderson je režisér talentovaný, ale postrádající zdravý úsudek. Viděl jsem film, jehož větší část je dílem chytrého stratéga a jehož pointa je dílem béčkařského rutinéra. Že by rozštěp osobnosti? To lepší ve mně však ještě dlouho zůstane, společně s dobrou hudbou Michaela Kamena, kvalitními hereckými výkony (jen ten bodrý nigga... proboha proč zase?) a koukatelnými triky. Tohle mohl být památný sci-fi horror, ale ve výsledku je to vítězství promrhané v poslední třetině. Ohromná škoda! (06.10.2004)